První povídka Vánoční: Jmenuju se Jituška...

"Jmenuju se Jituška,"  prostě jen tato krátká věta. Pohled na svět se může i takto změnit. U nás, pokud ho vnímáme spolu s lidmi. Poprvé se zde zabývám myšlenkou, co má pro člověka největší význam. Mít, bohatství, lásku, přátele. Nebo být, prostě jen být... a myslet jako já. Otevřít své myšlenky pro jiné. Co je uvnitř, ne to, co je vidět. 

Vyrazil jsem na výlet, sedím ve vlaku a dívám se z okna. Jednou si dole, jednou nahoře, uvědomuji si tu moudrou pravdu. Nikdy není možné zůstat jen nahoře či dole, natrvalo. Ještě že mám ty peníze, které jsem vložil na elektronickou peněženku, v době, kdy jsem měl peněz dost. Můžu jezdit i nyní. V batohu mám namazané housky se salámem, z domova. V peněžence poslední stovku. Tu mám na kávu.

"Zatracení idioti," v kupé jsem seděl sám, mohl jsem si zanadávat, "jako kdyby byli hluší, jsou horší než můj šéf v práci," napil jsem se z plastové láhve. Voda z kohoutku mi nevadí. Vzpomněl jsem si na nedávnou návštěvu v bance, "když na to budu pořád myslet, zhroutím se, brzo."

Zastavili jsme v Berouně. Budu zase sledovat tu stavbu koridoru, jako vždy. Nebyl jsem tady asi dva roky, uvidím, co je nového. Vyrazil jsem utratit za jízdenku. Jedu až do Chebu a potom zpátky. Příští týden pojedu do Ústí nad Labem. Jestli mi zůstane něco na hory, na dovolenou. O tom jsem nyní neuvažoval. Zbláznil bych se z toho, "no ještě tohle k tomu." Tolikrát si musím přečíst ty dobré návody, jak se nezhroutit, "ještě že mám doma ty dobré knihy," pochválil jsem se. Jednu si vezu s sebou, "hlavně bejt oukej i v době, kdy se zdá, že už hůř být nemůže," napil jsem se, "ale může," naštěstí jsem stále seděl v kupé sám a tak mě nikdo nemohl obvinit z toho, že trpím samomluvou.

"Jídlo si tahám z práce," pokrčil jsem rameny a víc na to nemyslel. Přečetl jsem si opět příběh člověka, který jedl jen chleba a zapíjel to mlékem. O všechno přišel. Je náhoda se z toho dostat? O tom jsem neuvažoval. Záleží na tom, jak to budu vnímat. Oblékám se do věcí, které jsem si koupil, když jsem na tom byl dobře. Tak také chodím. Se zdviženou hlavou, "jsem milionář, žeru housky z domova a mám stovku na kávu," uvědomil jsem si, že jen blbec zbytečně utrácí, když má dost peněz, "taky jsem byl ten případ, nyní se chovám jako skutečný milionář, co zná hodnotu peněz."

Snad mi to vydrží, ten přístup, "už tolikrát jsem si to plánoval a pořád jsem to porušoval."

V Hořovicích nastoupilo dost lidí a nahrnuli se i do mého kupé. Je konec samomluvy. Zřejmě nějaký výlet. Škola nebo něco takového. Ne, byli to mentálně postižení lidé. Vraceli se z nějakého výletu. Zaslechl jsem rozhovor vychovatelek.

"Tak, sedněte si a ticho," řekla jedna z nich těm, co si přisedli do kupé, kde jsem využíval své samoty k řešení otázek. Potichu a nebo nahlas.

Dalo mi práci si sednout alespoň trošku pohodlně. Jedou až do Plzně.

"Pepíku, klid, napij se a dívej se," řekla druhá vychovatelka.

"Nemůžu, on tam sedí ten pán," podíval se na mě. Zkřivila se mu při tom tvář a začal vydávat podivné zvuky.

Vstal jsem, aniž by mě k tomu někdo nutil. Vyměnil jsem si s ním místo.

"Děkuju," řekla vychovatelka.

Naproti mě seděla drobná dívka, na hlavě měla naraženou čepici a mračila se. S nikým nemluvila, jen mě probodávala svým přísným pohledem. Usmál jsem se.

Odpověděla mi ještě víc zamračeným výrazem a pak už si mě nevšímala. Dívala se přes chodbičku ven.

Udělal jsem to samé a sledoval krajinu. Občas můj pohled zamířil na tu dívku. Nevím, ale měla v sobě něco. Nevím, vždy se zaměřuji na věci, které jsou mi nějak blízké. Nemusí to být ani krásná žena, nemusí to být nějaká věc. Nikdy jsem nedokázal popsat, čím to je.

Blíží se Plzeň a já už se těším na to, že snad bude opět klid. Někteří dost křičeli. Jiní sebou házeli, a já ničemu nerozuměl.

"Jmenuju se Jituška," řekla náhle ta, co se neustále mračila. Položila mi ruku na koleno. Udělala to naprosto s klidem, jako by mě znala.

