Národní smrádek
.
Dědeček vůči podunajské monarchii zahořkl, až když jej zavlekla do nesmyslné války. Když musel jako pěšák slavného plzeňského pětatřicátého pluku střílet na Piavě do italských kluků, viděl v nich bratry. Zpočátku mířil do vzduchu, ale oficír, nějaký aristokratický von šmejd, mu rozbil hubu a pohrozil, že napodruhé ho zastřelí.
.
Já jsem později postupně brala Rakousko-Uhersko na milost, za bolševika se jevilo jako celkem pohodový stát. Měli jsme moře. A mohlo se cestovat po celé Evropě. Kritici režimu se neposílali do jáchymovských dolů, ale do Brixenu. Navíc tady byla taková ta nostalgie, secese, babiččiny hrníčky, zlatý dukát s císařem pánem, sbírka porculánových malovaných dýmek, petrolejová lampa, staré fotografie nádherně oděných dam s klobouky a pánů s poirotovským knírkem, Zachovej nám Hospodine, cimrmanovský kolorit...
.
Před časem jsem se na facebooku dostala do debaty o legionářích a jakýsi snad šlechtic (kdo ví, zda skutečný), obvinil mého dědečka ze zrady monarchie. Nostalgie byla najednou pryč. Dýchla na mne arogance privilegovaných von šmejdů, které můj dědeček nenáviděl.
.
Ale co tehdejší Češi? Právě jsem dočetla pár pěkných detektivek od Jiřího Slavíčka. Ty se odehrávají koncem 19. století v tehdejších Holešovicích. Autor hodně prostoru věnuje tomu, jak vypadala stará Praha, a vůbec koloritu doby, všude důstojní vašnostové, kočí, služky, vojáci, vltavští voraři a policajti s chocholy, Sokol, okrašlovací spolky, velocipedisté, vlastenčení, nedělní promenády v Rudolfových sadech, polední šlofíček na kanapíčku, bábovka s kávičkou, drožky a první Křižíkovy tramvaje. To, že se v Holešovicíh a Bubnech popásaly krávy a kozy, byl jistě bukolický obrázek.
Nejprve se dostavila stará známá nostalgie, okouzlení tím pozdním biedermeierem, sépiovými obrazy staré Prahy, ale po dočtení jsem měla takový ten upatlaný pocit hrozné provinčnosti, nezralosti a infantility české společnosti. Vždyť v té době už byly namalovány nejslavnější obrazy Paula Gauguina a Van Gogha! Ruský a francouzský román byl na svém vrcholu. V Paříži a v Londýně, ba i v té Vídni to žilo. Mikoláš Aleš stejně jako Karel Purkyně a Vojtěch Hynais byli pro pražské vašnosty neúnosně a pohoršlivě moderní stejně jako řada dalších opravdu dobrých malířů, básníků a spisovatelů. U nás se vychvalovali sedláci za to, že chovají krávy a prasata českého plemene, a konaly se národně uvědomělé výlety na Levý Hradec. V krojích. S prápory. Nadávalo se na Němce a kvetl nablblý, vzteklý antisemitismus. Čeští studenti honili po Praze studenty německé a naopak. Praha byla národnostně rozhádaná, vesnická, sice byla schoná uspořádat velkolepou Jubilejní zemskou výstavu, ale zárověň se omamovala sentimentálním, romantickým, naivním slovanstvím.
Čeští poslanci ve Vídni poťouchle blokovali jednání parlamentu, s chutí okopávali říši kotníky. Právem zazlívali císaři, že se nenechal korunovat českým králem (to byla od něj velká politická chyba), ale myslím, že jeho nechuť vůči kverulantům z Čech byla taky pochopitelná. Jen tak tak zachránil Hilsnera před šibenicí. Navzdory rozhádaným poddaným se snažil být panovníkem všech, chránil menšiny a hovořil velmi dobře česky (na rozdíl od našeho současného premiéra).
