Talmud a proč se ho obávat?

Jak vzrůstá schopnost různých polodementů mlátit do klávesnice, přibývá i množství článků s tématem židobolševickofašistickomultikultiamerického spiknutí.

Stránka Talmudu

Nejen že existují různé weby, kde se mohou příznivci neonaci, neofaši nebo neobolše ukájet podle libosti, aniž by to někoho zase tak moc zajímalo, ale také v různých brožurkách, diskusích, na stranických schůzích, v kázáních obránců "víry pravé" i v politických projevech na demonstracích se objevují odkazy "skutečných znalců" na Talmud. Pravda je, že Talmud jako projekční plátno antisemitských frustrací je dosti vhodný, neboť jej skoro nikdo nezná, je nesnadné jej studovat, existují různé podvrhy vydávané za nacistické éry a jde o materiál tak obsáhlý a různorodý, že o něm lze lhát mnohem snáze než o jiných lépe ověřitelných skutečnostech.

Slovo Talmud znamená Učení. Nejde ovšem o žádnou tajnou nauku, Talmud byl vydán mnohokrát tiskem ve velkých nákladech a koupit si jej může kdokoli. Pikantní je, že první kompletní vydání Talmudu pochází z tiskařské dílny renesančního křesťanského učence Daniela Bomberga v Benátkách 1520 – 1523. Přesto byl Talmud zavrhován, odsuzován a dokonce pálen, aniž se jím vážně zabýval někdo jiný než Židé a jen několik vysoce vzdělaných křesťanských osobností. Problémem  je totiž charakter všech hebrejských tradičních spisů, jejichž argumentace se často opírá o etymologii a gramatiku, takže je nejlépe studovat Talmud v originále. Zapsané Mišny (právní výroky) a Gemara (komentáře) jsou ovšem psané ve specifické mišnaistické hebrejštině, tedy hebrejštině pozdního starověku a raného středověku, která se poněkud liší od hebrejštiny biblické. To komplikuje čtení i těm teologům, kteří průměrně dobře čtou biblickou hebrejštinu. Navíc je v Talmudu mnoho pasáží a slov aramejských, ale i termínů perských, řeckých a latinských, takže průměrný čtenář neznalý talmudské tradice nebo klasických jazyků má opravdu co dělat.  

Existují dva Talmudy, Jeruzalémský zvaný Jerušalmi a babylónský zvaný Bavli. Babylónský se vyvíjel déle, je tedy komplexnější a má i větší závaznost a autoritu. Mluvíme-li o Talmudu, myslíme Bavli. Jeho rozsah je impozantní a hluboké studium zabere několik let. Talmud byl přeložen také do moderních jazyků a navíc je opatřen kvalitním komentářem, takže přečíst si alespoň něco z něho v angličtině nebo v němčině může každý, Talmud je dostupný dokonce i na internetu, není tedy třeba složitě shánět jeho objemné svazky. O to ostudnější je, že ani jeden z antisemitských "učenců" si tu námahu nedal a každý z nich papouškuje nesmyslné hlouposti. Chtít ovšem po těchto lidech, aby cokoli poctivě studovali, je asi stejné jako chtít po slepici, aby snášela zlatá vejce posázená rubíny.

 

