Hej, Slované...

Nic proti Slovanům, Germánům, Keltům atd., ale tohle všechno je haraburdí romatismu počátku 19. století.

Jde o jazykové skupiny, které s genetikou (a dokonce ani s kulturou, jak my ji dnes chápeme) nemají nic společného. Rusové jsou například potomci Vikingů a několika asijských národů, západní Slované jsou smíchaní s Germány a dalšími skupinami, nehledě na jakýsi předslovanský základ Evropanů, nejen hypotetických Keltů, ale i různých kmenů původních zemědělců, všelijakých těch v podstatě málo známých kultur zvoncových pohárů a mohyl a šňůrové keramiky a popelnicových polí. A to se nám to pěkně míchalo ještě v Římské říši, při stěhování národů, ve vrcholném středověku atd. Popravdě důležitější bylo v oněch dávných dobách spíš to náboženství, a pak Západ a Východ znamenal dvě odlišné kultury, latinskou a řeckou.

Tohle slovansko-pohansko-mytologické haraburdí bohužel zasviňovalo i české národní obrození a sice jsme mu vděčni například za krásné romantické fantazie v dílech Mikoláše Alše (lunety v Národním divadle s těmi roztomilými slovanskými bůžky), ale Havlíček (mimochodem, ten často sdílený citát, že Rusové rádi nazývají všechno ruské slovanským, aby později mohli nazvat všechno slovanské ruským, jsem u něj nikde nenašla) nebezpečí slovanské fascinace popsal velice přesně v Obrazech z Rus. Je to jen legenda, mýtus a výmysl opravňující ruský imperialismus.

 ---