Po příchodu domů z práce zakopávám o dvě obrovské těžké cinkající krabice. Rozzářily se mi oči. Whisky! Vtipně se ptám partnerky co že bylo ve slevě? A je to tady: dozvídám se, že jsem ve špatné formě, zanedbaný a jestli to takhle půjde dál, začnu asi šilhat.
Snídaně, oběd i večeře... všechno hnus!
V krabicích je asi 30 litrů šťávy a ty budeme pít celý příští týden. Odvětil jsem, že nechápu, jak budu pít k bůčku šťávu? Opravdu jsem to nechápal: celý týden jsem měl pít JEN ty šťávy! Celou smutnou debatu nebudu popisovat, nechť promluví můj deník:
Den před začátkem:
Na posilněnou a nervy si dávám kilo žeber. Zatím tu dietu zvládám v pohodě.
Den nula:
Tak to začalo. Místo řízku jsem dostal dušenou mrkev. Nevím, proč vždycky vypadá a chutná stejně jako ve školní jídelně. Věřím, že dušená mrkev by pročistila každého.
První den: (neděle):
Ráno nikdy nesnídám, není problém. Po squashi se těším na vepřo knedlo zelo. Místo toho na stole stojí brčálníkově zelená flaška. Sakra! Nevadí, už jen asi 150 hodin. Večer: K hladu se přidává hrozná chuť, jdu spát už v šest.
Druhý den (pondělí):
Dnes si za odměnu můžu dát dvě zarovnané čajové lžičky lněných semínek. Jak se na ně těším! Celý den plánuji, kdy je sním. S každým semínkem se mazlím. Jinak zase šťávy. Do kuchyně už raději nechodím.
Třetí den (úterý)
V noci se mi zdálo, že na mě útočí lednička. Chuť je přímo nesnesitelná. Nesnáším všechny kolem sebe co chodí na obědy. Asi začínám být mírně nepříjemný. K večeři lněná semínka.
Čtvrtý den(středa)
Dnes mě vzala kolegyně do McDonald´s. Dal jsem si vodu, půllitr za pěkných třicet sedm korun. Nechal jsem jí čtyřicet když to mají tak levný. Dnes jen půl lžičky lněných semínek.
Pátý den (čtvrtek)
Připadám si jak koza v Kocourkově. Tu taky učili aby nejedla a když jí to skoro naučili, chcípla. S lidmi nekomunikuji, snažím se do soboty prospat.
Šestý den (pátek)
Dnes poslední šťáva v poledne! Večer jdeme slavit. Do lahvičky od toho hnusu si na oslavu dávám vodku. Zjištění: Kdybych to udělal hned, vyjde mi to celý daleko levněji i rychleji. Výsledný stav je dost podobný: Vůbec o sobě nevím a připadám si jako po liposukci.
Sobota
Po probrání z nejděsnějšího snu jsem zaslechl telefonovat přítelkyni. Zrovna říkala kamarádce, že ano, krabičkovou dietu určitě rádi vyzkoušíme.
Jdu se zabít.
