Spi, Havlíčku, v svém hrobečku…
Navíc uplakaná vzpomínka nejspíš není tím pravým ořechovým, co by si pan redakor Havlíček chtěl odtamtud shora, kde nyní nejspíš pobývá, poslechnout. Karel Havlíček Borovský po dlouhé a těžké nemoci zemřel v Praze 29. července 1856.
Prakticky už od dětství jsem měla Havlíčka ráda, i když jsem samozřejmě nerozuměla všem jeho satirickým narážkám a politickému kontextu jeho básní. Prostě mne zaujala vtipná a melodická forma, jíž podával legendární, pohádkové a dobrodružné příběhy. Ano, Tyrolské elegie mne zaujaly především pro ten popis zběsilé jízdy alpským průsmykem. Bylo to trochu jako příběhy o indiánech a bavilo mne, jak si žándári „mazali špiritusem záda a nosy arnikou“ potom, co se vysypali z kočáru do příkopu. Na rozdíl od Erbena, nad jehož děsivými a krutě smutnými baladami jsem jako dítě měla noční můry, Havlíček mě uměl rozesmát.
O tom, že jsem byla nadšena obhroublou mluvou Perunovou, že jsem se bavila oslíma ušima irského krále, že jsem byla fascinována mnohými epigramy, které samy lezly do hlavy, není sporu. Však také to bývaly vzácné chvíle, kdy se mohlo ve škole přímo v hodině a nahlas při energické recitaci Křtu svatého Vladimíra zcela peztrestně použít slova jako „seru“ a „hovno“. Paní učitelka jen potěšeně kývala hlavou a tvářila se vesele, také kamarádi takové přiblížení klasické literatury přijímali s neskrývaným nadšením. A časem jsem začala vnímat i ty konkrétní dobové i nadčasové narážky na hloupost politiků, umělců, církevníků, povrchních vlastenců a všelijakých prospěchářů, nabobů a pokrytců. A ještě později jsem četla Havlíčkovy prózy a žasla jsem nad jeho kritickým duchem a jasným rozumem, s nímž elegantně a suverénně předešel svoji dobu a snad i dobu naši, jak se bohužel nyní stále častěji ukazuje.
On pan redaktor byl člověk moderní, na české poměry nezvykle otevřený a vzdělaný. Povrchnímu vlastenčení se smál, šovinismus odmítal. Po osobní zkušenosti z Ruska se vysmám naivním slovanofilům a milovníkům cara. Rád hleděl na západ, zajímal se o poměry v Anglii i v Irsku, irskému lidu otevřeně fandil v jeho národním obrození, ale obdivoval i britskou noblesu a důraz na občanská práva. Svého černého buldoka pojmenoval Džok a píše, že je to Angličan tuze zvyklý na habeas corpus. Děj Krále Lávry Havlíček situoval do irského pohoří Wicklow, kde v údolí Glendalough při soutoku křišťálových říček „stojí dutá vrba třetí lidský věk“. Ano, pane redaktore, vypadá to tam v tom horském údolí Glendalough tuze pěkně, skoro jako u Vás na Vysočině. Měl jste se tam zajet podívat, líbilo by se Vám tam. Ale dneska to už nejspíš víte.
Dnes vytáhnu z knihovny očtené Tyrolské elegie a přestože je to v podstatě smutný příběh, zase se vesele pobavím měsíčkem na nebíčku i panem redaktorem kočírujícím splašené koně. Však jsem tím průsmykem později několikrát sama jela a při pohledu na noční Kufstein jsem si tu divokou jízdu připomínala. Havlíček byl mnohokrát popisován jako národní mučedník, různí pisálkové se dojímali nad jeho osudem, aniž by se poučili jeho myšlenkami. Dnes zanechme nacionální kýč stranou, více než 150 let po Havlíčkově odchodu více než kdy jindy potřebujeme jeho kritickou mysl a ducha, jeho odvahu, schopnost nazvat problémy pravými jmény a používat přitom báječně bohatý a vynalézavý jazyk, který není vulgární, ani když někdy užije najaké to „hovno“, jazyk tak jiný, než jsou běžná novinářská klišé a prázdné fráze elektronického věku. Ale hlavně potřebujeme Havlíčkův racionalismus, nadhled a humor.
-----
Psáno pro První zprávy
------------------------------------
Věra Tydlitátová
Konec českého národa
Ta politická i morální krize, kterou si nyní dost lidí uvědomuje, není nic nového, tam jsme vykročili již zvolením technokratického prognostika Václava Klause do čela státu.
Věra Tydlitátová
Tomio Okamura neslibuje nic dobrého. Nabízí ostnatý drát
Ještě nedávno slibovali populisté pečené holuby do huby a pivo v kašnách zdarma. Ne tak úplně, ale vždy dbali na to, aby slíbili pěkné věci. Proto se jim říká populisté.
Věra Tydlitátová
Naštvané matky pořádají štvanici na zdravý rozum
Poněkud komický spolek nazvaný příznačně Naštvané matky názorně ukázal, kam až může zavést iracionální rozčílení a obratná manipulace jinak zřejmě nenápadné a pořádkumilovné lidi.
Věra Tydlitátová
Nevinné Rusko? Nikoliv
Manipulace s dějinami je mocnou zbraní propagandy. Krádež dějin je zločin. Ve dnech okolo smutného výročí 21. srpna na sociálních sítích čítám,
Věra Tydlitátová
Milan Štěch asociální
Předseda senátu Milan Štěch chce omezit svobodné podnikání a nahnat lidi do montoven. S unikátním návrhem přišel na odborovém sjezdu KOVO v Olomouci.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....