Bývalo zvykem používat pro označení jistého typu přízemního, pohodlného, zbabělého a vyčůraného oportunisty, takového Pana Broučka, označení měšťák či maloměšťák, Jan Werich použil označení MČČ (malý český člověk) a jistě bychom našli i jiná slova označující tento fenomén. Přiznám se, že se mi nelíbí žádné z nich.
Slova měšťák a maloměšťák evokují, že jde o obyvatele města, ba dokonce měšťana s určitými privilegii a společenskými zásluhami, a jelikož slovo buržoa bylo za komunistů nadávkou, nemyslím, že bychom je měli takto užívat pro označení různých Pánů Broučků. Ani obyvatel maloměsta nemusí být maloměšťákem, ostatně tyhle smutné případy najdeme i na vesnici a možná i v deštném pralese nebo ve velehorách. Werichův termín zase naznačuje, že jde o fenomén ryze český, ale jsem přesvědčená, že ve skutečnosti jsou tito lidé rozšířeni všude po světě bez ohledu na rasu, kulturu i náboženství.
Tak mi prosím pomozte najít nějaké lepší označení pro tyhle týpky. Máme jich kolem sebe mnoho, také s nimi jistě máte své zkušenosti. Nemám na mysli jeden konkrétní exemplář, ale typ určitého nadčasového Broučka, který úspěšně přetrval všechny epochy a režimy a nyní stále otravuje vzduch svými moudry. Činí tak všude: v zaměstnání, doma v rodině, v internetových diskusích... Má zkrátka NÁZORY. A má svoji PRAVDU a zná na všechno ŘEŠENÍ. Největším problémem lidstva je, že ho jaksi nechce poslouchat a řídit se jeho "selským rozumem". Lidsvo by už dávno vyřešilo všechny své bolesti, jen kdyby konečně vzalo věci pevně do ruky, zlikvidovalo různé asociály a opřelo svoji moc i moudrost o našeho Pana Broučka.
Tito lidé se rádi označují jako "normální člověk". Nevím, co je na nich tak normálního, pro mne byl naprosto normální a navíc slušný zahradník, který mi pomohl prořezat staré stromy, hovořil s nimi a po práci si vzal peníze se slovy: "Dejte mi míň, byl jsem dřív hotový a ta práce mě baví. Rád přijdu zase." Normální a navíc slušná je pro mne paní prodavačka, která za mnou vyběhla z obchodu, že jsem jí dala omylem o stovku víc, a vrátila mi ji. Normální a navíc slušný je tiskař, který měl vytisknout prohlášení Ligy proti antisemitismu, přečetl si je a řekl: "Tak paní, TOHLE vám vytisknu grátis!" Normální a slušná je studentka, která se připletla k úrazu mé dcery a odvedla ji na pohotovost.
Takový malý Brouček kleptománek krade v kanceláři propisovačky a papíry, ale neustále nadává na cikány a na jejich zlodějnu. Ponižuje doma manželku a uráží úspěšné ženy, nadává na feministky, ale pohoršuje se nad tím, že se islámské ženy zahalují a že žijí v určitém typu rodiny. Takový týpek tvrdí, že není nácek, ani fašoun, ba, že je "nemusí", ale ve všem všudy přebírá jejich ideologii i slovník. Nemá rád komunisty, ale je jejich věrným obrazem. Je citlivý jako viktoriánská panna při pohledu na chlupatou hruď námořníka, vždy jej pohorší nějaká metafora či literární nadsázka, uráží se nad vtipem, umírá zděšením nad ironií, ale vesele navrhuje trest smrti za každou hovadinu, galeje, pranýře a veřejné fyzické tresty. Tvrdí, že by klidně zastřelil kohokoli, kdo by mu způsobil nějakou újmu, třebas ublížil jeho domácímu mazlíkovi, na druhé straně nazývá cizí děti spratky a stvůrami. Vyhrožuje oponentům v diskusi, oznamuje s významným pomrkáváním, že ví, kde oponent bydlí, kde pracuje, a že..., přitom se tento hrdina bojí podepsat pod své názory. Nesnese sebemenší kritiku, odpor, nesouhlas, nadává a ponižuje každého, kdo k němu nevzhlíží s bezmezným obdivem. Šíří nepodložené pomluvy, nejraději o tom, že ti druzí žijí z jeho daní, z jakýchsi nespecifikovaných grantů a podpor, že nic nedělají, berou peníze zadarmo, kdežto on, pašák, ten pracuje na velkých věcech a musí nás ostatní živit. Je to úplný mučedník společenské solidarity.
