Je jen jedno téma které se řeší více a déle než prezidentská amnestie, tím jsou volby nového prezidenta. Osobně mě velmi překvapilo kolik lidí se do diskuzí na téma voleb připojilo. Nutno dodat, že jsem byl překvapen mile.
Prakticky s většinou lidí, které jsem potkal, jsem se alespoň okrajově bavil o volbách.
Řada lidí, kteří se o politiku vůbec nezajímají, náhle začala bojovat za své „politické koně“. U některých se to projevovalo podobně jako zamilovanost. A totiž, že svého kandidáta nekriticky propagovali a všude hovořili o jeho kladech a posledních činech, videích... Téměř jakoby šlo o rytíře na bílém koni.
To mi ze začátku přišlo velice zvláštní, protože mě osobně kandidáti nepřipadají tak skvělí. A výběr z nich mi přijde poněkud tristní, pokud vezmeme v úvahu, že volíme prezidenta.
Nicméně mně velmi těší občanská angažovanost okolo prezidentských voleb a fakt, jaké množství lidí volby řeší. Částečně to tak ve mně změnilo názor, že Češi na politiku kašlou.
Co mi ale vadí je oddělování prezidentský voleb od politiky jako takové. Tím myslím, že řadě lidí připadá, že to s politikou, zejména tou stranickou, nemá nic společného, že jde o něco jiného. Je totiž stále spousta lidí říkajících, že všichni politici jsou stejní zloději atd., kteří ale za takové politiky nepovažuji kandidáty na prezidenta. To je ale chyba. Každý kandidující je politik, ať se jedná o volby v „Kotěhůlkách“ nebo o volby prezidentské. A proto by bylo dobré přehodnotit ono házení všech politiků do jednoho pytle.
Velmi by se zlepšil názor mezi lidmi na politiku jako takovou, kdyby si toto všichni přehodnotili. Všichni politici nejsou ani zloději, ani svatouškové a vládnou ti, které si zvolíme.
Ona „prezidentská zamilovanost“ však může České republice přinést obrovský užitek a to nikoliv volbou „správného“ prezidenta, ale něčím trochu jiným. Pokud dokážeme takto otevřeně a nadšeně diskutovat před každými volbami. Nejen před těmi prezidentskými 11. a 12. ledna 2013. Pak bude demokracie a náš stát morálně i ekonomicky vzkvétat. A to nám všem přeji.
S pozdravem
Lukáš Týnovský
