Spi, Havlíčku, v svém hrobečku…
Navíc uplakaná vzpomínka nejspíš není tím pravým ořechovým, co by si pan redakor Havlíček chtěl odtamtud shora, kde nyní nejspíš pobývá, poslechnout. Karel Havlíček Borovský po dlouhé a těžké nemoci zemřel v Praze 29. července 1856.
Prakticky už od dětství jsem měla Havlíčka ráda, i když jsem samozřejmě nerozuměla všem jeho satirickým narážkám a politickému kontextu jeho básní. Prostě mne zaujala vtipná a melodická forma, jíž podával legendární, pohádkové a dobrodružné příběhy. Ano, Tyrolské elegie mne zaujaly především pro ten popis zběsilé jízdy alpským průsmykem. Bylo to trochu jako příběhy o indiánech a bavilo mne, jak si žándári „mazali špiritusem záda a nosy arnikou“ potom, co se vysypali z kočáru do příkopu. Na rozdíl od Erbena, nad jehož děsivými a krutě smutnými baladami jsem jako dítě měla noční můry, Havlíček mě uměl rozesmát.
O tom, že jsem byla nadšena obhroublou mluvou Perunovou, že jsem se bavila oslíma ušima irského krále, že jsem byla fascinována mnohými epigramy, které samy lezly do hlavy, není sporu. Však také to bývaly vzácné chvíle, kdy se mohlo ve škole přímo v hodině a nahlas při energické recitaci Křtu svatého Vladimíra zcela peztrestně použít slova jako „seru“ a „hovno“. Paní učitelka jen potěšeně kývala hlavou a tvářila se vesele, také kamarádi takové přiblížení klasické literatury přijímali s neskrývaným nadšením. A časem jsem začala vnímat i ty konkrétní dobové i nadčasové narážky na hloupost politiků, umělců, církevníků, povrchních vlastenců a všelijakých prospěchářů, nabobů a pokrytců. A ještě později jsem četla Havlíčkovy prózy a žasla jsem nad jeho kritickým duchem a jasným rozumem, s nímž elegantně a suverénně předešel svoji dobu a snad i dobu naši, jak se bohužel nyní stále častěji ukazuje.
On pan redaktor byl člověk moderní, na české poměry nezvykle otevřený a vzdělaný. Povrchnímu vlastenčení se smál, šovinismus odmítal. Po osobní zkušenosti z Ruska se vysmám naivním slovanofilům a milovníkům cara. Rád hleděl na západ, zajímal se o poměry v Anglii i v Irsku, irskému lidu otevřeně fandil v jeho národním obrození, ale obdivoval i britskou noblesu a důraz na občanská práva. Svého černého buldoka pojmenoval Džok a píše, že je to Angličan tuze zvyklý na habeas corpus. Děj Krále Lávry Havlíček situoval do irského pohoří Wicklow, kde v údolí Glendalough při soutoku křišťálových říček „stojí dutá vrba třetí lidský věk“. Ano, pane redaktore, vypadá to tam v tom horském údolí Glendalough tuze pěkně, skoro jako u Vás na Vysočině. Měl jste se tam zajet podívat, líbilo by se Vám tam. Ale dneska to už nejspíš víte.
Dnes vytáhnu z knihovny očtené Tyrolské elegie a přestože je to v podstatě smutný příběh, zase se vesele pobavím měsíčkem na nebíčku i panem redaktorem kočírujícím splašené koně. Však jsem tím průsmykem později několikrát sama jela a při pohledu na noční Kufstein jsem si tu divokou jízdu připomínala. Havlíček byl mnohokrát popisován jako národní mučedník, různí pisálkové se dojímali nad jeho osudem, aniž by se poučili jeho myšlenkami. Dnes zanechme nacionální kýč stranou, více než 150 let po Havlíčkově odchodu více než kdy jindy potřebujeme jeho kritickou mysl a ducha, jeho odvahu, schopnost nazvat problémy pravými jmény a používat přitom báječně bohatý a vynalézavý jazyk, který není vulgární, ani když někdy užije najaké to „hovno“, jazyk tak jiný, než jsou běžná novinářská klišé a prázdné fráze elektronického věku. Ale hlavně potřebujeme Havlíčkův racionalismus, nadhled a humor.
-----
Psáno pro První zprávy
------------------------------------
Věra Tydlitátová
Válečná zranění
Na dohled od našich klidných domovů vybuchují rakety, umírají nevinní. Jsme svědky nepředstavitelných zvěrstev. Znala jsem pár lidí, kteří prošli válkou.
Věra Tydlitátová
Alexandr Meň, světlo v temnotách smutné Rusi
Před třiceti dvěma lety 9. září 1990 byl zabit Otec Alexandr Vladimirovič Meň. Zatímco u nás je znám především v určitých kruzích duchovních a věřících, v Rusku je některými lidmi považován za svatého.
Věra Tydlitátová
Zklamaly elity národa?
Narazila jsem na zajímavou otázku, zda selhává elita národa, když se nechce postavit zlu ve společnosti. Že nechce jít do politiky...
Věra Tydlitátová
Putlere, blíží se březnové ídy
Když člověk trochu zná dějiny a myslím, že na vojenských akademiích se důležité bitvy také studují, vidí zajímavé příklady, ze kterých se asi Putler a jeho generálové zjevně nepoučili:
Věra Tydlitátová
Po volbách
Uvědomuji si, že vítězství demokratů ve volbách je dost vratké, ti voliči Ano, SPD a ani ti s tzv. propadlými hlasy nikam nezmizeli, naopak se mohou nebezpečně radikalizovat a sjednotit.
Další články autora |
Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů
Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....
Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát
Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...
Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia
„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...
Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození
Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...
Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka
Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...
Muž přišel kvůli polibku skoro o nos. Útočník ho sekl samurajským mečem
Americká policie zadržela jednoho muže kvůli neobvyklému útoku. Šestatřicetiletý Peter Michael...
Vláda navrhuje zvýšení měsíčního poplatku České televizi na 150 korun
Vláda schválila návrh na zvýšení měsíčních poplatků veřejnoprávním médiím. Zatímco u České televize...
GLOSA: Tektonické desky politiky v pohybu. Ale kdo riskne koalice stran?
Premium Co je moc, to je moc, celá koza v polívce, to je o nemoc. To říkávaly naše babičky, když něco fakt...
V kolumbijském Medellínu spadla kabina lanovky. Jeden člověk zemřel
Při pádu lanovky ve druhém největším kolumbijském městě Medellín zemřel ve středu nejméně jeden...