Boycott, Divestment and Sanctions Movement, česky Hnutí Bojkot, stažení investic a sankce, zkratkou BDS nebo Hnutí BDS, ...
... je globální kampaň snažící se vyvolávat ekonomický a politický tlak na Izrael, aby došlo k naplnění politickým a ideologickým cílů tohoto hnutí. Také v České republice část krajní levice podporuje hnutí BDS.
Bojkoty poškozují především samotné Palestince, kterým údajně mají pomáhat, protože vedou k snížení životní úrovně palestinských zaměstnanců pracujících v izraelských podnicích. Jdou na ruku pouze radikálům, de facto teroristům, pro něž je vyvolávání hněvu prostých lidí prostřednictvím ekonomického strádání nutnou podmínkou zachování politického vlivu. Hnutí Bojkot, stažení investic a sankce je nemorální též proto, že popírá principy univerzality a nadnárodní spolupráce, kolegiality, mírového soužití, navazování přátelství a překonávání předsudků mezi lidmi v oblasti vědy, umění a sportu.
Na jedné straně je bráněno izraelským umělcům a sportovcům v účasti na mezinárodních akcích, na druhé je vyvíjen nátlak na západní umělce, aby nevystupovali v Izraeli. Před dvěma lety zrušila z politických důvodů svůj koncert v Izraeli novozélandská zpěvačka Lorde. Učinila tak pod vlivem aktivistů z BDS Briana Ena a Rogera Waterse, kteří soustavně odrazují umělce od vystoupení v Izraeli.
Opačné stanovisko zastává australský skladatel, zpěvák, textař, spisovatel a herec Nick Cave. Při svém evropském turné vystoupil též i v Izraeli navzdory velkému nátlaku aktivistů z BDS. Zdeněk Jedlička, protiizraelský aktivista, jehož zaťatost se mnohdy nezastaví ani před zcela vymyšlenými informacemi, takto komentoval rozhodnutí Nicka Cavea: „Rozhodl se tak ignorovat volání po bojkotu Izraele coby opresivního apartheidního státu, požadavek původně vycházející zevnitř izraelské a palestinské společnosti, a odmítl též vyslyšet žádosti uměleckých kolegů, aby v Izraeli nehrál. Jistě si lze vážit Caveových dosavadních počinů, ať již hudebních, či občanských. Nelze však nevidět, že svým rozhodnutím koncertovat v Izraeli a jeho veřejnou podporou se podobně jako nedávno kapela Radiohead přiřadil k těm, kteří jsou ochotni propůjčit svou pěstěnou tvář svobodomyslných umělců režimu, který jim podobné, avšak palestinské umělce drží pod zámkem.“
Ve světě sportu proběhla celá řada kampaní za zrušení soutěží a utkání, jichž se měli účastnit izraelští sportovci, nebo která měla proběhnout na území Izraele. Například v listopadu 2019 hnutí BDS žádalo zrušení fotbalového utkání mezi národními týmy Argentiny a Uruguaye jen proto, že se mělo konat v Tel Avivu. V témž roce malajský premiér Mahathir Mohamad prohlásil, že jeho země napříště znemožní ve svých soutěžích účast všem izraelským sportovcům. Malajská vláda oznámila, že jedná z „humanitárních důvodů“ a v zájmu „boje za utlačované“.
V akademickém a vědeckém světě vede snaha o uplatnění bojkotů k popření tradičního a již od středověku nezpochybnitelného smyslu univerzit jakožto nadnárodních center svobodného poznání a k šikaně vědců či studentů na základě kolektivní viny, kdy jsou propouštěni či nepřijímáni nejen izraelští, ale i prostě židovští studenti a učitelé, mnohdy jsou fyzicky napadáni a ponižováni, čelí vandalským útokům na majetek a různým formám stalkingu. Západní univerzitní kampusy jsou živnou půdou nového antisemitismu maskovaného jako legitimní kritika státu Izrael. Mladí idealisté v nejlepší víře a z entuziasmu podléhají protiizraelské kampani vedené mnohdy předními intelektuály. Titíž lidé, kteří se právem pohoršují nad nacistickým antisemitským programem a odsuzují aktivity neonacistů, nevnímají absurditu toho, že se například v Oxfordu vede diskuse na téma, zda je větším nebezpečím pro mír teroristická organizace Hamás, nebo demokratický stát Izrael.
Bojkot Izraele mnohdy produkuje bizarní a pokrytecké nápady, například když Stephen Hawking nabádal k bojkotu izraelských technologií, které však sám hojně využíval, nebo když nyní protiizraelští aktivisté tvrdí, že bojkot neplatí pro léky a vakcíny proti Covidu případně vyvinuté Izraelem. Tak zatímco bojkotáři označují izraelské zboží v regálech obchodů hvězdami ne nepodobnými nacistickým označením Židů a brání zákazníkům v nákupu oliv, pomerančů nebo fíků vypěstovaných prostými Palestinci, pro něž je takový příjem podstatným zdrojem obživy, neváhají užívat léky a vyspělé technologie vyvinuté izraelskými vědci, ano i technologie počítačové, jejichž pomocí vedou své kampaně.
Hnutí bojkotů Izraele je módní záležitostí zpovykané zlaté mládeže, která o skutečné situaci v Izraeli nemá tušení, nebo záměrně ohýbá fakta, aby se mohla sentimentálně dojímat nad lidmi, jejichž život je pro ni jen exotickou a vzdálenou senzací, a aby se "revolučně" realizovala v bezpečném, až luxusním prostředí naší přepapané části světa.