Mnohokrát jsem tady vandrovala do bolševiků, neonacistů a fašistů, všichni vědí, jak mi tato sebranka leze na nervy a jak jimi pohrdám, i jak se jim také někdy ráda zasměju. Přesto při pohledu na ubohé zbabělce, kteří je podporují, souhlasí s nimi a šíří jejich ideologie, ale nechtějí to veřejně přiznat, musím konstatovat, že ti už tak dost zbabělí náckové a spol. jsou mnohem odvážnější a svým způsobem i čestnější než Pan Brouček. Známe jména mnohých z nich a víme, že se za ně nestydí. Jejich názory jsou ujeté, zvrhlé, trapné, ale ti hoši si za nimi stojí. Možná z naivnosti, možná z vychytralosti, ale otevřeně. Ti mezi nimi, kteří se bojí uvést své jméno, jsou samozřejmě spíš těmi měšťáky, než bojovníky za bílou rasu, utekli by s brekem při prvním konfliktu. Ale pravý nácek, fašista nebo bolševik je fanatikem, a tedy touží po koruně mučednické a neschovává se za rádobyvtipné nicky. Byť byl prostý jako čerpadlo, ochotně padne za IDEU. Za blbou ideu, ale padne statečně. Kolikpak takových nadšenců mezi tou sebrankou ještě zbylo?
Malý Pan Brouček, jakých vidíme kolem sebe mnohem více než skutečných nácků, je zbabělejší než tato špinavá sedlina společnosti. Sedí někde v pohodlí na gauči, hihňá se u televize nad záběry utrpení cizích lidí, nechává se vzrušovat násilím ve zprávách, miluje skandály a pomluvy. Jeho rasismus je otevřený a brutální. Nesnáší Romy, Židy, Vietnamce, muslimy, černochy, homosexuály, samostatné ženy, vzdělance... Uznává pouze Bílého Muže Středního Věku Národnosti České či Moravské. Ostatní by měli podle jeho názoru vychcípat. Nešel by se nechat zmlátit na ulici Antifou, necpal by peníze do fašistických kampaní a nepostával by na komunistických piknicích. To je moc nepohodlné a vyžaduje to aspoň nějaký názor a ochotu něco obětovat. On přece ví svoje, ví to nejlépe a s lahváčem u ruky čeká na pravidelnou denní dávku zábavy. Nudí-li se, šmejdí po internetových diskusích a vybíjí své komplexy urážením schopnějších lidí. Rád uvádí, že má IQ asi tak 150 a dvě vysoké školy. Je samozřejmě velmi hrdý na svůj národ a na své blíže nespecifikované předky, ale ve skutečnosti většinou příslušníků svého vlastního národa pohrdá, protože nejsou dost vyčůraní, aby pochopili, jak to na světě chodí, a aby ocenili jeho jedinečnou genialitu. Aby si totiž uměli nakrást ty propisky a papíry, šroubky, cihly, počítačové programy...
Když potkám takového ubožáka, mám vždy nutkání omluvit se zde Kopalovi a Edelmannové i s jejími přiblblými a arogantními provokacemi, neboť ta ženská se aspoň neschovává za anonymitu. Své stupidní nápady nese hrdě na trh informací s odhodláním středověkého náboženského fanatika. Inu, omlouvat se jí nebudu, nutkání přechází velmi rychle a dostavuje se stará známá nausea. Ale prosím, jak máme nazývat toho zbabělého pučtoka, který byl dříve zván maloměšťákem? Navrhujte. Nejlepší nápad odměním dárkovým balíčkem.
