Chcete změnit politickou scénu?

Nebojte se volit i menší strany a osobnosti! Po každém skandálu spojeném s chronicky známými politickými tvářemi si všichni říkáme, že horší to už být nemůže. V daném okamžiku to tak skutečně vypadá. Ovšem uběhne několik týdnů a práskne skandál daleko větších rozměrů. V jeho světle se pak aféry předchozí jeví jako slabý  odvar.

A tak jsme svědky  neuvěřitelných událostí, nebo chceme-li tragikomických etud, Některé jsou tak absurdní a nevěřitelné, že by je nevymyslel ani sebelepší tvůrce  divadelních her. Někde na začátku, před osmnácti lety, hýbaly společností aféry s topnými oleji a rumové aféry. Následovala plejáda dalších z nichž namátkou lze vybrat rozkrádání investičních fondů, tunelování bank a kampeliček.

Politické špičky mohly zasáhnout včas, mohly rozhýbat policii, justici a mohly pověst české demokracie ochránit. Leč nestalo se tak, a časem udivená veřejnost začala chápat, že k takovému kroku chyběla právě politická vůle. Někteří tzv. šibalové, kteří na předvolebních mítincích i v televizních debatách mají plná ústa svobody, národa a vlasti, byli totiž v mnohých případech úzce propojeni s lidmi, kteří kradli, tunelovali a prováděli podvody ve velkém stylu.

Situace tak logicky dospěla tak daleko, že dnes už jen málokdo pochybuje o spojení části politiků s podsvětím. Dnes už se prostě jenom veřejně nekrade, ale sem tam se ozve nějaký ten výstřel - viz vražda Mrázka a nedávný incident po křtu knihy Jiřího Paroubka. Česká politická scéna má prostě pověst prachmizernou. Část znechucených občanů, kteří cítí vztek a bezmoc už nevěří nikomu a ničemu. Přitom nikdo jiný, než právě oni mohou poměry na politické scéně změnit. Jak praví klasik, politika sama o sobě není svinstvo. To z ní dělají lidé, kteří využili kdysi situace a shodou různých náhod se dostali do vysokých funkcí.

Volič může udělat pouze jeden, ale velmi zásadní krok. Jít k volbám a osoby s podezřelou pověstí prostě nevolit, ignorovat, zapomenout, že existují. Volič si samozřejmě položí otázku, koho ale volit místo nich? Snadná rada: přes veškerou mizérii je zvláště v  menších politických stranách (s výjimkou extrémistické Národní nebo Dělnické strany) řada slušných lidí, kteří se nikdy v minulosti neušpinili. Je jich málo ale jsou.  A to i ve stranách, které působí v Česku už mnoho let. Namátkou lze vybrat několik příkladů: před dvěma lety v komunálních volbách uspěl bývalý polistopadový poslanec České národní rady a herec Vladimír Čech, do Senátu nyní kandiduje hudebník Michael Kocáb, člověk nadmíru čestný požívající dobré pověsti, do krajských voleb jde Koalice pro Středočeský kraj složená s KDU-ČSL a SNK, přičemž jejich kandidátka je složena z velmi slušných a pracovitých lidí.  

Takto bychom mohli pokračovat kraj po kraji, okres po okrese. Tady lze objevit osobnosti, které pro svůj region poctivě pracují mnoho let. Do vysokých funkcí se neženou a svůj region znají velmi dobře. Právě tito lidé pro nás všechny představují jistou naději. Vysokou politiku asi nijak rychle nezměníme, ale začínat se má od základů. A regionální politika základem je. Ostatně připomínám, že jsem v předchozích článcích psala, že hledám autentickou levici i pravici. Domnívám se, že výše zmíněná cesta je nejlepším způsobem, jak ji najít.