Zlo není partnerem k dialogu

"Odkud přicházejí synové tmy?" Ptá se na svém blogu Fedor Gál. Ano, má na mysli neonacisty, jejichž tupě zlá ideologie a maloměšťácky sebevědomé požadavky se znovu v českém prostoru rozvalují jako oblak smradu.  

V postmoderní době, navíc v našem postkomunistickém státě, v němž pod vládou totalitních ideologií nacismu a komunismu neexistovala téměř žádná občanská společnost a po takzvané sametové revoluci se již téměř nevytvořila, dochází k naprostému zmatení hodnot. Je varovné, že právě média svým relativismem masivně přispívají k bourání demokracie, jejímiž prvními obránci by měla být. A tak v rámci takzvané "vyváženosti" jsou vedle seriózních odborníků a standartních politiků do médií zváni představitelé a hlasatelé odporných a nemorálních, ba nezákonných ideologií, kteří na nějakou "vyváženost", "demokracii", nebo "svobodu slova" mají velmi svérázné názory, pokud se někde někdy dostanou k moci.   

Už samotný fakt, že vůdci naprosto nedemokratických stran nebo hnutí mohou vystupovat ve veřejnoprávní televizi a mohou šířit ideologie odporující nejen dobrým mravům, ale i zákonům České republiky, ukazuje, že u některých postmoderních představitelů kultury je zlo jen nezávaznou zábavou, čímsi v podstatě neškodným a dokonce vhodným jako prostředek ke zvýšení sledovanosti. Jistá samozvaná ochránkyně blonďaté árijské rasy známá svými hrubě rasistickými projevy a vulgárním urážením spoluobčanů hovoří zapáleně o českém nacionalismu, a to nikoliv v investigativní reportáži z obskurní fašistické klubovny, kam jedině tato brunhilda spolu se svými milci patří, ale v seriózním pořadu v hlavním vysílacím čase. Na výročí Kristallnacht je do České televize pozván naprosto nevzdělaný, ale o to fanatičtější vůdce nacistů, aby "poskytl rozhovor" v politickém diskusním pořadu. Tím je těmto pochybným individuím a jejich slabomyslným žvástům opakovaně poskytováno zdání legitimity.  

K výročí Říšského pogromu známého jako Křišťálová noc odvysílala ČT2 devítihodinový dokument Šoa. Reakce na tento záslužný počin jsou většinou kladné, ale vyrojila se celá řada výpadů ze strany "synů tmy". Chtějí nám vsugerovat, že je třeba skutečnost šoa znovu a znovu dokazovat, jako by šlo o nějakou neověřenou hypotézu, že jsme to my, kdo musíme defenzivně obhajovat historicitu těch strašlivých událostí. Desítky, ba stovky popíračů šoa a různých neonacistů a rasistů zcela beztrestně a cynicky zlehčují utrpení miliónů nevinných lidí včetně žen a dětí, Židů, Romů a dalších "podřadných", svými temnými a sprostými urážkami. Nebo volají, že už této "židovské propagandy" bylo až dost a že naše společnost je ovládána židozednářským spiknutím. Dělají neuvěřitelnou ostudu českému národu, k němuž se vehementně hlásí, aniž se zeptali, zda o to ten národ stojí. A dožadují se práva hlásat svá svinstva veřejně v rámci svobody slova či svobody bádání. A tito zakomplexovaní devianti si agresivně vynucují diskusi či dialog o svých názorech, mezi něž patří popírání holocaustu, vulgární útoky na slušné lidi, rasistické plky nebo šovinistické onanování.

Je velkou chybou, přistupujeme-li na jimi vnucenou hru a vedeme-li s nimi vážný dialog. Oni se pokoušejí vyprovokovat rozpravu argumenty o zbabělosti či zastírání pravdy ze strany svých odpůrců, ale není žádný důvod k tomu, abychom se s nimi bavili, a tak zlo legitimizovali jakožto seriózní vědecký či politický názor. A diskuse s těmito "syny tmy" je právě jen legitimací jejich bludů a zlých, cynických lží, o kterou jim jde především. Oni totiž bytostně touží po tom, aby s nimi někdo normální mluvil a jednal jako s normálními lidmi. Dialog je totiž ze své podstaty možný pouze mezi rovnými partnery. Je žádoucí mezi vědci, v kultuře, ve vzdělání, v občanské společnosti i v politice. Není však možný se zločinci a stvůrami bez svědomí, bez jakékoli odpovědnosti a bez znalostí, s devianty a primitivy odhodlanými jakýkoli dialog zakázat, ba trestat ve chvíli, kdy by jim byla dána sebemenší moc. Oni se tím ani netají. S darebáky a devianty se nediskutuje, lotři nepatří k jednacímu stolu, do médií, ani do lidské společnosti. Se zlem se nevyjednává, zlu se musí odporovat, a pokud se někdo dobrovolně a zcela svobodně rozhodl pro zlo, budiž vyloučen z každého dialogu i z lidské společnosti.

Foto:

• Věra Tydlitátová: Osvětim 2008

Související články: 

• Fedor Gál: Odkud přicházejí synové tmy?
• František Kostlán: Jediná jednotka: paroulánek - topoloubek
• Ivan Klíma: Osvětim - Kdo vlastně lže?