Na podzim ve znamení Vah je vážen celý svět a Nejvyšší soudí své stvoření. Ubývá denního světla a nastává čas na ponoření se do hlubin bytí.
Stejně jako končí k večeru den, na podzim se uzavírá rok a je čas k bilancování. Mezi Roš hašana a Dnem smíření leží deset dní, kdy se máme smířit s lidmi i s Nejvyšším. Smíření pak není jen nějaká emoce a všeobjímající pocit, ale konkrétní krok k nápravě všeho zlého.
Jom kipur je odpradávna dnem, kdy se uzavírá tato bilance, kdy jsou do knih života či smrti zapsány ortely nad živými. Je to den smíření a odpuštní, den konce a nového začátku. Odpuštění se nabízí a je jen na svobodné vůli provinilého člověka, zda je přijme, či odhodí.
Pramenem odpuštění je láska, která má kořeny až v nebesích, taková láska, která překonává emoce, jakkoliv negativní, a nachází svůj nebeský kořen. Taková láska má odvahu k návratu na správnou cestu a k obnovení toho, co bylo zničeno. Taková láska umí překonat i smrt.
Také Hospodin touží po tom, aby nám mohl odpustit a volá nás znovu k sobě. Ten krok je ale na každém z nás. Stojíme na rozcestí, na jedné straně je cesta k odpuštění a k životu, na druhou stranu vede cesta k pýše, zatvrzelosti a ke smrti. Slovo Tóra je odvozeno od slova “ukazovat”, je to ukazatel správné cesty. Tóra nikoho k ničemu nenutí, jen ukazuje. Nemusíme uposlechnout ukazatel, nemusíme odpustit. Je to svobodná volba. Svobodná volba tmy a smrti. Ale také si můžeme nechat cestu ukázat. Vůbec to není těžké.
-------
