Odvážné cíle nebo smrádek?

Politická krize končí. Sněmovna se sama dobrovolně rozpustila a navzdory stížnostem k Ústavnímu soudu je na 99% jisté, že si k 95 výročí naší novodobé státnosti nadělíme předčasné volby. I když nepřestává platit, že v politice ideální řešení neexistují, podzimní předčasné volby mají k něčemu takovému velice blízko.

Souvisí to zejména s oživením naší ekonomiky, které zatím sice nezaznamenali občané v peněženkách, ale statistici a jejich grafy hovoří jasně. Navzdory tristnímu výkonu ekonomických ministrů Nečasovy (resp. Kalouskovy) vlády vzrostla naše ekonomika o 0,7 procenta, přičemž odhady na příští rok se pohybují někde mezi růstem ve výši 0,8% (Ministerstvo financí) a 1,9% (Raiffeisenbank).

V tomto okamžiku země více než kdy jindy potřebuje vládu na plný úvazek. Stejně jako hospodářské ministry a sněmovnu. Ne rozhádané klubko osobních a stranických zájmů, na jaké jsme se museli dívat v posledních měsících – na vládu neřešící ekonomickou krizi a neakceschopné řečniště místo parlamentu.

Jeden důvod za všechny – krize eurozóny bohužel nekončí, a proto je třeba diverzifikovat exportní trhy. Ministerstva hospodářství a zahraničí tak musí právě teď napnout všechny síly a (jak někdo vtipně řekl) zpívat sborově.

Našich vlastních potenciálních krizí je přitom také více než dost. Jedním z nejzávažnějších je samozřejmě situace v Ostravě, dnes oznámilo Bakalovo NWR čistou ztrátu za první pololetí ve výši 10 miliard korun. Z části jde sice o pouhou účetní operaci, ale Ostravě již začínají první pesimisté prorokovat osud amerického Detroitu a je nutné začít s rozhodnou akcí. Na pořad dne se opět dostává státní surovinová a energetická koncepce, je nutné rozhodnout otázku Temelína.

Nejdůležitější otázkou je ale celková vize pro naši zemi. Všimli jste si mimochodem, že Nečasova vláda nikdy neřekla, kam vlastně Českou republiku řídí?

ČSSD takovou vizi má. Chceme budovat zemi, která se pokusí vrátit na světovou technologickou špičku. Na místo, kde kdysi byla. Rozhodně to není malý a snadno splnitelný cíl, ale určitě je lepší mít cíl vzdálený, než žádný. Lepší než čecháčkovské – klid, smrádek a teplíčko.  

K takovému cíli ale může politická strana mířit jen za jedné podmínky. Tou je podpora a důvěra občanů. Bez voleb by to nikdy nešlo.