V Česku se krade. Čím dál víc. Kvůli zlodějům (a pohodlí soudců) se zákonodárci dávno usnesli, že krádež do pěti tisíc je vlastně jen přestupek.
Zkusme si představit takovou situaci: v hypotetickém městě XY se začalo množit vykrádání zaparkovaných aut. Na radnici dali hlavy dohromady a vymysleli řešení – po celém městě zakázali parkování.
Pěkný nesmysl, viďte. Něco podobného se teď ale zvažuje v jiném městě, které už vůbec hypotetické není.
Nedávno se v jeho ulicích objevilo několik kontejnerů, do kterých mohou lidé pohodlně a zdarma odkládat staré spotřebiče, aby se dostaly k ekologické recyklaci místo na skládku. Jenže polovinu těch kontejnerů už někdo vykradl nebo to alespoň zkusil. Poškodil je přitom a ještě nadělal v jejich okolí nepořádek.
Takže se teď na radnici uvažuje, jestli je z ulic zase neodstranit. Ty kontejnery, ne zloděje.
Sběr a recyklaci vysloužilých spotřebičů v České republice organizuji osm let. Vím naprosto bezpečně, že Češi jsou sice ochotni chovat se ekologicky, musí to pro ně ale být dostatečně pohodlné. Jakmile se od nich chce, aby starou žehličku vezli přes půl města na sběrný dvůr, odhodí ji nemilosrdně do popelnice před domem.
Je to sice neekologické a také drahé, protože za svoz a likvidaci komunálního odpadu platí každý sám a města na něj většinou ještě doplácejí, zatímco oddělený sběr a recyklaci spotřebičů platí jejich výrobci, ale pohodlí je pohodlí.
Kontejnery, které nejsou o moc dál než popelnice nebo stojí dokonce hned vedle nich, představují velmi pohodlné řešení. Narozdíl od sběrných dvorů nemají ani žádné zavírací hodiny.
Jak se ale pohodlně a ekologicky zbavit zlodějů?