"Já Standa," odpověděl jsem a oplatil jí její krásný úsměv. Byl jsem z toho dost překvapený.

"Přijedeš za mnou, viď?" řekla náhle a podívala se na vychovatelku, co stála na chodbičce.

Nevěděl jsem, co na to říct. Neodpovídal jsem.

Vychovatelka mi jen tiše řekla, "ona nikoho nemá, nikdo za ní nejezdí a proto takhle obtěžuje každýho," usmála se na Jitušku.

Nevím, co mě to napadlo v tu chvíli, "jasně že přijedu."

----------

Stojím v Chebu na nástupišti a v kapse mám papírek s mou poznámkou, Jituška, Svobodova ulice 18, Dům pro mentálně postižené"

Byla upřímnější než kdokoliv jiný. Ani nechápu sám sebe, co jsem to slíbil a proč? Mám svých starostí plno. Jsem sám, nemám si s kým promluvit. Nemám ani ty pitomý prachy. Už i ta káva je pro mě luxusem. A já slíbím toto.

Vracím se domů. V hlavě mi zní ta věta, "jmenuju se Jituška."

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: | neděle 23.12.2012 17:06 | karma článku: 11,66 | přečteno: 843x
  • Další články autora

Český železniční špunt

Nedalo mi to, trošku se "pošťourat" v té naší železniční síti a jistému komentáři o vysokorychlostních tratích a jediné naší vyspělé železniční trati Praha- Ostrava. Myslím, že bylo pozapomenuto na další koridory, již hotové či rozestavěné. Například Ostrava- Břeclav či rozestavěné Beroun- Cheb a IV. koridor do Českých Budějovic.

12.12.2014 v 13:40 | Karma: 11,64 | Přečteno: 825x | Diskuse| Ostatní

Nemám peníze na léky

Jakým způsobem jsem se dostal do toho průšvihu je asi zřejmé. O tom zde ale psát nechci. Protože si nyní nevím rady a ještě mám střechu nad hlavou a zaplacené připojení k internetu na pět týdnů.. Mohu napsat tento článek.

28.7.2014 v 10:29 | Karma: 13,87 | Přečteno: 1114x | Diskuse| Ostatní

Nemá někdo pumpičku na saně?

Nedaleko omylem napadl sníh, nedivte se, v tomto často se měnícím počasí. Sucho- potopa- požáry- vichřice. Než jsem stačil vyběhnout na kopec, roztál. Mezitím jsem ovšem sáňky na silnici píchnul. Když jsem požadoval od řidičů, zda nemají pumpičku na sáńky ani neodpověděli. Možná to dopadne jako u těch pesimistů v čekárně.

18.7.2014 v 14:44 | Karma: 7,99 | Přečteno: 588x | Diskuse| Ostatní

Čím více krve, tím více zájmu. Marketing terorismu

Terorismus, války, násilí. Znásilňování dětí a žen. Jednou jsem takto zkoušel spočítat litry krve při jednom zpravodajství na TV Nova. Kauzy nepočítám. Dale Carnegie popsal jednu takovou příhodu ve své knize "Jak získávat přátele a působit na lidi." První kapitola Dvoukvérový Crowley.

17.7.2014 v 16:27 | Karma: 9,64 | Přečteno: 462x | Diskuse| Ostatní

Zvířátko a nebo člověk

Dnes jsem otevřel Facebook a doslova mě praštila do hlavy jedna stránka. Byla zřejmě založena dnes. Podle diskutujících nějaký psychopat, nemocný či nerozumný puberťák. Snad i vrah. Nebo budoucí vrah. Jedná se o stránku, máme rádi kočičky- ale mrtvé či chcíplé.

17.7.2014 v 14:58 | Karma: 9,71 | Přečteno: 514x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

Český rozhlas slaví 101. narozeniny a zve na Den otevřených dveří

17. května 2024

V sobotu 18. května slaví Český rozhlas (ČRo) 101 let od zahájení pravidelného vysílání Dnem...

Byl milý, říkají sousedé o atentátníkovi. Jeho byt s ním prohledalo komando

17. května 2024  11:41

Sousedé atentátníka, jenž postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, se shodují, že Juraj C. byl...

Do Gazy dorazily po americkém provizorním molu první kamiony s pomocí

17. května 2024  11:12

Do Pásma Gazy se ráno dostaly první dodávky humanitární pomocí přes provizorní molo, které tam ve...

Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili

17. května 2024  9:50,  aktualizováno  11:11

Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 252
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 948x
JSEM AUTOR PROJEKTU PUBLIC24.EU
Věnuji se nejen filozofii a sociologii, ale i psaní od filozofických úvah až po povídky. Dále píši PR články a mám vlastní projekt na PUBLIC24.EU
Profil na Facebooku: https://www.facebook.com/vaclavhejna6
https://www.facebook.com/public24
Píšu pro: bigbloger.Lidovky.cz ; signaly.cz; a novy blog vaclavhejna.blog.cz