I. Pokusy o krádež dějin - 1. Popírání šoa v ideologii islámu

Zatímco v posledních letech máme možnost poznávat fenomén popírání holocaustu z různých zdrojů a pohledů, pokud jde o Evropu nebo USA, stranou zájmu zůstává dlouhodobé a systematické popírání šoa v islámských zemích. V západní kultuře jsou aktivity popíračů buď přímo trestné, nebo alespoň pokládané za periferní a patologický jev, na Předním východě jsou mnohdy legitimní součástí státní propagandy. Podstatou této propagandy je tvrzení, že Židé si holocaust vymysleli, aby z něj mohli těžit.

 Debora Lipstadtová shrnuje argumentaci popíračů takto: „ (Židé) ukradli“ miliardy na reparacích, šířením „mýtu“ o holocaust zničili dobré jméno Německa a řečmi o tom, co se jim stalo, si získali mezinárodní sympatie. Vrcholem výkonu této nespravedlnosti bylo využití těchto sympatií světa k „odsunutí“ jiného národa, aby mohl vzniknout Stát Izrael.“[1]

            Podobným směrem jako tvrzení, že holocaust je účelovou židovskou konstrukcí, se nese občasné spekulování o tom, že sebevražedné atentáty, k nimž se obvykle hlásí radikální islámské skupiny, jsou ve skutečnosti dílem západních tajných služeb, nebo dokonce Mosadu, jak naznačuje například článek v česky vydávaných internetových Muslimských listech[2]. Snahou je převrátit roli viníka a oběti, a tak upřít obětem nejen právo na existenci, ale také morální vítězství.

Nejznámějším příkladem popírání holocaustu na nejvyšší úrovni je řada nedávných vystoupení íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínedžáda. V rozmezí několika měsíců po své inauguraci 3. srpna 2005 pronesl tento bývalý terorista a náboženský fanatik výroky, jaké by v Evropě nebo v USA žádná hlava státu nemohla veřejně prezentovat, aniž by to znamenalo její politickou sebevraždu. Podle íránského prezidenta je holocaust mýtus, který si Židé vytvořili, aby ospravedlnili své zábory palestinských území a aby mohli vydírat světové společenství. Za účelem odhalení tohoto židovského spiknutí vyzval Ahmadínedžád k uspořádání „vědecké konference“, která by měla fenomén holocaustu prozkoumat. Mezi pozvanými „odborníky“ jsou známí západní popírači, jako například David Irving[3] nebo Horst Mahler[4]. O zaměření takové plánované konference dostatečně svědčí jiné prezidentovy výroky, podle nichž by měl být Stát Izrael vymazán z mapy, nebo přesunut do Evropy, Kanady, či na Aljašku. Zločiny sionistů jsou údajně zcela srovnatelné se zločiny nacistů. V jihoíránském Záhedánu prezident pronesl: „Západ vymyslel mýtus masakru Židů a staví jej nad Boha, náboženství a proroky. Pokud někdo v těchto zemích Boha zpochybňuje, nikdo mu nic neřekne. Ale pokud někdo popírá mýtus masakru Židů, sionistické tlampače a vlády ve službách sionismu začínají zlostně křičet.“ Tato slova vysílala státní televize v přímém přenosu[5].

            Výroky íránského prezidenta a plánovaná konference mají zcela průhledný cíl: zpochybnit fakt šoa, obvinit Židy z manipulace historií a zbavil Stát Izrael práva na existenci. Skrytým Ahmadínedžádovým cílem je pak posílení vlastního obrazu jakožto obránce islámské čistoty a z toho vyplývající rozšíření moci a vlivu. Islamistické zabarvení výroků íránského prezidenta nezakrývá funkci totalitní propagandy, která se neliší od totalitní propagandy jakékoliv orientace, náboženské či ateistické. „Důležitý není obsah nebo forma, ale účel. Propagandu netvoří obsah lží či zapálenost argumentace, ale cíl sledovaný předáním informací jejich příjemci. A cílem propagandy na rozdíl od zpravodajství není informovat, ale přesvědčit.“[6] Je zřejmé, že případný nesouhlas Íránců s těmito postoji je v totalitním prostředí teokratického státu prakticky nemyslitelné veřejně projevit, přestože víme o významné opozici, která se prezidentovou demagogií nenechává ovlivnit.[7]

