Naše konference probíhala na Lisabonské univerzitě a zúčastnilo se jí asi 2000 vědců z celého světa.
Naštěstí ta sekce, v níž jsme my tři měli své příspěvky, čítala si třicet lidí, a to ještě ve dnou skupinách, takže tam byla příjemná a přátelská atmosféra.
Univerzitní komplex, kde jsme byli hosty, je uprostřed moderního města a je to strohá betonová architektura. Člověk tomu přijde brzy na chuť, vizuální podněty neruší v soustředění a navíc to má i svůj půvab a do přímořského klimatu se bílé stroze geometrické tvary hodí. U nás by byl beton brzy odporně špinavý a vše by působilo smutně, tady v čistém vzduchu a na jižním slunci je bílá architektura jednak tradiční a jednak hezká.
Mezi budovami je celá řada nádvoří a teras, kde se dá posedávat a kde také probíhá akademický život. Velká prosklená okna a bezbariérové rampy namísto schodišť působí prostorným dojmem. Výzdoba je minimalistická, žádné plakáty, vývěsky nebo vtípky, je to až neosobní, ale také to je čisté a elegantní.
Snad více vypoví obrázky:
1. Futuristická chodba, všude jsou bezbariérové přístupy, velkými okny vidíme na různé dvory a terasy, kde se také žije.
2. Pohled z okna, na nádvoří se právě vydávají svačinky.
3. Přátelská rozprava o přestávce na jedné z teras, uprostřed v černém tričku je náš přítel David Hirsh z Londýnské univerzity.
4. Nad areálem univerzity co chvíli přeletí letadlo. Jde na přistání na nedaleké letiště, ale člověka napadne i to, jak hrozné muselo být 11. září.
5. Přednáška našeho profesora zaujala opravdu upřímně několik kolegů, byl to pro ně trochu nezvyklý přístup k problémům. Hned ho zajali pro jakousi koordinační komisi.
6. Zatímco u nás právě řádí hysterie okolo voleb, na nádvoří Lisabonské univerzity je báječná atmosféra a užíváme si pohodu po určitém napětí svých přednášek. Všechno dopadlo dobře a můžeme plánovat, co podnikneme v zimním semestru.
-
Universidade de Lisboa
-------------------
