Žít na vysokoškolské koleji není žádná legrace, opravdu. Pokud je snad někdo přesvědčen o opaku, doufám, že ho tento článek přesvědčí o opaku. Po týdnu tohoto života odjíždíte velmi velmi unaveni... .
Prosim te, nevis, kde jsme to byli vcera?
Vše začíná příjezdem v pondělí a nepříjemným zjištěním, že pokoj je ve stejném stavu jako při odjezdu, to znamená jako těsně po vybombardování. Z rohu pokoje, kde je nádobí, se ozývá nepříjemné bzučení. Případné naděje na úklid zhasnou při myšlence, že na kolejním se po minulé párty nesmíte ani ukázat. To ale nevadí, protože lux někdo ukradl již na začátku semestru a ve společné kuchyňce je ještě větší bordel než na pokoji- mušky se rozhodně nezdržují jen v rohu a některé kastroly si již dávno žijí bohatý společenský život. Vynesete tedy alespoň koš- odpadky se u nás třídí, takže to, co chcete vyhodit, hodíte v pytli za dveře na chodbu, zbytek si necháte na pokoji.
Přijíždí oba spolubydlící. Navzájem se ujišťujete, že po dvou těžkých akcích o víkendu, se tento týden nikam do hospody nepůjde. V menze je k obědu kuře a lá bažant. Přes den se dospává víkend, pokud nemůžete usnout, mrknete na Simpsny. Od sedmi přicházejí kamarádi, kteří přes víkend pili jen jednou. V osm večer definitivně podléháte naléhání pěti lidí a vyrážíte "na jedno". Na návrat si přesně nevzpomínáte, ale snad ještě nesvítalo.
V úterý si přivstanete na oběd. Je kuřecí polévka a za trest si dáte zaručeně nelepící rýži s houbovou omáčkou. Skouknete jeden díl Simpsnů a jdete dospat noc. Večer se jde do hospody maximálně do půlnoci, zítra je vrchol týnde- středa!
Ve středu vstanete již v deset a zkusíte oběhnout profesory (žádného nenajdete). Nevadí, místo toho mrknete na Simpsny. K obědu je rýžová polévka a špagety "al dente" se sojovým masem. Od oběda je na chodbách cítit jiskření a zvyšující se napětí. V pět se první nadšenci vyráží sprchovat, nastává všeobecné gelování a vrcholí přípravy. Vyndavají se zásoby tvrdého alkoholu a v osm se jde do šumu. Návraty jsou individuální: první odpadlíci se vracejí ve dvě a po dvou, většina ve čtyři a po čtyřech, zbytek "držáků" je pak donesen po šesté.
Čtvrtek je pak na kolejích dnem ticha. Menza nevaří (naštěstí), protože není pro koho. Po poledni se na chodbě objevují první duchové. Vaříte si kafe, mícháte ho propiskou (nádobí se prostě nestihlo umýt), sháníte alespoň nějaké informace o včerejšku a přemýšlíte o kurzech abstinence. Kouknete na novou sérii Simpsnů a odjíždíte se domů zrekreovat s tím, že příští týden to s tou školou a tím úklidem určitě vyjde... .
