31. května 1950 začal výslechem obžalovaných vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou a dvanácti dalšími komunistům nepohodlnými lidmi označovanými komunistickou propagandou jako “vedení záškodnického spiknutí proti republice.”
Proces byl odstartován 27. září 1949 v 16 hodin a 30 minut, kdy byla JUDr. Milada Horáková zatčena na Starém Městě. Zpočátku neměli ani vyšetřovatelé zcela jasno v tom, z čeho mají Miladu Horákovou obvinit. Teprve po mučením vynucené výpovědi dr. Jaromíra Kopeckého, který při výslechu hovořil o ilegálních organizacích a zmínil i jméno M. Horákové, F. Zemínové a J. Nestávala, Gottwald schválil uspořádání velkého procesu. Další vyšetřování již mělo konkrétní zadání. Po výslechách bylo obviněno 13 obžalovaných z toho 7 příslušníků Národně sociální strany (Horáková, Kleinerová, Zemínová, Přeučil Nestával, Hejda a Buchal), 2 sociální demokraté (Peška a Dundr), 2 lidovci (Hostička a Křížek) a 2 bývalí členové KSČ (Pelcl a Kalandra).
Složení senátu: dr. Karel Trudák, předseda, dr. Otakar Maroušek, soudce z povolání, dr. Karol Bedrna, soudce z povolání, Miloš Kučera, soudce z lidu, Jan Polanecký, soudce z lidu
Zástupci státní prokuratury: dr. Josef Urválek, dr. Juraj Vieska, dr. Jiří Kepák, Antonín Havelka, Ludmila Brožová
Soudní zapisovatelé:dr. Málková, dr. Karmazín, Vítovcová, Lenardová, dr. Brynda
Komunisté využili proces k obrovským propagandistickým akcím. V továrnách, úřadech a dokonce i ve školách byly rozdávány vstupenky do soudní síně a lidé byli sváženi autobusy do Prahy, aby se povinně účastnili zasedání soudu. Totalitní moc vyvolávala ve společnosti strach, nenávistné reakce a atmosféru odplaty. Komunisté se museli povinně vyjadřovat k probíhajícímu řízení. Některé deníky musely zřídit samostatný sloupek, v němž tiskly požadavky pracujících i veřejně známých osobností, aby byl nad rozvratnými zločinci vykonán spravedlivý trest. Stejnému nátlaku byly podrobeny i děti.
V souvislosti s velkým procesem s “protistátním centrem” probíhaly v krajích další dílčí procesy, celkem jich bylo třicet pět. Státní prokuratura obžalovala celkem 639 osob, státní soud vynesl 10 rozsudků smrti, 48 trestů těžkého žaláře na doživotí a další tresty na svobodě v celkové výměře 7 850 let. Byly uloženy peněžité tresty ve výši 12 145 000 Kčs a vyslovena konfiskace celého majetku téměř u všech odsouzených.
Průběh jednání:
Proces začal výslechy obžalovaných
1. den: (středa 31. května 1950)
Výslech Dr. Milady Horákové
2. den: (čtvrtek 1. června 1950)
Výslech Dr. Josefa Nestával aa Dr. Jiřího Hejdy
3. den: (pátek 2. června 1950)
Byli vyslechnuti Fráňa Zeminová, František Přeučil a Jan Buchal
Během pokračování procesu byly do soudní síně přinášenykoše plné rezolucí, v nichž “lid” požadoval spravedlivé tresty. Bylo jich přes 6 000.
4. den: (sobota 3. června 1950)
Výslech Antonie Kleinerové, Dr. Oldřicha Pecla a Záviše Kalandry
5. den: (pondělí 5. června 1950)
Byli vyslechnuti Dr. Zdeněk Peška, Vojtěch Dundra, Dr. Bedřich Hostička a Dr. Jiří Křížek
6. den: (úterý 6. června 1950)
Výslechy 19 svědků - mj. Ing. K. Šobra, Dr. Sýkory, Dr. J. Kopeckého a Dr. A. Suma
7. den: (středa 7. června 1950)
Vyslechnuti byli další svědkové - mj. opat Jan Opasek a agent StB Josef Vávra-Stařík (později komunisty popravený)
8. den: (čtvrtek 8. června 1950)
Závěrečné řeči prokurátorů Viesky, Urválka a Brožové, promluvili též obhájci a poslední slovo dostali i obžalovaní.
