Představte si, co by se stalo, kdyby po druhé světové válce nebylo Německo podrobeno denacifikaci. Kdyby bylo řečeno, že pokusem Clause Schenka von Stauffenberga o likvidaci Hitlera bylo provedeno Německé národní povstání
a tím Německo jasně prokázalo svůj odpor vůči nacismu a zařadilo se po bok vítězných mocností.
Namísto mezinárodního norimberského procesu by byli formálně pověšeni nějací dva nacisté, Hermann Göring by si nad miliony mrtvých omyl své pěstěné ruce v diamantech, jako Pilát a prohlásil by, že s nacisty nikdy nechtěl mít nic společného, ale že mu šlo pouze o vyzdvižení Německa sraženého na kolena nespravedlivou Versailleskou smlouvou.
Troufám si říci, že takové Německo by se příliš nelišilo ani od dnešního Ruska nebo Slovenska. Ano mám tím na mysli to, že takové Německo by dnes rehabilitovalo nacistické zločince a jeho vrcholní představitelé by se chodili klanět na hrob Adolfa Hitlera a kladli by tam věnce úplně stejně, jako Robert Fico se svými kumpány na hrobě Gustáva Husáka. Přičemž Rusko se s oficiálním a alespoň jen poněkud vlažným odsouzením své minulosti nikdy a nijak neobtěžovalo.
Říká se, že dějiny píší vítězové, to je docela dost možné, ale každodenní život v zemích, ve kterých nedošlo k soudu nad zločineckou historií ho píšou ti poražení. Ti, kteří ponížili a dehumanizovali své spoluobčany a posílali je do plynových komor, přičemž je předtím samozřejmě okradli a za vraždu každého slovenského spoluobčana židovského původu, německým nacistům platili 500RM nákladů. Nákladů spojených s nákupem jedu k zavraždění a surovin za zpopelnění ostatků. Mužů, žen, dětí i starých lidí.
Že je tomu tak právě na Slovensku jsem viděl na jakémsi záznamu, kde dav v rámci předvolební kampaně Roberta Fica organizovaně skandoval – „americká kurva.“ Tou americkou kurvou měli oni Slováci s pěnou u huby na mysli slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Něco podobného nespatříte dokonce ani v Rusku samotném, natož ve vůbec nějaké jiné civilizované zemi.
Je tomu tak proto, že Slovensko je zemí s nevyřešenou minulostí, které beztrestně prošly její zločiny. Vždyť Slovensko je zemí, jejíž armáda 1. září 1939 po boku Deutsche Wehrmacht zaútočila na Polsko, čímž byla rozpoutána druhá světová válka. A nejenom, že se Slovensko aktivně zapojilo do boje po boku německých nacistů v SSSR a vyhlásilo válku USA, ale zavedlo i rasové protižidovské zákony, před nimiž ty nacistické blednou závistí. Dokonce i po válce byly na Slovensku pořádány pogromy na slovenské Židy, kteří nějakým zázrakem přežili slovenský holocaust. A nestalo se nic. Vůbec nic.
Tedy, proč se obtěžovat s dodržováním nějakých norem, které jsou vlastní národům vyspělým a těm, které se se svou minulostí už dávno rozešly, když se páchání zločinů vyplácí? Protože takové chování přináší sice rozchod s civilizací, ale na druhou stranu zase moc. A o tu tady jde. Neboť Ficovi a jeho kumpánům hořela koudel kriminálu u zadnice a tak útěk od civilizace s jejím stíháním mafie, do náruče ruského způsobu života, který tyto základní civilizační principy také zcela popírá je pouze logický.
Že se tomu děje za užití nacionalismu, antiamerikanismu, antievropeismu, rasismu a panslavismu, je také již pouze jen logické. Protože pokud by průměrně inteligentní lidská bytost užila svého rozumu, bude se jí chování Roberta Fica jevit pouze jako směšné. Ale to, co je nám směšné, všechny ty národovecké a katolicko-pověrčivé panslavistické nesmysly, ty jsou na Slovensku posvátné. Příčin je hned několik, jedna z nich spočívá v tom, že Karel Havlíček Borovský po svém návratu z Ruska podal českému národu sdělení toho, že Rusko je zemí primitivní, mezi jehož mentalitou a tou naší zeje bezedná propast.
Kdežto takový Štúr hovořil o tom, že Slováci by neměli rozvíjet tehdy upadající slovenštinu, ale převzít ruštinu a ruský způsob života vůbec a k Rusku se připojit. Tedy do oné propasti skočit. To je pouze na vysvětlenou k tomu, kdyby někdo stále nemohl pochopit svět Roberta Fica a bohužel i slovenského občana. Toho většinového. Což je zároveň i popis příčin toho, proč nám to česko-slovenské manželství z Masarykova a Benešova rozumu nikdy příliš nešlo a také důvod toho našeho rozvodu.
Jistě, každá společnost má svá vývojové stádia. Ale tahle slovenská puberta trvá už nějak dlouho a Slovensko tak začíná připomínat jedince mentálně retardovaného, jehož další tělesný i duševní vývoj je vyloučen.
Ale o tom definitivně rozhodnou až volby příští, v nichž se slovenský občan rozhodne, zda Slovensko alespoň v určité formě jakéhosi visutého provazového mostu nad propastí zůstane spojeno se západní civilizací. A nebo, zda ony již tak zteřelé provazy na východním břehu řeky Moravy příště již navždy přeřízne.
Nicméně přerušení pravidelných a neformálních přátelských rozhovorů mezi vládami České Republiky a Slovenska, s jejichž konceptem přišel právě kdysi Fico je krokem, o němž nerozhodla vláda česká, ale ta slovenská, když dala najevo zcela otevřeně svou inklinaci k fašistickému režimu Vladimíra Putina a její ministerský předseda Fico, se stal mluvčím zločinecké ruské propagandy v EU.
A pokud o toho Slováka se slovenským občanstvím, trvalým pobytem v Bratislavě a s českým pasem v kapse jde, tedy o Andreje Babiše, který by u nás taky rád robil hen ten ruský mier a slovakizoval by naši Českou Republiku, řekl bych, že jen ho nechejme se projevovat. Ať to z něj vyleze ven zavčasu.
Miroslav Václavek
Šumperk