             Nebýt jiné znepokojivé hrozby, jíž je vývoj íránské atomové zbraně, který k Persii obrátil pozornost světa, je možné, že by popíračské výroky íránského prezidenta ponechala světová veřejnost bez povšimnutí stejně jako již mnohokráte předtím, kdy zavírala nad těmito jevy oči. Nejsou totiž ničím novým. Antijudaismus[8] na Předním východě sice dnes prochází svým výrazným oživením, můžeme jej však vysledovat již od devatenáctého století, kdy se stal jednou z ideologií podpírajících nově se rodící arabský nacionalismus. Ještě v nedávné době například ájatolláh Chomejní rozlišoval mezi Židy a sionisty, nepřítelem měli být pouze sionisté. Toto rozlišení ale stále rychleji mizí a dnes se již perzekuce obracejí přímo proti Židům. Výsledkem je, že Írán do dnešní doby opustily tři čtvrtiny původních židovských obyvatel. Stupňují se rovněž aktivity popíračů holocaustu[9].

             Vedle tohoto politického zdroje arabského antijudaismu, je zde ještě jeden snad paradoxní zdroj, totiž historický antisemitismus evropských přistěhovalců, kolonizátorů. Přesto, že právě proti těmto cizincům arabští nacionalisté bojovali, jejich předsudky vůči Židům ochotně přijímali a přeznačovali. Již od 20. let dvacátého století se mezi palestinskými Araby objevovaly názory, že Židé jsou jakousi předsunutou frontou Velké Británie a Francie. Případný antisemitismus Angličanů či Francouzů tímto názorem neotřásl. Útoky na Židy pak byly snazší a mnohdy beztrestnou variantou útoku na britskou moc a pomáhaly posilovat arabské národní hnutí[10]. V této době ještě náboženská hlediska nehrála téměř žádnou roli. Židé, ostatně v dobách prvních alijí[11] převážně sekulárně, socialisticky zaměření osadníci,  pomáhali Arabům vytvářet společný obraz nepřítele. Zatímco za druhé světové války alespoň umírnění sionisté odložili svoji animozitu vůči Británii a připojili se k politice Spojenců, Arabové si zvolili druhou stranu konfliktu. Není žádným tajemstvím, že Palestinci navazovali přátelské kontakty s nacistickým Německem a mnozí z nich podnes více či méně otevřeně vyznávají jeho antidemokratické hodnoty[12]. Zdá se dokonce, že výrazné protižidovské postoje byly v první polovině 20. století na Přední východ buď přímo importovány z Evropy, nebo původní a vcelku nevýrazné projevy antijudaismu na Předním východě byly importovaným evropským antisemitismem výrazně posíleny. V každém případě jim evropští antisemité dodali nové argumenty.

(pokračování příště)

[1] Lipstadtová, D. E. , 2006, str.  48.

[2] Viz: www.muslimskelisty.cz/zp657.htm. Jde o článek ze dne 15. 11. 2005 nazvaný „Ammánské exploze: Další podezřelé detaily“ od Kurta Nimmo a Paula Garwooda převzatý z http://iraqwar.mirror-world.ru/article/70298

[3] David Irving, nar. 1938, britský popírač holocaustu.

[4] Horst Mahler, nar. 1936, německý právník a pravicový aktivista, popírač holocaustu. V listopadu 2005 vystupoval jako asistent obhajoby v procesu proti E. Zündelovi.

[5] Viz:  http://aktualne.centrum.cz (14. 12. 2005)

[6] Funkce propagandy v radikálním islamismu je shodná s funkcí propagandy v bývalém komunistickém impériu. Viz:  Cajthaml, P. , 2005, str. 59

[7] Opozicí proti íránskému prezidentovi a jeho státní teokratické propagandě jsou například mladí íránští intelektuálové, kteří čas od času neváhají projevit svůj nezávislý názor. Problémem je však přístup k internetu, který je téměř zcela v rukou islámských radikálů. Viditelnější ale značně problematickou opozicí je pak organizace mudžáhidů (PMOI), která je na seznamu teroristických organizací.

[8] Antijudaismus, antisemitismus a antisionismus jsou rozdílné pojmy, v tomto případě však do značné míry splývají, proto volím vždy takový pojem, který vyjadřuje komplexnější význam.

