Proč odbory nedemonstrují před sídlem Agrofertu? Otevřený dopis odborům.

Česká Republika se za poslední dobu stala svědkem několika bizarních veřejných shromáždění. Jakoby se snad mezi majiteli politických náboženských sekt schylovalo k závěrečné bitvě o voliče.

Inu, není se co divit, osob ochotných vhodit svůj hlas některé z obskurních partají, stran a straniček či hnutí není nekonečné množství, ba právě naopak a tak není divu, že mnozí znervózněli, protože jim došlo, že by taky mohli přijít o živnost strachu, nenávisti a lží, jejíž přitažlivost spočívá ve stamilionových příspěvcích od státu v případě toho, že se něco takového dostane do parlamentu. 

A tak jsme i včera byli svědky jedné velké podivnosti, kdy Prahou prošel odborářský živý had, něco jako jede jede mašinka a hlučelo to, vytrubovalo to na trumpetky, chřestilo to různými mávátky, skandovalo to hesla vyrobená pořadateli a především to celé bylo, jako pláč na špatném hrobě.

Jen posuďte sami, prý to měl být protest proti vládě, která se ten den ani nenalézala ve Strakově akademii, protože měla výjezdní zasedání v Jeseníku, kde řešila závažné otázky rozvoje tohoto kraje, odstrčeného na okraj společnosti a jiné, stejně velmi důležité záležitosti směřující k dalšímu rozvoji naší země. 

Rovněž shromážděným minidavem rezonovalo číslo 68, což měl být jeden z dalších důvodů "protestu," jak si jeho organizátoři, pravděpodobně stiženi záchvatem bájné lhavosti vymysleli, protože to prý má být věk odchodu do důchodu. Jak prosím k něčemu podobnému došli netuším, na to musí odpovědět psychiatrie. 

Přičemž další "protest" proti jakési emisní normě lze považovat za definitivní ztrátu zdravého rozumu, protože přesně tohle už vůbec není to, čemu by se odbory měly věnovat a co můžou ovlivnit a lze tak hovořit pouze od odvádění pozornosti od toho, že pro zaměstnance nedělají vůbec nic. 

Protože pokud by odbory opravdu měly protestovat za zájmy těch, které údajně zastupují, tedy za dělníky a jiné zaměstnance, tak by se ona demonstrace musela odehrávat před sídlem Agrofertu na pražském Chodově, nikoliv před sídlem vlády ČR. 

Protože pan multimiliardář Babiš, který se na tribuně producíroval v bundě Prada, jejíž ceny se dle modelu pohybují okolo sto třiceti tisíc korun a jehož roční výplata, pomineme-li celkovou hodnotu jeho majetku je více než sto milionů korun, je ztělesněním kapitalistického vydřiducha devatenáctého století, který z těch dole pod tribunou sdírá kůži. 

Přičemž pokud se vůbec budeme zabývat těmi, kdo tam vystoupili, tedy dvěma neúspěšnými prezidentskými kandidáty, z nichž jeden byl již zmíněn a druhý si s ním rovněž příliš nezadá, neboť ani on pod sto tisíc měsíčně čistého nejde, tam byli další odborářští bafuňáři, kteří rovněž pod sto litrů měsíčně nejdou, se tam nacházeli i zástupci zločinecké organizace údajně bojující proti kapitalismu, kteří tam byli přítomni jak tlupou Lidových milicí s rudými fábory tak i soudružkou europoslankyní, které přijde na účet měsíčně čtvrt mega z Bruselu, včetně nároku na důchod v 63 letech, což jí evidentně neva.

Dále tam byl zástupce zločinecké strany ve stádiu přípravy a jeden z jejích spolumajitelů, který taky jako poslanec také pod sto litrů čistá ruka nejde a politické záhrobí pod názvem ČSSD, které si tímto ještě prohloubilo o půl metru svůj hrob.

Přítomnost dělňasů na tomto mulitmiliardářském a multimilionářském mejdanu si vysvětluji jejich duševní nedostatečností a také tím, že dostali zaměstnavatelem placené volno, párek, pivo v kelímku a mávátko a stali se tak komparsem v představení, které jejich zájmy neřeší ani poněkud, ale slouží k naplnění politických ambicí těch nahoře. Jiné vysvětlení mne nenapadá, pokud máte nějaké vy, sem s ním. 

Ostatně stačí pohlédnout na to, jak a zda vůbec pan velkopodnikatel Babiš ve svých firmách přítomnost odborů trpí, aby bylo zřejmé, že to s dělnickým hnutím v jeho holdingu asi nebude příliš valné a že by takový zakladatel odborové organizace letěl na dlažbu rychlostí blesku.

Tudíž se ptám, zda je vůbec něco takového, co včera stálo za zorganizováním předvolební kampaně těch největších tunelářů a vyžírků vysávajících dělníky jako pijavice, možné nazývat odbory. Protože by se totiž protestovat mělo. Ale za zvýšení platů ve firmách jednoho z největších zaměstnavatelů, tedy ve firmách holdingu Agrofert, nikoliv za jeho politické zájmy. 

Rovněž by se před Agrofertem mělo protestovat za nižší ceny potravin, protože pan Babiš je majitel celého potravinářského řetězce od jejich produkce, až po jejich prodej. Tedy když si například podnikatelským rozhodnutím zdraží hnojivo, které sám ve svých továrnách vyrábí, zdraží následně i výkupní ceny zemědělských produktů, které produkuje a když vlastní ten nejvýznamnější a rozhodující podíl v produkci potravin, rozhoduje i o jejich cenách. 

Tedy předpokládám, že pan Středula a soudružka europoslankyně, jakožto i zbytek včera přítomných se sejdou příště u bran Agrofertu a budou požadovat pro jeho zaměstnance důstojné mzdy zaručující alespoň trochu slušnou existenci a takové zacházení s jeho zaměstnanci, aby alespoň v základních obrysech byli panem majitelem Babišem považováni za lidské bytosti a taky za zlevnění potravin, které ta šedá kostka vyplivuje na trh. 

No a když vám pan majitel nevyjde vstříc tak předpokládám, že vyhlásíte stávku okupační, zablokujete vstup do areálu, překlopíte nějakou tu popelnici a za skandování My nechceme Prada, chceme zaměstnanecká práva, ji zapálíte ne?

V opačném případě to zabalte, protože nejste žádné odbory, ale spolek podvodníků a lhářů, který si z nešťastných lidí udělal byznys s chudobou.  

Těším se na vaši odpověď pane Středulo. 

Miroslav Václavek

Šumperk