Moje strachy a strachy mé generace.
Nejčastěji vyměšovat výrony svých negativních emocí na vše, co se někomu z nějakého důvodu nelíbí. Občas se připojuji k tomu divnému způsobu i když patřím ke generaci, o které si myslím, že si na to už v závěru svého života nikdy nezvykne. Mnozí z mých vrstevníků vlastně ani neví, že existuje nějaká možnost se takto projevovat, mají většinou jiné zájmy, jiné starosti a potíže.
Brzy mi bude osmdesát. Každý se něčeho bojí. Strach je základní životní instinkt. Kdo hlásá, že nemá strach, tak buď lže, nebo je momentálně zaostalý. Mnozí moji přátelé, z mojí generace už tady nejsou a svět mé generace mizí v zapomnění. Už vím, že s jistou mírou pravděpodobnosti umřu na nemocniční posteli obklopen stojany s kapačkami, omotán pvc hadicemi, čouhajícími ze všech tělních otvorů. Covid necovid. Už jsem si to několikrát na nečisto zkusil během nesčetných chemoterapií, dvojí autologní transplantace kostní dřeně a několika operací. Opakovaně jsem se učil chodit. Naše zdravotnictví mě nenechalo ve štychu. S největší úctou a díky vzpomínám na veškerý zdravotní servis, vysokou odbornost a profesionální zdatnost všech, se kterými jsem se v nemocnicích setkal a na kterých opakovaně můj další život visel.
A měl jsem strach, dobře si to pamatuju. A když jsem vylez z nejhoršího, mám strach zase jiný. Nevím, zda se to dá přímo nazvat strachem, ale určitě mám obavy. Jak dlouho vydržím dál být soběstačný a nebýt odkázán na cizí pomoc. Stále děkuji osudu za každé nové ráno. Vím, že nejsem sám a řada mých vrstevníků a přátel prožívá svoji ještě těžší a ještě složitější životní pouť. Většina z nás jsou takzvané poválečné ročníky. Ale někteří jsou ještě starší. Mnozí jsme se narodili rodičům, kteří se vrátili z koncentráků a totálního nasazení v rajchu. Kromě odkazu svých rodičů si za dlouhá léta svého života pamatujeme mnohé historické a existenční excesy, které jsme prožili takříkajíc na vlastní kůži a viděli na vlastní oči.
Potkal jsem mnoho různých lidí, různého věku, různých profesí, různých názorů. Viděl jsem papaláše, vyžírky, chamtivce, duté hlupáky, stejně jako kvalitní fachmany, skromné špičkové umělce a moudré doktory i schopné předsedy JZD. Vždycky jsem se z jejich životů a osudů snažil najít buď odstrašující nebo naopak pozitivní příklad nebo vzor pro svoje počínání a své názory. Měl jsem, a stále mám, spoustu přátel a známých, z nichž někteří už odešli na věčnost. Viděl jsem jejich osudy a způsob, jak se uměli a stále umí vypořádat se svou životní cestou. Postavili si svépomocně byty a domy, vychovali děti, které vystudovaly vysoké školy a dnes mají své rodiny, své domovy a vychovávají vnoučata.
Zastávám názor, že každé zevšeobecnění, neboli generalizace, v jakémkoliv výroku nebo soudu je značně problematické. Proto také v plamenných kritikách všech nešvarů doby obvykle zastávaná pozice "my" a "oni" by bylo vždy dobré vyjasnit, kteří jsou to my a kteří jsou to oni. A jak se to pozná. Dříve zprofanované heslo kdo nejde s námi jde proti nám, zdá se, už je zase v kurzu, i když jinak. A svazácké úderky jsou už zase taky v módě.
Ale stále jsem rád, že tu jsem. Jsem rád, že žiju. Jsem rád, že žiju na venkově v Čechách. Jsem přesvědčen, že je tady zdravé povětří. Navzdory všem ideologickým kecům. Jdu sekat trávu, zítra bude pršet.
Václav Fischer
Digitalizace postupuje
Údajně se má v parlamentě projednávat zákonné právo občana komunikovat se státem nedigitálně, tedy po staru, papírově neboli of line.
Václav Fischer
Osm dní, které utvořily Řím - Augustus
Dokumentární historický seriál Velká Británie, 2017, 8x45 min. Prúvodce pořadem Bettany Hughesová se zaměří na osm dní, které utvořily, prověřily a definovaly dějinný vývoj Římského impéria.
Václav Fischer
Americký prezident - film z roku 1995
Na Česko-Slovenské filmové databázi 64%. Podtitulky komedie, drama, romantický (viz https://www.csfd.cz/film/7619-americky-prezident/prehled/).
Václav Fischer
Brave New World
Tanky se řítí po pláni a ničí vše co je v cestě, z letadel a lodí dští palebný oheň a postavy nepřátel se rozstřikují jako prskavky v tratolištích krve.
Václav Fischer
Doprava - nejvděčnější téma, aneb, kdo smí řídit.
Hm, tak 75+ jezdí všude 40, mají klobouček na stranu, drny za blatníkem a upadlý vejfuk. Určitě vzpomínka k naštvání a možná i častá osobní zkušenost.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
- Počet článků 35
- Celková karma 8,86
- Průměrná čtenost 644x