Rekonstrukce bytu je jistě náročná věc. Ale nakoupit věci do tohto bytu je daleko rizikovější!
Zjednoduseny nakres cesty obchodnim domem
Nebudu zde psát jméno švédského obchodního domu (má čtyři písmena a začína na I), kde jsem prakticky strávil posledního půl roku života. Dalších pět let mě to ale stálo.
Jistě, oni se na vás tváří mile, přátelsky, všichni se usmívají, všude ušetříte, ale ve chvíli, kdy tam vkročíte, nemáte prakticky šanci vylézt ve stejném stavu. Rozhodně ne v tom duševním. První, co se v těchto místech stane je, že se člověk okamžitě ztratí. Cestička není rovná ani dva metry, všude jsou další a další zkratky, cedule, navigace... a tak my zoufalci bez GPS navigace končíme někde uprostřed v bludném kruhu na ose Osvětlení- Ložnice- Dětské pokoje.
Systém je důmyslně nastaven tak, že pokud si nevěříte na Zkratky (nikdo si na ně nevěří dvakrát), musíte projít opravdu ale opravdu vše, což je cca patnáct kilometrů. Občas dokonce potkám borce, co jdou v protisměru! Vůbec nevím, kdo toto dokáže, ale mají můj bezmezný obdiv.
Na těchto patnácti kilometrech utrpení a ponížení potkáte asi 100 000 zbytečných věcí, které vůbec nepotřebujete. Jdete- li s partnerkou, zjistíte u kas, že poměrně velká část těchto věcí se jakýmsi kouzlem objevila ve vašem vozíku. Vrcholem ponížení muže pak je, pokud je donucen nosit přes rameno místní žlutou či modrou tašku. Při náhodné kontrole by ani nedokázal vymyslet, k čemu jsou předměty v této tašce.
Jisté je, že pokud ještě někdy budu zařizovat domácnost stejným způsobem, už to nevydržím.
Na mém náhrobku pak bude psáno: "Zemřel v oddělení Dekorací. Budiž mu země lehká."
