Le Penová není krajně pravicová, ale fašistická

"Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritativní a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly, jakož i silná 

ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu." Tolik nám říká Wikipedie o definici fašismu a já, ačkoliv v mnohém s Wikipedií nesouhlasím jí v tomto případě dávám za pravdu. 

Minulý víkend proběhly ve Francii velmi ostře sledované prezidentské volby, v nichž se o přízeň voličů ucházel stávající prezident Emmanuel Macron a coby protikandidátka již notoricky známá dcera francouzského antisemity a rasisty Jean-Merie Le Pena, Marine Le Penová, která jeho Národní frontě nasadila masku lidské tváře a přejmenovala ji na Národní sdružení. Což je totéž, jakoby někdo ubral písmenko z názvu NSDAP a prohlásil, že nejde o nacisty, 

Tato absolventka práv jedné z nejprestižnějších francouzských univerzit tak přemalovala vývěsní štít rodinné firmy s rasovou nenávistí a přišla s bojem proti globalizaci, proti Evropské Unii a imigraci, k čemuž v poslední době přidala i boj proti islámu, který je hlavním tahákem u všech fašistických stran a uskupení ever. 

Zároveň druhým dechem tato paní vyslovuje důraz na podporu domácích dělníků a rolníků za pomoci otřepaných frází a sociální demagogie, jakými se dostal k moci jak Mussolini, tak Hitler nebo u nás Gottwald a v poslední době se ohání nikoliv již profláknutým rasismem, ale balí jej do náboženství islámu.    

Samozřejmě ale, že nebezpečí spočívající v této paní není jen v tom, že chtěla ve Francii rozpoutat občanskou válku, kdy chtěla zakazovat nošení islámských šátků, ale i v tom, že by nepochybně zásadním způsobem destabilizovala celou EU. 

Což by zajisté vedlo k nedozírným následkům, spojeným snad až s koncem tohoto největšího mírového projektu v dějinách lidstva a návratem k takzvaným národním státům, což můžeme přirovnat k Evropě před rokem 1914 a to se vším, co to znamená. 

Pokud někdo neví, že rok 1914 znamenal rozpoutání první světové války s jejímiž následky se vlastně v různých formách potýkáme dodnes, tak mu to připomínám. Neboť fašismus, který paní Le Penová představuje by nejdříve vedl k omezení obchodu mezi jednotlivými zeměmi. A to proto, že fašisté "chrání trh."

Dále by taková "ochrana trhu" vedla k nezaměstnanosti a sociálnímu úpadku spojenému s vládou pevné ruky, protože voliči paní Le Penové nejsou schopni rozeznat příčinu od následku a byl by hledán kolektivní pachatel. Hitler jej ve své době nalezl v Židech. Paní Le Penová jej již má a jde severoafrické imigranty nejlépe muslimského vyznání, které obviňuje z invaze do Francie i když naprostý opak je pravdou. Neboť Severní Afrika nebyla francouzskou kolonií, nýbrž územím Francie, což znamená, že Francie přišla pro území a lidi do Afriky. Nikoliv naopak. 

A dále bychom již byli jen svědky dominového efektu rozpadu demokracií v celé Evropě a jejím nahrazování mutacemi fašismu přizpůsobenému národním potřebám. A opakování válek, kterými náš kontinent prošel. Že by jej pak spolklo buď Rusko nebo Čína je pouze jen nevyhnutelné. Ostatně proto Rusko paní Le Penovou a nejen ji, v celé EU financuje.

Proto je velmi nutné, aby ani ve Francii a ani v žádné jiné zemi nedostala prostor sociální demagogie, která je pro uchopení moci fašismem, klíčem ke dveří od moci. Proto je nutné věnovat úplně tu největší pozornost otázkám k uchování konkurenceschopnosti evropských firem a tím i zaměstnanosti, prohlubování společného evropského trhu a odstraňování překážek, které jej doposud ještě brzdí a investovat do vzdělávání a moderních technologií.  Ostatně jak jsem včera četl v jedněch ruských novinách, tak Vladimír Putin uvedl, že jako jeden ze stěžejních kroků k tomu, aby Rusko pocítilo dopady západních sankcí, co nejméně, bude to, že ještě více liberalizuje ruskou ekonomiku. 

Udělejme totéž a usilujme zároveň o co největší stabilitu ve všech důležitých oblastech života a rovněž mějme na paměti, že musíme budovat naše ozbrojené síly tak, aby jejich síla odradila každého potencionálního agresora již v zárodku.        

To je úkol jak pro Francii tak i pro nás a pro celé evropské společenství, protože jen tak zabráníme fašistům v tom, aby se chopili moci a uvrhli naše země do vzájemných válečných konfliktů. 

Proto je třeba nazvat prezidentské vítězství Emmanuela Macrona vítězstvím míru pro náš kontinent, to je jeho skutečný význam, což znamená, že prohra Marine Le Penové je prohrou nikoliv jen její, ale prohrou fašismu, jako takového.

Miroslav Václavek

Šumperk