Jet v dnešní době po dálnici, to je za trest. Na každém metru na vás shlížejí ustarané, vážné, optimistické obličeje politiků, kteří to s vámi přece myslí dobře! Je to tak strašně sladké, že i Baba Jaga by měla deprese ze slanosti své Perníkové chaloupky.
Standa to myslí upřímně i na Floridě...
Nedávno jsem se vrátil z cest po krásách přírody a před svým rodným městem jsem spatřil hrocha. Okamžitě jsem zapátral v myšlenkách, zda ty bedly jedlé ze včerejška nebyly lysohlávky, ale fakt ne- byl tam. Shlížel na mě z výšky třiceti metrů, pěšinku na stranu a sděloval mi něco o tradici a prosperitě. Nebyl to hroch, byl to Jirka Paroubek. V tu chvíli jsem zjistil, že do tří měsíců jsou volby a tím pádem je estetické cítění národa v kopru.
A je to tak, každý plakát je stejný, jen barvy jsou jiné. V nadměrných velikostech na nás koukají odulé obličeje v košilích nebo drží sako přes rameno (musíme se k voličovi přiblížit) a vedle nich je základní myšlenka. Ta obsahuje buď a) něco o reformách b) něco o korupci c) něco o tom, že nechceme zdražovat/ platit u lékaře apod. Proč tam nedají něco originálního? Proč tam není ten obličej a vedle: Dnes jsem si ostříhal sám nehty na nohou! Nebo: Mám slipy. A pod tím: Obráceně.
Chápu, že poté co byl ve Sněmovně překvapivě smeten ze stolu zákon zakazující billboardy poblíž silnic, mají politici zřejmě pěkné slevy, ale je to smutné, když mé oblíbené reklamy na sekačky se mezi těmi obličeji úplně ztrácí. Navíc bych se nedivil, kdyby tyto plakáty zvyšovaly u řidičů agresivitu. Až příště zas někdo do někoho napálí, uhraje to úplně v klidu: "Nezlobte se pane policisto, ale když jsem během pěti minut viděl 4x Paroubka a 6x někoho jinýho, bylo mi jedno do čeho to narvu!" Policista jen pokýve hlavou, poklepe ho po rameni a pošle domů.
Někdy mi připadá, že poslední nevyužité plakátovací místo pro politiky jsou záchody u voličů. Zde by ty plakáty měly alespoň smysl... .
