Konec českého národa

Ta politická i morální krize, kterou si nyní dost lidí uvědomuje, není nic nového, tam jsme vykročili již zvolením technokratického prognostika Václava Klause do čela státu.

Když ovšem pominu ještě starší dějiny, které byly mnohdy předurčovány zbabělostí, nevzdělaností a leností Čechů a jejich politickými přehmaty, níznými pohnutkami, závistí, předsudky a vykutálenou hloupostí. Nerado se o tom mluví, raději si připomínáme světlé chvíle, ale vzpomeňte třebas na ostudnou hilsneriádu. Ta vypovídá o skrytých temných proudech v národě víc než básně Vrchlického nebo Muchova plátna.

Za příklad konce národů může posloužit neexistující národní integrita Srbů. Dnešní Srbové jsou již jenom Rusové, kteří hovoří srbsky. Nechali se ruskou mentalitou i směřováním úplně pohltit. Kopou za Rusko, milují Rusko a slouží mu oddaně. Nejsou již nejen svobodným, ale vůbec žádným národem, nemají nic vlastního. U nás v České republice tvoří srbští ekonomičtí imigranti Putinovu pátou kolonu horlivější než ruští přistěhovalci. S Čechy se tento vývoj nyní završuje, je to cílený proces. Rusko postupně gumuje českou identitu a pěstuje si tady Rusy, kteří ještě možná nějakou dobu budou mluvit tak trochu česky, ale to je tak všechno. Vždyť už nemáme ani vlastní umělce, kteří by stáli za řeč (čest výjimkám, které jsou ale sprostě dehonestovány a napadány), výrazné talenty, břitké myslitele, nemáme kvalitní osobnosti ve veřejném životě, nemáme vlastní politiku, i ta čeština hrozně pustne a pro mnoho lidí přestává být důležitá, jak naznačuje neandrtálská gramatika v diskusích. A přitom právě jazyk byl tím, na čem české národní obrození stavělo. Kultura a elity jsou napadány a obviňovány z údajné povýšenosti, glorifikován je "obyčejný" člověk, což je konstrukt bolševického plebejství. Za hloupost, omezenost, nevzdělanost se již nikdo nestydí, naopak, pyšní se jimi jako něčím silným, zdravým, nezkaženým. Selský rozum je povýšen nad kulturu, vědu, filosofii i nad právo. Vývoj posledních dnů i právě probíhající oslavy 99 let státnosti odhalují, že se ideje české identity vyčerpaly. Nacionalismus je přežitek, který hubí i to dobré, co v národní svébytnosti bylo.Za mávání fangličkami a za horlivého hýkání šovinistů jako národ končíme. Asi nás nahradí někdo jiný a život půjde dál. ---