Milý imigrante

Píši ti tento dopis, protože tě na tvou cestu vyhnala válka, nesvoboda, bezpráví, bída, či zcela přirozená touha po lepším životě. 

Jestliže tento dopis čteš, pak ses ocitl na území Evropské Unie, v níž žiji i já. Nejdříve bych tě chtěl úvodem mých slov co nejsrdečněji pozdravit a ujistit tě, že vůči tobě nechovám žádné animozity, založené na rasovém, náboženském, či politickém základu, kteréžto nazýváme předsudky.

Je tomu tak proto, že jsem Evropan.

Náš kontinent se po staletí zmítal v nepřetržitých válkách, přičemž ta poslední byla natolik strašlivá, že jsme si po jejím konci řekli, již nikdy více. Proto jsme počali stavět náš společný evropský dům. Stojí na pevných základech demokracie a ochrany lidských práv, včetně mnoha jiných, dalších svobod, jejichž existence ti prozatím pravděpodobně není známa, neboť pocházíš ze země, jejíž základy stojí na naprostém opaku, což je pravděpodobně i důvod, proč ses vydal na cestu k nám.

Počátky našeho evropského domu byly velmi skromné. K prvním šesti poválečným pokojům bylo později přistavěno i podkroví a další přístavky, až se pod společnou střechou ocitla tehdejší Západní Evropa.  

Ta východní milý imigrante, ta se dlouho nalézala mimo ni, a kdyby nebyla oplocena ostnatým drátem, utekla by tam celá. Ale musela si dlouho na svobodu počkat a taky si ji vybojovat. Ale jak se s koncem komunistického bláznovství kácely betonové zdi a stříhaly se železné opony, tak se lidé z obou částí našeho kontinentu mohli začít nejen svobodně navštěvovat, ale rozvíjet svoji spolupráci, až se i tyto země staly součástí největšího mírového, politického a ekonomického projektu v historii lidstva.   

Jak ses tedy již dozvěděl, na našem způsobu života, vykoupeném mnoha utrpeními a násilnými konflikty, nám velmi záleží. Sice to nedáváme nějak příliš okatě najevo, ale můžeš si být jist, že jsme si své historie velmi dobře vědomi a nemáme ani tu nejmenší chuť, si ji zopakovat.

Proč ti to vlastně říkám?

Ona příčina je jednoduchá. Pokud chceš v naší společnosti uspět, musíš mít vzdělání, znát jazyk země, ve které chceš žít, přijmout její hodnoty a zvyklosti a stát se jejím občanem. A to nikoli pouze formálně, nýbrž jak kulturně, tak i mentálně. Tedy být pro ni přínosem.

To, že jsme tolerantní, neznamená, že jsme slabí, ale naopak, silní, protože to znamená toleranci i požadovat. To, že respektujeme jiný názor, náboženství, sexuální či politickou orientaci neznamená, že se nacházíme v rozkladu, ale v moderní a svobodné společnosti a pokud chceš být její součástí i ty, musí být respekt součástí tvého já.

Pokud milý imigrante, pocházíš ze zemí s islámskou kulturou, musíš si být vědom toho, že pijeme alkoholické nápoje a budeme je pít, že náboženská víra je naprosto soukromou záležitostí a děláme si z ní legraci, pokud se nám zachce, že naše ženy chodí v minisukních a chodit budou, že jíme všechno, co nám chutná a to včetně vepřového a jíst budeme, že podporujeme stát Izrael a podporovat jej budeme i nadále.

Pokud máš s některým ze zmíněných bodů problém a jsi si vědom, že je pro tebe nepřekonatelný, pak raději bedlivě zvaž, zda si jako svou novou zemi nezvolíš nějakou jinou, než tu, která se nachází v okruhu euroatlantického kulturního okruhu a nebudeš trápit ani sebe, ani nás.

Jakožto další možnost se nabízí vzít si z nás příklad a stejně jako jsme my východoevropané zlepšili svůj život, zlepši jej i ty ve vlastní zemi tak, aby z ní lidé již neutíkali, ale naopak, aby tvá země byla atraktivní, prosperující, svobodná a dobře se ti v ní žilo.

Že je klíčem k takové společnosti překonání starých tradicí a zvyků udržujících ji ve středověku, je nasnadě. K tomu ti budeme vždy nápomocni jak radou, tak příkladem, či odpovědí na tvé otázky.

Pokud si i přesto přese všechno stále myslíš, že jsi připraven stát se občanem některé ze zemí jedenadvacátého století v EU, pak jsi vítán.

Ale nezapomeň, svůj život zde si musíš zasloužit a přesvědčit nás, že jsi jej hoden. Protože teprve pak můžeš každému z nás pohlédnout do očí a případné poznámky většinou hloupých a neúspěšných, neboť i takových zde máme více než dost, můžeš považovat za projev jejich pokleslosti, v čemž rovněž budeš mít podporu všech normálních a slušných lidí.

Já se na oplátku zasadím o tvá práva, pokud by tě někdo hodlal pronásledovat kvůli barvě pleti, nebo vyznávání tvého náboženství, pokud tak činíš pokojnou formou a užíváš jej ke svému duchovnímu růstu, nikoliv k páchání násilí v jeho jménu. Lhostejno tedy, zda oslovuješ Boha, Jehovu, nebo Alláha.

Pokud ale selžeš, je nám líto, ale nemáš zde co pohledávat.

Když je to zapotřebí, umíme být i tvrdí.

Jakkoli tě chápeme.

Ale jinak to nejde.

Přizpůsobovat se ti nebudeme.

Stejně jako ani já nechci, aby ses mi přizpůsoboval tam, kde jsi doma ty.

Salam Aleikum

Pochválen buď

Šema Jizrael

Miroslav Václavek

Šumperk