Pes v jazyce českém

Pes má v jazyce českém své důležité místo. Tu více, tu méně bereme jeho jméno v naší (mezilidské) komunikace nadarmo, abychom jeho prostřednictvím barevněji popsali rozmanité životní situace, jevy, vlastnosti. Abychom přiléhavěji vyjádřili své emoce, ať už kladné, či záporné. Posuďme sami, kde by byla jedinečná krása češtiny, nebýt psů. Tedy - ať žije (český) pes!  

Pes jako předobraz různosti a lidských vlastností
Každý pes, jiná ves.
Starého psa novým kouskům nenaučíš.
Pes, který štěká, nekouše.
Silnější pes mr*á.
Nejmenší psi bývají nejhlasitější.

Pes jako bojovník
Bylo horko, že se až psi rvali o stín.
Mnoho psů, zajícova smrt.
Psi štěkají a karavana jede dál.

Pes jako poddruh
Ani pes po něm neštěkl.
Vlítnul do něj jako do psa vidle.
Jednali s ním jako s prašivým psem.
Do takového počasí by ani psa nevyhnal. Je tam pod psa.
Kdo chce psa bít, hůl si najde.
Ženatý má psí život, zato lidskou smrt.

Pes jako přítel
Vyvádí psí kusy. 
To je psina!
Žijou spolu na psí knížku.
Jaký pán, takový pes.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Urbanec | středa 5.12.2012 14:03 | karma článku: 7,86 | přečteno: 969x
  • Další články autora

Jan Urbanec

Nárazníky války a míru

2.4.2024 v 22:00 | Karma: 25,95

Jan Urbanec

Ekonomie viru

16.3.2020 v 22:41 | Karma: 10,29

Jan Urbanec

Proč necítím hněv vůči AB

3.7.2019 v 4:49 | Karma: 46,72

Jan Urbanec

Revoluce proti střetům zájmů

6.6.2019 v 22:15 | Karma: 28,30

Jan Urbanec

Platební rozkaz z Bruselu

3.6.2019 v 6:10 | Karma: 34,68