Dnes si připomínáme dvě stě let od narození Boženy Němcové. Kdo by neznal její pohádky, nebo Babičku? Veřejnoprávní média přinášejí řadu výborných dokumentů a adaptací jejích děl.
Dost často bývá citován výrok Boženy Němcové, který se pojí k jejím dnešním narozeninám: "Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znova as za dvě stě let, anebo ještě později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší."
Do jakého světa by se dnes Barbora Panklová narodila? Jistě by ji potěšilo, že za oněch dvě stě let vykročily ženy k velké samostatnosti, úspěchům a uznání. Ženy se začaly prosazovat i v do té doby ryze mužských povoláních. Jedna z prvních Nobelových cen, tehdy nejprestižnějších ocenění vůbec, byla udělena Marii Curie-Skłodowské již roku 1903 za fyziku a tatáž vědkyně získala i druhou Nobelovu cenu v roce 1911 za chemii. Její dcera Irene získala Nobelovu cenu za chemii v roce 1935. Obě ženy se těšily podpoře a uznání svých stejně úspěšných manželů.
Barboru Panklovou by jistě potešilo, že prezidentem první Československé republiky byl vysoce vzdělaný humanista s radikálně feministickými názory Tomáš G. Masaryk. A jistě by byla hrdá na úspěšné české političky Františku Plamínkovou a Miladu Horákovou. O umělecké sféře ani nemluvě, ale tomu by se možná tolik nedivila, na poli umění a literatury docházely ženy uznání již dříve. Dvě stě let od narození Boženy Němcové ani nedokážeme sečíst všechny respektované ženy, jejich díla, objevy, velké činy statečnosti a duchovní síly.
Možná by se ale paní Božena také divila a zatoužila by se znovuzrozením počkat dalších dvě stě let. Například paní Daniela Kovářová by ji ve 21. století poučila, že: "Celá staletí, celou historii ženy a muži něco mají, ženy krásu a sex, muži moc a peníze, a směňují to na trhu." Tak jaképak psaní, jaképak ambice, paní Božena by měla sedět doma, poskytovat manželovi sex a provádět osvědčenou maloměšťáckou směnu, když už byla hezká.
A nyní již zesnulý (o mrtvých jen dobré) Jaroslav Kubera by ji odkázal do patřičných mezí, když v rozhovoru pro server Expres.cz okomentoval i kampaň MeToo poukazující na sexuální obtěžování: "Testuji české ženy a dívky a musím s potěšením konstatovat, že jsou netknuty hnutím Me Too. Drží, mají to rády. Vždycky začnu tím, že je jemně pohladím, a zeptám se, jestli náhodou nejsou jako ty blbé Američanky. A nejsou. Akorát jsem už u sedmnáctek a bojím se, aby to nešlo dál. Pětadvacítkám říkám: Jste krásná, ale škoda, že jste pro mě stará."
Za 200 let se toho totiž zase tak mnoho nezměnilo, nanejvýš to, že v 19. století se alespoň na veřejnosti, na povrchu předstírala jakási slušnost.
-
