Což není v Gileádu balzám, což tam není lékař?

Přemýšleli jste někdy nad názvem firmy Gilead Sciences pracující na léku Remdesivir, který nedávno přispěl k uzdravení Roberta Markoviče těžce zasaženého Covidem-19?

V čele firmy stojí čele stojí Čech Tomáš Cihlář, ale to není jediná pozoruhodnost. Firma je pojmenována podle biblického verše, což v kontextu americké kultury jistě nepřekvapuje, ale u nás to napadne asi málokoho.  

 Jde o odkaz na údajně léčivý balzám, nazývaný též mastix, který se v biblických dobách dovážel jako vzácná komodita z Gileádu:"Tu se rozhlédli a spatřili, jak od Gileádu přichází karavana Izmaelců; jejich velbloudi nesli ladanum, mastix a masti." (Genesis 37,25) A opět: "Obchodovaly s tebou Judsko a izraelská země; směňovaly s tebou mínitskou pšenici, proso, med, olej a mastix." (Ezechiel 27, 17)

Balzám nebo mastix je vonná pryskyřice některých dřevin, pravděpodobně keře balzámovníku (Commiphora gileadensis) nebo nám známé pistácie (Pistacia lentiscus). Pryskyřice získávaná naříznutím kůry se po usušení užívala jako cenné kadidlo, žvýkala se pro osvěžení dechu, nabo se jí léčily rozličné choroby. Ostatně užívá se dosud. Balzám byl tak oblíbený, že se jeho název vžil pro jakýkoliv účinný lék. 

 A jako lék jej metaforicky zmiňuje prorok: “Což není v Gileádu balzám, což tam není lékař? Proč není zhojena rána dcery mého lidu?” (Jeremjáš 8,22)

Pro americké publikum je pojem "balzám z Gileádu" známý jakožto překrásný spirituál "There is a Balm in Gilead" (v českém překladu Jiřího Jorana "Což v Galád léku nemají?").