Po krátkém přerušení soud vynesl ve 20.00 hodin, který šokoval doslova celý svět.
Nepomohly mnohé intervence z celého světa za milost pro odsouzené, Klement Gottwald tresty smrti potvrdil. Ohlasy, odsuzující tento barbarský čin neutichly ani po popravách odsouzených, které proběhly ráno 27. června 1950 na dvoře pankrácké věznice. Po vynesení rozsudku vydalo ministerstvo spravedlnosti tzv. “Šedou knihu”, ve které popisuje celý průběh procesu. Tato kniha měla celému světu ukázat, jak spravedlivě byl proces vedený. Později se ukázalo, že v této knize byly pozměněny některé výpovědi, aby jejich znění lépe vyhovovalo účelu komunistické propagandy.
————————
Znění rozsudku:
Jménem republiky
Státní soud uznal po hlavním přelíčení, provedeném ve dnech 31. května až 8. června 1950 takto právem:
Obžalovaní jsou vinni, že v době od jara 1948 až do svého zatčení v Praze a na jiných místech na území republiky
i mimo ně:
1. spolčili se jednak navzájem, jednak s dalšími osobami k pokusu o zničení samostatnosti republiky a o zničení a rozvrácení jejího lidově demokratického zřízení a společenské a hospodářské soustavy republiky, zaručených ústavou a vešli s cizí mocí a s cizími činiteli ve styk jednak přímý, jednak nepřímý, při čemž
a) jejich jednáním byla samostatnost republiky, její lidově demokratické zřízení a společenská i hospodářská soustava, zaručené ústavou, ohrožena zvláštní měrou,
b) Františka Zeminová, František Přeučil a Jan Buchal sbírali a organizovali branné a pomocné síly
2. všichni vyzvídali a vyzrazovali přímo i nepřímo cizí moci státní tajemství a k tomuto činu se jednak navzájem, jednak s jinými spolčili, při čemž
a) byli členy organizace, jejímž úkolem bylo vyzvídati státní tajemství
b) dr. Milada Horáková, dr. Josef Nestával, dr. Jiří Hejda, František Přeučil, Antonie Kleinerová, dr. Oldřich Pecl a Záviš Kalandra: dopouštěli se vyzvědačství delší dobu ve značném rozsahu a způsobem zvláště nebezpečným a vyzvídali státní tajemství zvláště důležitá
c) dr. Jiřímu Hejdovi byla povinnost uchovávati státní tajemství výslovně uložena
tím spáchali:
1. všichni zločin velezrady podle § 1 odst. 2 (odst. 1 lit. a, c) zák. č. 231/48 Sb.
a podle § 1 odst. 2 lit. b) téhož zákona.
Františka Zeminová, František Přeučil a Jan Buchal mimo to též podle § 1 odst. 3 lit. c) téhož zákona,
2. všichni zločin vyzvědačství podle § 5 odst. 1, odst 2, lit. c) zák. č. 231/48 Sb.
dr. Milada Horáková, dr. Josef Nestával, dr. Jiří Hejda, František Přeučil, Antonie Kleinerová,
dr. Odřich Pecl a Záviš Kalandra též podle § 5 odst. 2 lit. d,e) cit. zák.,
dr. Jiří Hejda mimo to též podle § 5 odst. 2 lit. b) téhož zákona,
a odsuzují se :
za to všichni podle § 1 odst. 3 zák. č. 231/48 Sb. se zřetelem na ustanovení § 34 tr. z.:
JUDr. Milada Horáková
k trestu smrti,
Jan Buchal
k trestu smrti,
JUDr. Oldřich Pecl
k trestu smrti,
Záviš Kalandra
k trestu smrti,
JUDr. Josef Nestával
s použitím ustanovení § 113 zák. 113/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na doživotí
JUDr. Jiří Hejda
s použitím ustanovení § 113 zák. 113/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na doživotí
František Přeučil
s použitím ustanovení § 113 zák. 113/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na doživotí
Antonie Kleinerová
s použitím ustanovení § 113 zák. 113/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na doživotí
JUDr. Bedřich Hostička
s použitím ustanovení § 113 zák. 113/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na dobu 28 roků,
zostřenému půlletně tvrdým ložem
JUDr. Zdeněk Peška
s použitím ustanovení § 113 zák. 113/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na dobu 25 roků,
zostřenému půlletně jedním tvrdým ložem
JUDr. Jiří Křížek
s použitím ustanovení § 113 zák. 113/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na dobu 22 roků,
zostřenému půlletně jedním tvrdým ložem
Františka Zeminová
s použitím ustanovení § 113 zák. 113/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na dobu 20 roků,
zostřenému půlletně jedním tvrdým ložem
Vojtěch Dundr
s použitím ustanovení § 113 zák. 113/48 Sb. k trestu těžkého žaláře na dobu 20 roků,
zostřenému půlletně jedním tvrdým ložem
Všichni obžalovaní jsou povinni nahraditi rukou společnou a nerozdílnou náklady trestního řízení, každý pak zvláště náklady výkonu svého trestu.Vedle trestu na svobodě ukládá se podle § 47, zák. č. 231/48 Sb. peněžitý trest a to:
dr. Josefu Nestávalovi 50.000 Kčs,dr. jiřímu Hejdovi 500.000 Kčs, Františce Zeminové 15.000 Kčs, Františku přeučilovi 80.000 Kčs, Antonii Kleinerové 20.000 Kčs, dr. Zdeňku Peškovi 60.000 Kčs, Vojtěchu Dundrovi 10.000 Kčs, dr. Bedřichu Hostičkovi 30.000 Kčs, dr. Jiřímu Křížkovi 150.000 Kčs.
