Jsou situace v životě, kdy se člověku dostane nečekaně výjimečné pocty býti zařazen darebáky mezi úhlavní nepřátele. S radostí oznamuji svým přátelům, kolegům a známým, že se mi této cti dostalo ze strany výrobců stránek Whitejustice a jejich proskripční listiny Redwatch. Pro normální slušné lidi, kteří nevědí, o co jde: Pár postpubertálních, poněkud zakomplexovaných neonacistů se pokouší produkovat seznamy „nepřátel“ určených v blíže nespecifikované budoucnosti k likvidaci.
Zatím jde o to, že se poblíž skupinky odpůrců neonacismu při nějaké demonstraci nebo koncertě potlouká rodobynenápadně uhrovitý mladík nebo mladá náckyně s foťákem a „loví“ škůdce. Raději však tito agenti stahují oficiální portréty z internetu, neboť tak získají technicky kvalitní obrázky na rozdíl od rozmazaných amatérských pokusů v terénu a navíc se bezpečně vyhnou možné ráně do zubů. Obrázky opatřené jménem a jinými údaji pak umisťují na své stránky, přičemž větší část údajů je zaheslovaná, aby budoucí oběti neměly přehled, koho mají drsní hoši na mušce a co o něm všechno vědí: kde bydlí, má-li rodinu, kde pracuje a kudy chodí večer přes odlehlý park. Portréty a jména obětí však vidět jsou – to aby se prozrazení „škodiči“ patřičně báli.
A aby se báli ještě více, na stránkách Whitejustice je mimo jiných skvostů vystavené starší video známé již z televize, na němž ruští neonacisté kdesi v lese pomalu uřezávají hlavu spoutanému klečícímu mladíkovi. Řezání jde ztuha, trvá dlouho, není ani snadné uřezanou hlavu pak postavit na bezvládné tělo, protože se z něho svaluje. Druhého mladíka, také spoutaného a klečícího nakonec popraví střelou do hlavy a nechají jej padnout do předem vykopaného hrobu. K tomuto půvabnému dílku je připojena diskuse ve stylu: „Co myslíte, kamarádi, byl by to někdo z vás schopný udělat také, kdyby to bylo třeba?“
Tak tedy, na tomto VIP seznamu budoucích obětí najdete takové osobnosti jako Fedora Gála, Tomáše Halíka, herce Jana Krause, Svatopluka Karáska, plzeňského primátora Pavla Rödla, pražského primátora Pavla Béma, Přemysla Sobotku ze Senátu, spisovatele Arnošta Lustiga a pár dalších zajímavých osobností. Je mi ctí, že pod číslem 627 naleznete i moji maličkost. Jde o starší fotku z oficiálních stránek mého pracoviště, což mi lichotí, neboť tehdy jsem byla mladší, štíhlejší a vůbec jsem vypadala lépe než nyní.
Tímto se obracím k „lovcům škodičů“ z Redwatch s prohlášením a výzvou:
- Nebojím se vás.
- Máte starou a neaktuální fotografii. Tady vám posílám fotografii aktuální, abyste mě kdekoli poznali:
- Pokud vám chybí přesné údaje o mé osobě, navrhuji využít služeb vyhledávače Google, jak se to dělá, vám někdo jistě rád pomalu a podrobně vysvětlí.
- Pokud ani tam nenajdete, co potřebujete, obraťte se přímo na mne prostřednictvím tohoto blogu a zde uvedené adresy, ráda vám vše zodpovím. Jak se to dělá, vám také jistě někdo ze starších kamarádů ochotně poradí.
- Nikdy jsem nevystupovala anonymně a nikdy jsem se neskrývala na rozdíl od vás. Ani nyní se nebudu skrývat.
- Slibuji, že vám budu i nadále škodit, co mi jen síly stačí.