[9] Viz: Bílková,V., 2006: http://aktualne.centrum.cz/co-si-mysli/clanek.phtml?id=98692#anketa

[10] Viz například: Krupp, M., 1999.

[11] Přistěhovaleckých vln. „Alija“ „Výstup“, „Přistěhování“.

[12] Nešťastný činem britské mandátní správy v Palestině bylo dosazení radikálního antisionisty Amína al-Husajního na místo jeruzalémského muftího, na místo, které bylo zřízeno právě pro něj. Tento otevřený nepřítel Židů se pokládal za přítele a spojence německých nacistů a roku 1941 uprchl ke „svému velkému bratru“, Hitlerovi do Berlína.  Viz: Krupp, M, s. 98. Po válce naopak Arabové poskytli asyl  německým válečným zločincům, jako například Johannu von Leers a Leopoldu Gleimovi. Ti po válce řídili egyptskou propagandu.

Bibliografie k celé studii:

Publikace

ARENDTOVÁ, H. (1996): Původ totalitarismu I-III. Praha: Oikúmené.

CAJTHAML, P. (2005): Limity informační totality ve věku moderních médií. In: Totalitarismus. Interdisciplinární pohled. Plzeň: FF ZČU.

ČEJKA, M. (2005): Izrael a Palestina. Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. Brno: Centrum strategických studií.

FORD, H. (1920): The International Jew, the World's Foremost Problem. The Dearborn Independent.FORD, H. (2004): Světový Žid. Amazon.

KOESTLER, A. (1976): „The 13th Tribe – The Khazar Empire and its Heritage“. Random House, New York.

KRUPP, M. (1999): Sionismus a Stát Izrael. Praha: Vyšehrad.

LIPSTADTOVÁ, D.E. (2006): Popírání holocaustu. Sílící útok na pravdu a paměť. Praha- Litomyšl. Paseka.

NIDAL, Saleh (2002): Svědectví o morálním úpadku. Falšovatelé historie. Eko-konzult.

NIDAL, Saleh  (2003): Nedotknutelní. Príbeh jednej knihy.Vlastní náklad autora. Dunajská Lužná.

TAZBIR, J. (1996): Protokoly Sionských mudrců (pravda nebo podvrh). Praha: Votobia.

Tisk

KURAS, B. (2006): Talmud není zdroj terorismu. MF Dnes. 3. 8. 2006.

SEMÍN, M. (2006): Izrael jedná jako teroristé. MF Dnes. 1. 8. 2006

Internet

http://cz.altermedia.info/historie/obrozen-palestinsk-historie_1626.html (9. 1. 2006)

http://www.prefer-statement.wz.cz/a0064.htm (25. 11. 2005)

http://cz.altermedia.info/date/2004/02/13/ (12. 9. 2006)

http://www.prefer-statement.wz.cz/ns4.htm (24. 9. 2006)

http://cz.altermedia.info/historie/kdo-jsou-dnesni-zide_2181.html (13. 2. 2004)

http://www.zvedavec.org/nazory_833.htm (18. 3. 2004)

http://www.radioislam.org/czech/czech_30023.htm (30. 9. 2006)

http://www.jrbooksonline.com/Intl_Jew_full_version/ijtoc_.htm. (13. 11. 2006)

http://www.euportal.cz/ShowArticle.aspx?ArtId=859 (17. 8. 2006)

http://virtually.cz/?art=12140 (1. 8. 2006)

http://cz.altermedia.info/uvahy-a-komentare/organizovane-zidovstvo-a-jeho-xenofobie_2207.html (7. 9. 2006)

http://www.svedomi.cz/aktuality/a2005/rof_050423_saleh.htm (12. 8. 2006)

http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/ěééě/12/franek (5. 12. 2002)

http://www.sionismus.cz/rs/article.php?id=361 (29. 12. 2006)

http://[e-mail]/ (4. 8. 2006, nyní nedostupný)

AVNON, A. (2005): Moderní antisemitismus v roce 2005. Projev velvyslance Státu Izrael v ČR v Parlamentu ČR 26. května 2005. www.doopravdy.cz (16.1.2006)

BÍLKOVÁ, V. (2006): Tom, Jerry a Íránská islámská revoluce. http://aktualne.centrum.cz/co-si-mysli/clanek.phtml?id=98692#anketa (12.1.2006)