Lidé si pomalu začínají zvykat na různé
výstřelky ve světě cyklistiky. Mohli bychom začít už v počátcích, kdy páni
v kožených oblecích jezdili na vysokých kolech a odháněje bičíkem
dotírající psy udivovali svým samohybem okolí. Později přišlo tandemové kolo
pro dva i tři, začaly se objevovat lehokola, tříkolky pro zdatné důchodce,
různé typy rikš od běhacích až po šlapací a mohl bych tady pokračovat a možná i
nastiňovat budoucnost…
Teambike v DlouhéZbynik Vacek
Co jsem ale ještě neviděl a teprve nedávno jsem to uviděl, byl teambike. Kolo pro šest lidí s řidičem, které svým zjevem připomíná spíše přerostlou postavičku z knihy „Ze života hmyzu“. Obcházel jsem kolem tohoto pekelného stroje zprvu s nedůvěrou – vždyť jak se asi jede těm, co jedou pozadu… Aha, zapomněl jsem napsat, že tohle kolo je vlastně kruhové a sedí se kolem něj jak na Artušově dvoře.
Nedalo mi to a zaplatil jsem si spolu s dalšími vyjukanými lidmi (povětšinou cizinci, teambike najdete v Praze, často je k vidění na Staroměstském náměstí) okružní jízdu. Všichni jsme seděli dokola a šlapali. Skvělý zážitek. Všichni jsme si jízdu užívali, holky ječely, lidé se za námi otáčeli a my jsme mávali a řičeli jak na pouti. Pravda, do kopců tohle kolo příliš není, ale užijete si zábavy jen co je pravda. Tak jsem se začal pídit po podrobnostech a od řidiče vyzvídat detaily. Kolo je německá práce, šířku má asi jako fabie a váží kousek přes 200 kg. Šlapat nemusí všichni, ale pro pohodlnou jízdu by měla většina osazenstva přidat nohu k dílu.
O nedlouho potom jsem konečně zjistil, komu tahle ztřeštěná věc patří. Firma Praha Bike, která již několik let provozuje v Dlouhé ulici půjčovnu kol a cizince projíždí po Praze na kole s průvodcem, koupila teambike jako další atrakci. Dobrá koupě, vždyť většina lidí nikdy nic takového neviděla.
A mluvíme-li zde o nevidění, musím se zmínit o dalším zážitku, které s tímto pavoučím kolem mám. Určitě si pamatujete na Ovocném trhu kavárnu Světluška, do které nepronikne ani paprsek světla, ve které vás obsluhují nevidomí a vy si vyzkoušíte alespoň na chvíli, co to znamená, nevidět kolem sebe zhola nic. Před kavárnou zastavil teambike. Z kavárny vyšli všichni obsluhující nevidomí a nasedli! Trklo mě to! Vždyť potřebuje vidět jen řidič! Je to skvělá možnost pro nevidomé projet se na kole. Jak pavoučí kolo jelo, byl slyšet jejich smích a viděl jsem neuvěřitelné nadšení. A to nadšení sdílím o to víc, protože jsem se dozvěděl, že Praha Bike spolupracuje s organizací, která se zabývá nevidomými. Půjčuje jim tandem a teambike a hlavně jim poskytuje azyl u sebe v Dlouhé ulici, kde má vlastní kavárnu-bar. Kéž by se takhle chovaly všechny společnosti.
Přijďte si taky teambike vyzkoušet, a nebo se jet třeba podívat s průvodcem po krásách našeho hlavního města, které k nám, cyklistům, zdá se, není zrovna nejpřívětivější… Čím víc nás v ulicích bude, tím lépe, a magistrát třeba už konečně pochopí, že i cyklista je součástí provozu a potřebuje svou bezpečnou infrastrukturu, jak tomu je například v západních zemích nebo v Hradci Králové.