Rakousko se pohřbilo samo a nepotřebovalo k tomu ani Masaryka, ani údajné zrádce legionáře, pohřbilo se zbytečnou, krutou a hloupě vedenou válkou, kterou zničilo svůj vlastní starý svět. Větší vinu na válce měli srbští nacionalisté, ano teroristé, ale rakouští politici sarajevskou krizi neustáli. Nacionalismus zničil středoevropské soustátí a konec Rakouska-Uherska vytvořil ve středu Evropy mocenské vakuum. Nespravedlivě narýsovaný mír a následná ekonomická krize opět ve spojení s tupým měšťáckým nacionalismem přivedly k moci Hitlera i Stalina. Český nacionalismus nebyl tak zničující, protože byl především upatlaně sentimentální, maloměšťácký a bezzubý. Ale byl destruktivní dlouhodoběji (nyní je zase v módě).
Tak si říkám, buďme rádi za otevřený svět a buďme světoví. Praha mě stokrát štve svým hlukem, špínou, chaosem a nabubřelostí, krajně nerada tam jezdím, ale je to apoň velkoměsto, čeští studenti nehoní studenty německé, ani neházejí předměty po profesorovi, který by si dovolil pochybovat o pravosti Rukopisů nebo o průběhu procesu s neznámým Židem. Ta národovecká maloměšťácká zaprděnost byla dusivá a to, co nás dnes na naší zemi štve, má nejspíš kořeny v té české provinčnosti 19. století. Bojím se, že pro některé politiky a jejich voliče to je ideál. Na mne z toho dýchá smrad. Nyní máme opět moře, můžeme cestovat a disidenti nejsou posíláni na uran. Navíc žijeme v míru, prosperitě a svobodě. Važme si toho a nevolme hloupé vašnosty ani nařvané von šmejdy.
-
Věra Tydlitátová
Válečná zranění
Na dohled od našich klidných domovů vybuchují rakety, umírají nevinní. Jsme svědky nepředstavitelných zvěrstev. Znala jsem pár lidí, kteří prošli válkou.
Věra Tydlitátová
Alexandr Meň, světlo v temnotách smutné Rusi
Před třiceti dvěma lety 9. září 1990 byl zabit Otec Alexandr Vladimirovič Meň. Zatímco u nás je znám především v určitých kruzích duchovních a věřících, v Rusku je některými lidmi považován za svatého.
Věra Tydlitátová
Zklamaly elity národa?
Narazila jsem na zajímavou otázku, zda selhává elita národa, když se nechce postavit zlu ve společnosti. Že nechce jít do politiky...
Věra Tydlitátová
Putlere, blíží se březnové ídy
Když člověk trochu zná dějiny a myslím, že na vojenských akademiích se důležité bitvy také studují, vidí zajímavé příklady, ze kterých se asi Putler a jeho generálové zjevně nepoučili:
Věra Tydlitátová
Po volbách
Uvědomuji si, že vítězství demokratů ve volbách je dost vratké, ti voliči Ano, SPD a ani ti s tzv. propadlými hlasy nikam nezmizeli, naopak se mohou nebezpečně radikalizovat a sjednotit.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
První létající divize. Armáda investuje miliardy, chce masy dronů do tří let
Válka na Ukrajině je bitvou technologií a především pak bezpilotních prostředků. To si uvědomuje i...
KLDR hodnotila přesnost střel odpalem do moře. Kim posílí jaderný program
Severní Korea provedla zkoušku odpalu taktické balistické střely do Japonského moře. Severokorejský...
Epidemioložka SZÚ varuje, že legionella může být ve vířivkách i osvěžovačích
Rozstřel Je černý kašel na ústupu nebo stále ještě představuje hrozbu? A kde se můžeme nakazit záškrtem nebo...
Velká záhada rozluštěna. Bloky na stavbu pyramid přinesl do pouště Nil
Premium Vědci možná vyřešili záhadu táhnoucí se celá tisíciletí: jak staří Egypťané dotáhli obrovské...
Pronájem bytu 2+1, Josefa Skupy 2432, Most
Josefa Skupy, Most
13 500 Kč/měsíc