Dejte mi třináctý důchod, možná vás zvolím

Ale s podporou KSČM mi ještě přidejte, tak třikrát tolik. K tomu ještě nezavádějte tu milionářskou daň, kdybych se rozhodl několikanásobně zbohatnout. Myslím tím, stát se alespoň multimilionářem.

Jako zdravotně postižený bych mohl hledat v záchranné sociální síti další výhody, o kterých ještě nevím. Nebo se snažit do této sítě přispívat jako multimilionář, pro ty, kteří se ocitli v nezáviděnihodné situaci. Nezaměstnanost, nemoc, odchod do důchodu. Místo závisti k milionářům bychom raději jejich příspěvků měli využít ve svůj prospěch. Zároveň ze svého okolí vím, že nadávat na daně a pojištění je moderní snad všude. Jenže, kdybych dostával svůj hrubý plat na ruku, místo pendolína bych chodil po kolejích pěšky. Těžko 160 km/ hod. Operaci za milion bych si musel zaplatit.

Jsem naprosto normální člověk, tedy tvor sobecký. Ať s tím děláme cokoliv, není to nic platné. A v některých případech nám v tom pomáhá i stát. Zákony, daně, sociální pojištění, i to zdravotní. Placení u lékaře a za recept v lékárně. Babičky ze samot musí jezdit do města, protože jim lékař nemůže vydat jejich lék na srdce.

Jak by to vypadalo, kdyby se stát nestaral. Někdo zase říká, že se stará až moc. Podle situace.

Tak koho mám vlastně zvolit? ČSSD? Dostanu třináctý důchod, bude mi dobře. Nebudu se muset snažit, pustím si televizi a podívám se na úsměv Paroubka, jak se mu to zase povedlo. Jsem jen zvědav zda ten třináctý důchod bude i příští rok.

ODS, může ze mě být multimilionář, když se budu snažit. Pomůže to mému zdraví, aby se zlepšilo. Nebudu mít čas myslet na bolesti a stane se ze mě optimista. Jen díky nedostatku času, který budu věnovat práci nebudu mít čas na to, abych sledoval v televizi úsměv pana Topolánka. Snad mu to nebude vadit.