Neklikejte mi karmu

Množí se články o tom, že se česká (a celá evropská) společnost extrémizuje, fašizuje, že hnědne.

Je to pravda, vidí to každý, kdo to vidět umí, otevřený rasismus se stává běžnou společenskou normou a účinným populistickým gestem. Namísto soucitu se slabými, což je regulérní biblické dědictví, které vybudovalo Evropu, nastupuje oslava síly, bohatství, brutálního sobectví a nadřazenosti, třeba i vylhané.

Nemá smysl zmiňovat celou řadu populistických gest, výroků, billboardů a mediálních projevů papalášů napříč všemi politickými stranami. Partaje se k této pasti na voliče uchylují vždy před volbami a opírají se o nejšpinavější hlubiny lidské duše. Vedle rasismu je to závist, pýcha, kariérismus, chamtivost. S brnkáním na tyto struny každý demagog bezpečně uspěje. V malém je to vidět i v blogosféře, tam kde existuje nějaké viditelné hodnocení ze strany čtenářů, hvězdičky, body, karma atd., je dobře vidět, jak jsou nejšpinavější články oslavovány a jejich autoři přímo velebeni jako nějací proroci, byť by jejich intelekt klopýtal již na shodě podmětu s přísudkem.

Mezi slušnými pisateli je již hanbou mít vysoké hodnocení blogu. Pohled na žebříček nejvýše oceněných článků například tady na iDNES ukazuje, co lidé chtějí číst a kteří vlezdoprdelkové jim to ochotně servírují. Například mizernou češtinou naplácaný blábol nějaké hloupoučké pipiny je okamžitě závratně ohodnocený, neboť nazývá neoblíbené spoluobčany zvířaty. To je skutečně na první pohled vidět, že ta pipka, která tragicky nezvládá svoji mateřštinu, patří mezi "lepší lidi". Redaktorům blogu iDNES je to šumák, klesli už tak hluboko, že tohle svinstvo nevidí, nebo jim jde o zisk tak prudce, že to dokonce schvalují? Před rokem se takové výplody okamžitě stahovaly do soukromých. Prosím, neklikejte mi žádnou karmu, s takovými "spisovatelkami" nechci mít společné ani to hodnocení. Nikdy mi už neklikejte žádnou karmu, tuhle hru na popularitu s vámi nehraju.

Ale tentokrát se nechci zlobit na tento stav, který je setrvalý a ukazuje jen standartní rozložení inteligence, charakteru a lidskosti ve společnosti, či jejich absence, chcete-li. Jestliže je třetina lidstva hloupá a ze zbývající části jakž takž inteligentní je značná část bezcharakterní, velké zázraky čekat nemůžeme. Však víme, že Abrahám nenalezl v Sodomě ani deset spravedlivých, čestných a soucitných občanů a město pak bylo vybombardováno přímo z nebes, neb jeho bestialita a krutost už byla neúnosná i pro jinak velmi trpělivého Hospodina.

Ptám se, proč ti, kterým se tohle všechno nelíbí a kterých je většina, mlčí. Proč ignorují, co se děje, a nanejvýš ti nejaktivnější píší rozhořčené články na blogy a na různé webové stránky, sepisují emotivní analýzy, fejetony a studie pro pár stálých čtenářů, píší petice a proč na druhé straně nemají dost odvahy, aby se zlu postavili tváří tvář? Když je například potřeba jít svědčit k soudu, stěží se najde člověk, který by se nebál, dokonce se lidé ze strachu vyhýbají i tomu, přijít na chodbu soudu svědka podpořit. Když probíhá demonstrace nacistů, kolik lidí se jim postaví do cesty a není líných vyjet třebas i za hranice Prahy? Kolik učitelů se nebojí hovořit před svými studenty o tom, že nenávist k Romům a k Židům a ke komukoliv jinému, nenávist založená na paušalizaci je idiotská, odporná a slabošská? Kolik redaktorů vyhodí idiotský článek i za cenu toho, že pár čtenářů přijde o svoji úchylnou zábavu? Kolik intelektuálů nebo populárních umělců se nebojí odsoudit nenávistné žvásty politiků ve velkých médiích a kolik soudců neváhá poslat do kriminálu násilníky? Kolik policistů opravdu zasáhne proti těm, kdo překračují platné zákony? Kolik kněží vykáže od eucharistie nacistického ideologa a rváče? Kolik dělníků odmítne vypít své pivo u jednoho stolu s rasistou?

Mlčení většiny navozuje dojem, že několik uřvaných darebáků tvoří veřejné mínění. Jejich zloba, nenávist, primitivismus a vyčůraná manipulace ve virtuálním prostoru, v politice a v médiích činí tento svět ohavným místem plným žlučovitého vzteku, závisti, lží, pomluv a sobectví. Kdejaký polovzdělaný, líný a frustrovaný žvanil otravuje vzduch stovkám lidí, kteří pracují a vychovávají děti bez nenávisti a závisti, bez rasismu a bez těch kbelíků špíny. Jejich jediným hříchem je, že mlčí a nechávají se škubat a vysmívat ambiciózními rádobypolitiky, podplacenými tlučhuby, pokryteckými vyžírky a narcistními mediálními maséry, namísto toho, aby je vyfackovali a vykopali z veřejného prostoru.

Náš národ nezajde na vzrůstající rasismus, zajde na zbabělost lidí, kteří s hnědnutím společnosti nesouhlasí, ale mlčí.

-------------------------------