Talmud jako soubor Mišny a Gemary má dlouhou ústní historii, která počíná zhruba po návratu Židů z babylónského zajetí v 5. století před obecným letopočtem a završuje se sepsáním Mišny okolo roku 200 obecného letopočtu vynikajícím učencem Jehudou ha-Nasim. Gemara se pak alespoň v babylónských školách vyvíjela ještě zhruba 400 let. Už toto obrovské časové rozpětí vývoje Talmudu znamená, že je zde shromážděn neuvěřitelně pestrý materiál různých žánrů. Kromě suchých právnických výkladů zvaných halacha najdeme i agadu (někdy se uvádí též správný tvar hagada), totiž barvitá vyprávění různých komentátorů, jejich diskuse, spory, ilustrativní historky, anekdoty, legendy, pohádky. Nechybí ani humorné pasáže, provokace, vyhrocená diskusní tvrzení, přísloví a podobně. Již z toho vyplývá, že je snadné například vytrhnout nějaký takový zdánlivě absurdní výrok z kontextu a dokazovat jím cokoli. Při špatném překladu je pak překroucení smyslu téměř nevyhnutelné. Tím lze vysvětlit ony "citáty" opakovaně přemílané v nacistických příručkách, neonacistických blábolech i antisemitských žvástech některých křesťanů typu například Michala Semína. V horším případě si ovšem bojovníci proti Talmudu tyto "citáty" cucají z prstu a v celém Talmudu nenajdeme žádnou oporu pro jejich propagandistické tlachy. Samozřejmě u těchto "citátů" vždy chybí jakýkoli relevantní odkaz. Takové počínání není jen prohřeškem proti etice odborníka, ale jde o vědomou lež a pomluvu s cílem ublížit.

Kdo by se chtěl seznámit se skutečnou podobou alespoň jednoho z traktátů Talmudu, má možnost studovat Pirkej Avot, neboli Výroky otců nyní i v češtině. Jde sice o poněkud netypický spis, neboť tento traktát je vlastně sbírkou talmudské moudrosti v podobě vybroušených aforismů významných rabínů, nikoli o klasický právní materiál přítomný v jiných traktátech, ale jde o spis nejvíce přístupný čtenáři. Ukazuje praktickou etiku každého dne, je srozumitelný a i dnes aktuální. Nabádá Židy, aby se chovali přátelsky k nežidovským spoluobčanům, učence vede ke skromnosti, připomíná dlouhou tradici judaismu a z ní vyplývající odpovědnost každého jednotlivce. Velký důraz klade na altruistické jednání a na spravedlnost vůči každému. Tento traktát může být inspirativní samozřejmě i pro nežidovského čtenáře, neboť učí univerzálním mravním hodnotám.

 

Proč jsem tedy nazvala tento článek Talmud a proč se ho obávat? Nešlo jen o provokaci. Talmudu se skutečně mohou obávat hlupáci, darebáci, lháři a demagogové. Je to obrovská duchovní hodnota, která již po více než dva tisíce let kultivuje lidskou mysl a ducha. Obávají se ho oprávněně ti, kdo pohrdají vzděláním, etikou, spravedlností a kdo by chtěli udělat z lidí tupé nemyslící stádo povolné uspokojovat jejich ambice a chtivost. Je mi líto, že se Talmud nestuduje více, blbci různé provenience by měli mnohem méně šancí.

Doporučená literatura v češtině:

Cohen, Abraham: Talmud pro každého. Sefer, Praha, 2006.

Pirkej avot. Výroky otců. Sefer, Praha, 1994.Stemberger, Günter: Talmud a midraš : úvod do rabínské literatury. Sefer, Praha, 1999.

Wiesel, Elie: Talmud. Portréty a legendy. Sefer, Praha, 1993.

Kompletní Talmud v angličtině:

Talmud, Schottenstein Edition,  Mesorah Publications, New York, 1997

Tento článek je experimentem. Slibuji, že na rozdíl od jiných diskusí budu vaše poznámky k článku opravdu číst a na rozumné dotazy k tématu odpovím v některém z příštích článků. Samozřejmě na blbosti a provokace reagovat nebudu.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Věra Tydlitátová | pondělí 28.7.2008 10:03 | karma článku: 32,70 | přečteno: 9090x
  • Další články autora

Věra Tydlitátová

Válečná zranění

8.11.2022 v 10:21 | Karma: 8,60

Věra Tydlitátová

Zklamaly elity národa?

16.8.2022 v 11:16 | Karma: 19,27

Věra Tydlitátová

Po volbách

13.10.2021 v 11:33 | Karma: 19,54