O srdečném českém přístupu k hostovi

"Postavil si hospodu, ale chodili mu tam lidi." Slavná hláška z jedné z cimrmanovských her je v Čechách mnohdy stále realitou.

Sedíme v neděli podvečer na zahrádce místní restaurace/ hospody. Za deset minut se rychlostí blesku objeví servírka. Podle pohybu její sanice má v puse nejméně tři balíčky žvýkaček. Žvejk žvejk žvejk. "Co si-  žvejk- dáte?- žvejk", zeptá se s neobvyklým nadšením v hlase.   -"Kofolu." 

- " Kofolu?" rozžvýká se nevěřícně. " Tak tu nemáme." - "Nevadí, tak točené nealko."

-"Točené??" rychlost žvýkání se zvyšuje. "Tak to taky -žvejk žvejk- nemáme." 

Vzhledem k tomu, že nabídka pokrčuje podobným způsobem, objednáváme nakonec ve třech pouze polévku a vodu s džusem. Servírka se ještě vstřícně zeptá, zda tohle- žvejk žvejk žvejk- má bejt jako fakt všechno? žvejk . Mrzí mě to, protože vidím, že jako kvůli této objednávce fakt- žvejk žvejk- nemusela vstávat. Za tři minuty je zpátky. Zapomněla, jaký džus jsme- žvejk žvejk- chtěli? Chápu, objednávka nebyla lehká a nejsme zde jediní. Jsou tu totiž ještě dva lidi.

Kemp v menším městečku turistické oblasti. Majitel vidí najíždějící karavan a s obrovskou srdečností se modlí: "Ať jede ten kretén dál! Ať sem prostě nejezdí. " Klienti jsou opice (rozuměj "Vopice, který zas budou prudit, voe." A náladu má dle počasí. Když je hezky, není dobré ho potkat. To má hodně lidí a a ti prudí. Nejradši je, když pořádně prší a je hnusně. To se usmívá a těší se klidu.

Člověk už si tak nějak zvykne, já jsem ale vždy nejvíc překvapen po návratu z ciziny. S takovýmto a podobným přístupem se přece jen člověk potkává méně nebo vůbec. Pokud bych si nyní měl vsadit, zda mi paní servírka- žvejk žvejk- do té polívky plivla, viděl bych své šance padesát na padesát. A tak je to sice smutné, ale je lepší si svého číšníka nerozzlobit.

Anebo případné problémy řešit až při placení. Jako když jsme ve dvaceti lidech zaplatili dvacet jídel a vše co jsme měli a paní servírka nás laskavě upozornila, kdo jako bude platit ty mlíčka do kafe? A tak poté co jsme jí všichni dali spropitné, jsme pěkně vyndali drobné a každý z nás doplatil po třech korunách. Škoda, že jsme se zapomněli přiznat, že někteří z nás i spláchli na záchodě. To bychom asi dopláceli znovu.

Žvejk žvejk.