Bob a Bobek s kyticí

6. června slaví sedmdesáté narozeniny duchovní otec dvou nejslavnějších králíků a řady dalších populárních postaviček mnoha nádherných kreslených vtipů a filmů. Kdo by neznal Vladimíra Jiránka, jehož laskavý humor nás provází již tolik let a stále neztrácí šťávu. Otec dvou bílých ušáků se stal skutečnou hvězdou, jméno „Jiránek“ nese planetka 1997ET1 (17694) objevená v roce 1997.

         Tento génius kresleného humoru je původně žurnalistou, v roce 1962 absolvoval novinářství na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Brzy jako výtvarník na volné noze začal kreslit své skvělé karikatury do Mladého světa, Melodie, Vesmíru a řady různých deníků. Ilustroval také knihy, například Jak jsem bránil přírodu od Josefa Velka, slavné Parkinsonovy zákony, C. N. Parkinsona, Vaculíkovu knihu Stará dáma se baví a další.  Vydal i své autorské publikace jako jsou nesmrtelné Anekdoty o civilizaci, Jak je tomu u lidí, Knížka pro snílky, Události a další.

          Jeho krátké filmy vynikají břitkou pointou, jemným, ale satiricky zaostřeným humorem, skvělou kresebnou zkratkou a neobvyklou dynamikou. Jsou nejen srozumitelné pro děti i starce, ale přímo milované všemi věkovými kategoriemi i společenskými skupinami. Tato dnes již klasická dílka české kinematografie vynikají nestárnoucím půvabem. Automatic,  Pivo přes ulici, Hokej je hra, Děkujeme, pánové a jiné filmy budou bavit ještě naše pravnuky, zatímco jiná monumentální, důstojná a velevážná díla výtvarného umění a filmu budou za sto let dávno zapomenuta.

           Dva heboučcí králíci z klobouku jsou jedněmi z nejslavnějších Čechů (vedle Krtečka a Medvědů od Kolína). I kdyby trakaře padaly, Vltava se vylila z břehů a začala soptit Milešovka, dva šikovní bílí ušáci vykouzlí úsměv naprosto spolehlivě. Dnes jistě přijdou ke dveřím u pana Jiránka s velkou kyticí kopretin, Bobek si stoupne na ramena Bobovi, aby dosáhl na zvonek, opře se do něj a divoce zařinčí. Dveře se otevřou a oba králíci se ukloní a zarecitují nějakou úžasnou básničku. Úplně to vidím, jak svému tátovi Vladimírovi předají tu kytici s elegancí sobě vlastní.

           My, ač nejsme králíci, my vděční diváci a čtenáři a fandové jednoduché černé čáry zauzlené do neodolatelné legrace přejeme panu Jiránkovi pevné zdraví, pohodu a nevysychající tvůrčí zápal. 

Skvělé stránky Vladimíra Jiránka najdete na: http://www.vladimirjiranek.cz/