Vydat se dnes na dálnici D1 je jako hrát Ruskou ruletu ale s opačným poměrem prázdných a plných otvorů v pistoli. Je jedno, kdo je ministr dopravy, tuto oblast kontroluje samo peklo.
Já jedu po D1 dnes. Mám za sebou všechny nezbytné přípravy: snědl jsem tři diazepany, nahrál si patnáct hodin uklidňující hudby šaolinských mnichů zpívajících zásadně hlavou dolů, a udělal veškerou mentální hygienu, kterou znám (moc jí není).
Již při výjezdu slyším z dopravního zpravodajství, že vše výše zmíněné nebude stačit, protože se někde uprostřed srazily tři kamiony a dálnice je zavřená. Prášky zatím ale fungují, nenechávám se znervóznit, třeba to uklidí, než dojedu. Míjím asi pět dopravních omezení, kde na třech není vůbec nikdo a na zbylých dvou jsou opuštěné stroje. Sice je již hodinu světlo, ale na práci ještě brzy a tak se na stroje vesele usmívám, když si to tak valím na dvojku. Alespoň mám čas si je prohlédnout.
Blížím se k uzavřenému úseku dálnice a uvažuji o objížďce. Dozvídám se ale, že objížďka je ucpaná, protože práce nikdo nezkoordinoval a i ona je rozkopaná. Objížďka této objížďky je také ucpaná, protože se tam převrhl kamion, který tam neměl jet. Objížďka objížďky této objížďky je sice volná, ale zase vede přes Gdaňsk, což je 600 kilometrů a tudíž není příliš atraktivní.
Dojíždím tedy do kolony a zastavuji. Mezi čekajícími řidiči se poznají profíci, co se zde pohybují častěji. Vyndají kempingové židličky, sáhnou si pro toasty a opalují se na ranním slunci. Děti si vesele hrají mezi stojícími auty a rybáři uvažují o výletě k nedalekému rybníčku. My amatéři sedíme v autech na internetu objednáváme slunečníky na příští cestu. Zkrátka taková pěkná dovolenková idylka.
Původním smyslem dálnic bylo urychlit dopravu co nejvíce lidí z místa na místo.
Finálním smyslem dálnice D1 je urychlit dopravu co nejvíce lidí z této dálnice do nejbližšího blázince.
