Jeseníky, nejkrásnější hory České Republiky

Lidský život je velmi krátký. Každý z nás má dán počet úderů svého srdce, počet nádechů a výdechů a také to, kolik zrníček písku má ve svých přesýpacích hodinách. 

Někdo nechává zrnka svých dnů jen tak propadnout, sedí u televize, nakupuje v nákupních centrech, je plný negativních myšlenek nebo přímo i nenávisti. Tady k tomu, kdo má víc. Tady zase k někomu, kdo má jinou barvu pleti. Nebo třeba závidí něčí auto, dům či snad dluhy. 

Je mnoho způsobů jak promarnit život a naše moderní, technologiemi přímo prošpikovaná doba je k tomuto zcela ideální, protože nabízí mnoho náhražek života. Člověk si pořídí běhací pás a v televizi před sebou si nechá promítat svět, namísto toho, aby se sebral a běhal po lese. Nebo si pěstuje tělo v posilovně, namísto toho, aby třeba zryl zahradu. 

Ale nechme toho, to všechno je dobře známo a peskování a negativita ještě nikdy a nikomu nepomohla. Mnohem lepší je lidem ukázat, že existuje skutečný svět, svět plný krásy, barev a vůní. Svět, za kterým musíte jít po svých, ale který se vám za vaši námahu bohatě odmění a vy jste pak velmi bohatí. Že to není vidět na vašem bankovním účtu? 

No a přesně o tohle tady v životě jde. Protože opravdu bohatí jste jen tím, co lidem rozdáte. Neboť až budete opouštět tento svět, budete si moci s sebou vzít pouze to, co jste darovali. A vězte, že peníze to nejsou. 

A tak protože chci být bohatý, tady máte něco mé radosti a krásy, kterou jsem přinesl tam shůry i vám. Protože patřím k těm vyvoleným, kterým Bůh dovolil žít v Jeseníkách. Teď už tomu rozumím. A je na čase, abyste porozuměli i vy. 

A protože nejen pěší turistikou živ je Mirek, tady máte i něco z horské cyklistiky na jedno z nejkouzelnějších míst v Jeseníkách. 

Ano, myslíme si o sobě mnohé, ale většinou jde jen o to, že strkáme hlavu do písku namísto toho, abychom ji z něj vytáhli ven a dívali se jak ke hvězdám tak z hor dolů. 

Spatřit tak sám sebe kdesi mezi nebem a zemí, ve výškách kam smí jen ptáci nám dává naději. Naději toho, že pochopíme svoji úlohu a také to, jakého daru se nám dostalo tím, že nás naši rodiče vylomili na okamžik z věčnosti a my tomu říkáme život. 

Chopme se tohoto daru a rozdávejme. Rozdávejme svého bohatství duše, srdce a radosti a mějme na paměti, že život je příliš krátký. Příliš krátký na to, abychom si mohli dovolit promarnit byť jediný den tím, že jej odevzdáme někomu jinému. Je jen náš. Šiřme světlo. Je to jediná odpověď na tmu. 

Miroslav Václavek

Šumperk 

P.S. Většina fotografií je z horské túry z Červenohorského sedla na Vřesovou studánku, Keprník, Šerák, Obří skály, údolí Vražedného potoka a Ramzovou. Tak na viděnou u nás v Jeseníkách.   

Photo © Miroslav Václavek 

All rights reserved