Významný sociolog, bývalý politik, nyní producent a neúnavný obhájce slabých, znevýhodněných a ponižovaných spoluobčanů docent Fedor Gál představuje svůj životní projekt nazvaný Krátká dlouhá cesta. Tvrdí, že do projektu vložil všechno, co dosud "nažil" a co se naučil.
Jde o zpracování rodinné historie, tragického příběhu Fedorova tatínka Vojtecha Gála ze slovenské obce Nemecká Ľupča. Vojtech Gál byl deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen a v roce 1945 byl spolu s ostatními vězni vyslán na pochod smrti do Schwerinu. Ti, kdo už nemohli jít, byli nemilosrdně stříleni, tak zahynul i Fedorův tatínek. Fedor Gál se rozhodl vyrovnat se s touto částí smutného dramatu své rodiny, o které se dozvěděl až mnoho let po válce, a vypravil se po stopách svých předků. Spolupracovali s ním režisér Martin Hanzlíček, fotograf Miro Švolík, kameraman Richard Krivda a hudebník Marián Varga.
Fedor Gál je v Čechách dobře známý především svými aktivitami v disentu, politice a médiích, málokdo však ví o jeho neustávajícím statečném zápase za lidskou důstojnost, spravedlnost a za zachování dějinné paměti. On sám je velmi zdrženlivý, když má hovořit o svém působení v této oblasti. Jeho život jako by byl symbolicky poznamenán již od počátku, narodil se 20. dubna v Terezíně. Na svém blogu píše: "Nevím, jaký bych byl, kdybych se nenarodil bez táty, babičky, dědečka, širší rodiny. Asi jsem přišel o spoustu lásky. Vím také moc dobře, že nejsem sám a že to nebyl jenom holokaust, který milióny lidí připravil o to nejdůležitější. Když jsme s Martinem Hanzlíčkem a dalšími přáteli přemýšleli o projektu Krátké dlouhé cesty, říkali jsme si opakovaně: Není to jenom o židech (a o Židech), je to o lidech. není to o hledání pravdy, je to o kladení otázek. Není to o minulosti, je to také o přítomnosti a budoucnosti."
Na Slovensku je problém rasismu a antisemitismu stejně živý jako ve většině postkomunistických zemí a dokonce se občas objevuje i v oficiálních projevech představitelů kulturního, církevního a politického života. Stejně tak zde přetrává nevyřešený vztah k bolestné minulosti, k existenci fašistického štátu, k vládě prezidenta Tisa, jehož zločiny jsou neustále bagatelizovány a jehož osobnost je v posledních dobách dokonce některými lidmi glorifikována. Díky Fedoru Gálovi a díky mnoha slušným a statečným Slovákům zůstává naděje, že tyto temné stíny nebudou stále více otravovat ovzduší moderního Slovenska, přestože je nepravděpodobné, že by se vytratily zcela. Zlo má neobyčejnou schopnost vyplavat na hladinu vždy, když je společnost nepoučená, nejistá a vystrašená.
Pokládám si za nesmírnou čest, že mohu statečného, skromného a čestného člověka Fedora Gála počítat mezi své přátele a že jsem s ním před rokem mohla uskutečnit krátký rozhovor pro Křesťanskou revui, kde mimo jiné zaznělo: "Má angažovanost ve prospěch menšin je zcela přirozená a je to spíše odraz vůle chránit sebe a blízké, než nějaký teatrální aktivismus. S agresivitou okolí mám bohaté zkušenosti a naučil jsem se s ní žít. Mnohem nebezpečnější než extrémisté jsou ovšem mnozí příslušníci takzvané mlčící většiny. Jsou to lidé, kteří za "příhodných" okolností opět budou nakládat sousedy do vagonů a poté vykrádat jejich domovy. Anebo lidé lhostejní, prázdní, zbabělí. Jejich podíl na celku populace neznám, ale odhaduji je na desítky procent. ...
Občanské angažmá není žádné hrdinství, ani luxusní zábava. Nebudou-li se "síťovat" lidé společných zájmů, norem, hodnot, potřeb... zazvoní jednou naší kultuře umíráček. Tato výzva stojí za námahu i za osobní riziko. Řekl bych dokonce, že nebezpečí rasismu, které není žádnou fikcí, je oním zvoněním, které ohlašuje že "nepřítel je před branami."
K projektu Krátká dlouhá cesta není potřeba mnoho dodávat, zanedlouho bude přístupný veřejnosti a kdo bude mít zájem, může jej shlédnout. Půjde o dokumentární film, knihu, fotogalérii a řadu videí, které se pokusí "najít odpovědi na otázky, kde se v lidech bere nenávist, kde a proč i navzdory prokázaným utrpením přežívají její rezidua, co je akceleruje" – film bude mít předpremiéru koncem ledna v Praze, soubežně s ním vyjde i kniha, pak se přes Brno a Bratislavu dostane do světa. Vyvrcholením bude příštím rokem uvedení filmu a rozhovor s jeho tvůrci na festivalu Pohoda.
Fedoru Gálovi gratuluji k úspěšnému dokončení projektu a přeji mu hodně sil, zdraví a dobré mysli do dalších dnů a let.
Fotografie: Miro Švolík a SITA (v perexu)
Projekt Krátká dlouhá cesta
Rozhovor s Fedorem Gálem pro SME
