Dnes je Michailu Sergejeviči Gorbačovovi devadesát let. Dožít se tak vysokého věku je samo o sobě oslavy hodné, ale v případě tohoto muže je zapotřebí zmínit mnohem víc.
Když se jedenáctého března 1985 stal Michail Gorbačov generálním tajemníkem ÚV KSSS bylo to zjevení. Po neduživých starcích s rukama od krve, kteří umírali jako na běžícím páse se prvním mužem ve státě, který byl ztělesněním zla stanul člověk sympatického vzhledu, což už samo o sobě bylo šokem.
A nejen to, Michail Gorbačov záhy přišel s politikou glasnosti, tedy otevřenosti, kdy v sovětském svazu byla zrušena cenzura a také přestavby. Tedy stalo se to, že Michail Gorbačov oprášil koncept Pražského jara a pokusil se o totéž o co usiloval Dubček na jaře roku 1968.
Což v žádném případě nebyla náhoda, protože jeden z mužů pražského jara, tedy Vladimír Mlynář byl jeho velmi blízký přítel, s nímž studoval na moskevské univerzitě v dobách stalinismu. Je nutno podotknout, že v oněch dobách byli věřícími ve Stalina a jeho smrt jimi velmi otřásla.
Ale jak šel čas tak i v samotném SSSR byla stržena maska velkého Stalina Nikitou Chruščovem a Gorbačovovi se pomalu ale jistě dostávalo poznání o skutečné podstatě stalinismu. A tak není divu, že když stanul v čele Sovětského svazu, který byl na konci života a potácel se ve stádiu klinické ekonomické a politické smrti, že se pokusil o totéž nemožné, jako českoslovenští komunisté roku 1968.
Ovšem reformovat mrtvolu možné není. Přesto, že vyšetřovatel Telman Gdljan vykopával na zahradě Brežněvova zetě Jurije Čurbanova konve plné zlata, diamantů a západních valut a nejvíce zkorumpované partajní bosse posílal do vězení, byla sovětská společnost prolezlá rozkladem a hnilobou natolik, že veškeré reformní úsilí uznal i sám Gorbačov za nerealizovatelné.
Poslal tedy loď pod jménem Sovětský svaz na mělčinu, kam najela a začala se pomalu rozpadat a drolit, což nakonec vedlo k zániku této nejobludnější diktatury v lidských dějinách.
Ovšem k zániku pokojnému a klidnému. Rovněž je třeba velmi kladně hodnotit to, že odstranil cenzuru a o celé krvavé historii Sovětského svazu se hovořilo dávno před tím než u nás. A nejen hovořit, ale vycházela celá řada literatury demaskující zločinnou sovětskou diktaturu a také spousta filmů, které se u nás dočkaly uvedení, až v devadesátých letech.
Jako byl například skvělý film Baltazarova hostina aneb Noc se Stalinem režiséra Jurije Kara. Ale nejen to, zatímco u nás stalinistický režim Milouše Jakeše a ostatních představitelů normalizačního režimu dosazeného po okupaci ze srpna 1968 dusil jakékoli známky svobody, kultury a radosti, v SSSR v srpnu 1989 na stadionu v moskevských Lužnikách hrály hvězdy světového rocku, jako Ozzy Osbourne nebo Bon Jovi.
Rovněž tak revoluce z roku 1989, která začala svobodnými volbami v Polsku, stržením ostnatého drátu na hranicích v Maďarsku a rozbouráním Berlínské zdi. Kdy komunistické diktatury okolo nás padaly jako kuželky takže se rozpadla ta naše i u nás v listopadu 1989 se odehrály, aniž by nějak do těchto událostí zasahovala Sovětská armáda původně dislokovaná v těchto zemích, coby pojistka proti vzpouře. Ale naopak, měla v případě potřeby zasáhnout proti normalizačním uzurpátorům.
A tak, když i od nás odjel v červnu 1991 poslední sovětský voják, stali jsem skutečně svobodnou a suverénní zemí, kterou jsme doposud.
Samozřejmě, Michail Gorbačov byl reakcí na Ronalda Reagana, který zcela jednoznačně prohlásil, že za jeho prezidentství skoncuje s komunismem a Sovětský svaz uzbrojil. Tedy ekonomicky zruinoval. Protože jestli USA dávaly na zbrojení prostředky v řádech procent rozpočtu tak SSSR musel vydávat částky v desítkách procent, aby alespoň trochu udržel krok.
A samozřejmě, že Gorbačov byl komunista, je komunista a zůstane komunista. Komunista, který chtěl tuto ideologii demokratizovat a přidat do ní štěpy tržní ekonomiky. Opravdu neměl v úmyslu SSSR zničit, jak mu dnes mnozí vyčítají. A samozřejmě, že se s ním nemohu v těchto otázkách shodnout, přesto mu ale jakožto jedinému vysokému představiteli SSSR prokazuji úctu a hluboce mu děkuji.
Ptáte se za co?
No přece za to, že impérium zla, napěchované zbraněmi až k prasknutí, říše, která se po celá desetiletí nezabývala ničím jiným než agresemi, válkami, vražděním, okupováním a násilím se rozplynula jako pára nad hrncem a my jsme dosáhli něčeho zcela nemožného. Svobody. Svobody, která nestála miliony mrtvých, oceány krve a lidského hoře, ale vše se stalo bez prolití jediné kapky krve.
Čemuž já říkám zázrak.
Cesty Boží jsou nevyzpytatelné. Někdy nás vede ke svobodě fanfarón s doutníkem v puse z nejvyšších kruhů a jindy zase obyčejný vesnický kluk, věřící v komunismus.
A jestli mu dodnes milovníci starých pořádků spílají? To je přece to nejvyšší vyznamenání! Které se vyrovná Nobelově ceně za mír, Řádu Bílého lva a mnohým jiným oceněním, která získal skrz naskrz celým naším světem.
????????? ?????? ?????????,
?????????? ??? ? ???????????????! ??????? ?? ???????. ?? ??????? ????? ? ?????? ?????, ?????????????? ????????? ???. ??, ??? ????????? ??????? ??? ?????????, ?? ????? ????????? ? ???? ??????, ? ??? ????????? ??? ?????? ????? ?????, ? ?????? ?????. ???? ?????! ???????!
Miroslav Václavek
Šumperk
