Samozřejmě, že se nic podobného nestalo a nestane, tedy alespoň pokud zůstaneme součástí největší ekonomiky světa, ale vzhledem k poslednímu útoku na tržní hospodářství v naší zemi, považuji za důležité o tom napsat pár slov.
Ještě ani nestačil oschnout inkoust na parlamentním tisku novely zákona o potravinách, kam SPD propašovala svůj návrh o kvótách na povinný objem těch českých v prodejních sítích soukromých společností, aby se začala na ty, kteří tuhle šílenost podpořili svými hlasy, začal snášet déšť hněvu a kritiky.
Velvyslanci mnoha evropských zemí vyjádřili svůj protest, německý velvyslanec našemu ministrovi zemědělství poslal sůl, aby mu připomněl pitomost, s jakou se on sám v této ostudě angažuje a sami voliči SPD se začínali proti kroku obou majitelů SPD ozývat, což je jinak věc nevídaná, protože jde ve výsledku o jediné. A to o monopolizaci agrobaronů na trhu s potravinami, o omezení sortimentu a pestrosti nabídky a také o jejich zdražení, protože výslednou a přijatelnou cenu určuje konkurence, která by byla realizací tohoto zákona úředně zakázána. Jako po únoru 1948.
Je samozřejmě rovněž s podivem to, že hnutí SPD, které tak vehementně vystupuje proti kvótám na přijímání uprchlíků vytahuje kvóty na potraviny pokud jde o chiméru soběstačnosti. Prosím pomiňme i ten fakt, že mnozí z tradičních českých výrobců potravin mají zahraniční vlastníky, protože to svědčí o duševní nedostatečnosti tvůrců tohoto zákona a podívejme se blíže na tento termín.
Soběstačností se totiž vyznačují izolované diktatury s ekonomikou řízenou státostranou, protože v nich je tržní hospodářství zakázáno, veškerý ekonomický život podléhá rozhodnutí strany a vůdce. Na hranicích stojí ostnaté dráty a celý tento „ráj“ hlídají pohraničníci, aby ven neproklouzla ani myš, ani jeden otrok.
Usilovat o jakýsi hybrid tržní ekonomiky a diktatury, vlastně znárodnit soukromý podnikatelský subjekt a nařídit mu, co smí a nesmí prodávat a připravit občana o jeho právo rozhodnout za co utratí své těžce vydělané a zdaněné peníze považuji za zvrácené a neživotaschopné, což může být udržováno pouze násilím a represemi, jak to známe z dob před listopadem 1989.
Je to útok na svobodu podnikání, na vlastnické právo, na svobodu rozhodování v těch nejzákladnějších otázkách a také je to zároveň test toho, co si mohou ve svých útocích na lidskou svobodu fašisté dovolit.
Naše země, jak se vám mnozí snaží nakukat nic nedováží. Naše země je ze svobodného rozhodnutí svého lidu součástí největší ekonomiky světy, tedy EU, jejímž nejzákladnějším stavebním kamenem je volný pohyb zboží, kapitálu a pracovních sil.
Což znamená to, že česká vláda nemá ani ten nejmenší vliv na to, jaký obchod a s čím na jejím území probíhá. Stejně jako ta polská, německá, rakouská, francouzská nebo jiná. K čemuž se dá říci pouze jediné, zaplať pánbůh!
Protože naše země je zemí exportní a bez exportního průmyslu, který zaměstnává podstatnou část populace by se tato mohla chodit leda tak pást.
V tomto kontextu nelze nazvat kvóty na potraviny ničím jiným než to, že jsme zahájili odpočítávání exploze atomové bomby, kterou držíme v ruce. Neboť jak zmiňuji názvem článku, krok, který jsme učinili útokem na trh má vždy a pokaždé reciprocitu. Což znamená, že pokud my bychom realizovali potravinový fašismus, dostane se nám patřičné odpovědi.
A ejhle, tady nám zakáží na svém trhu v rámci reciprocity prodávat slavné české pivo. Tady omezí dovozy zemědělských produktů z České Republiky, což naše zemědělství zasáhne velmi citelně, protože světě a voliči div se, z ČR je vyváženo více zemědělských produktů, než je jich dováženo.
A tady, teď přijde ta exploze atomové bomby, uvalí na nás kvóty na Škodovky. Na Zetory. Na Tatry. Na soustruhy. Na všechno možné, čím konkurujeme v zemích EU a čím nepochybně mnohdy vadíme, ale na co tamní vlády nedosáhnou, protože díky EU nemohou.
Pak celý tento náš domeček z falešných karet spadne a poslední ať zhasne.
Protože krize ve třicátých letech minulého století, která předcházela nástupu nacismu a válce nevznikla kvůli pádu akciového letadla na newyorské burze ale proto, že země začaly přijímat ochranářská opatření. To bylo skutečnou příčinou ekonomických zhroucení celých států. Že uzavřely hranice volnému trhu s následnými recipročními a izolacionistickými opatřeními. A nacionalismus, zavřené hranice, regulace a ekonomika nikdy nešly a nepůjdou dohromady.
Je snadné uvést opět něco podobného do pohybu. Stačí pár pomatenců z náboženské sekty SPD, které podpoří zdánlivě demokratické strany v jednotě s komunisty a první kamínek hrozící spustit lavinu s nedozírnými následky je uvolněn.
Udělejme všechno proto, aby se nic podobného nestalo. Protože zájmy obyčejného člověka, který vstává za tmy do práce, tedy to aby měl svou práci, aby se mohl sám rozhodnout co a za kolik si koupí a žil hezký a důstojný život je v přímém rozporu se zájmy potravinových narkokartelů, které metastázovaly do politiky a usilují o naprostou kontrolu nad občanem.
Budou volby, mějme to na paměti!
Miroslav Václavek
Šumperk