U všech obžalovaných se vyslovuje podle § 48, zák. 231/48 Sb. konfiskace celého jmění.
Podle § 52 téhož zákona vyslovuje se u všech obžalovaných ztráta čestných práv občanských, přičemž doba způsobilosti k nabytí těchto práv se určuje na dobu 10 let.
Zdůvodnění:
Z doznání obžalovaných, trestního oznámení výpovědí svědků ing. Františka Klímy, ing. Karla Šobra, dr.Václava Sýkory, Rudolfa Zenkla, dr. Josefa Čupery, Leontiny Neumannové, dr. Josefa Palivce, Antonína Vály, dr. Jaromíra Kopeckého, Josefa Nedomy, Jaroslava Mareše, Františka Rozsypala, Pavla Hastelíka, Františka Harlase, Antonína Kozla, dr. Bohumíra Lišky, dr.Antonína Suma, dr.Václava Wágnera, Jana Opaska, Josefa Vávry, z listinných dokladů a znaleckého posudku znalců z oboru vojenského zpravodajství a státní bezpečnosti, zjistil soud tento skutkový děj:
Když byl rozhodným vítězstvím pracujícího lidu v únorových dnech odražen poslední pokus reakce o zvrat ke kapitalistickému systému vzata jakákoliv možnost provésti restauraci kapitalismu vlastními vnitřními silami. Změnila proto reakce formu a metody boje. Jestliže do února využívala při své rozvratné činnosti a sabotování výstavby republiky svých legálních pozic zaměřila se po únoru na jedinou možnost návratu kapitalismu, a to silami reakce zvenčí, totiž intervenční válkou západních imperialistických mocností proti Československu.
Část vůdců odhaleného a v únoru poraženého protistátního spiknutí uprchla do zahraničí ze strachu před lidem, aby tam otevřeně pokračovala ve službách západních imperialistů ve velezrádných akcích proti republice. Zatímco pracující lid Československa věnuje všechny své síly obětavé práci na výstavbě socialismu ve své vlasti, osnují zločinci uprchlí do nepřátelské ciziny proti Československu všechny formy škůdnictví a rozvratnictví. Zaměřují se na část svých stoupenců, která zůstala doma, jako zbytek poražené, ale nedoražené reakce a snaží se pomocí najatých agentů, které ze zahraničí k nim posílají, organizovati z nich teroristické, sabotážní, rozvratnické a špionážní skupiny. Ač sami v zahraničí nejednotni a roztříštěni na řadu skupin, jež mezi sebou svádí konkurenční boje v závodech o přízeň a peníze svých anglo-amerických pánů, jsou přece jen sjednoceni v jednom. V nenávisti proti Sovětskému Svazu jako ochránci nezávislého Československa a v nenávisti proti vlastnímu lidu, který nadšeně a obětavě buduje socialismus. Pokoušejí se proto, v téže nenávisti a sjednotit zbytky svých reakčních stoupenců doma, aby s jejich pomocí oslabili obranu našeho státu a připravili tak západním imperialistickým mocnostem půdu pro zločinný útok proti zemím míru v čele se Sovětským Svazem.
—————————————————–
