Nedávno jsem v televizi zahlédla kousek reportáže ze slovenských oslav na Pieninách. Kapela na pódiu právě začala hrát Na Kraĺovej holi a tisícihlavý dav v hledišti se přidal. Lidé všech věkových kategorií - od dětí přes střední generaci až po dříve narozené se spojili do jednoho chóru. Kamera snímala publikum, takže bylo vidět, že všichni znají text té předlouhé písně a zpívají s nefalšovaným nasazením a hlubokým prožitkem. Bylo to hodně silné...

Trochu mě píchlo u srdce, když jsem viděla, jak si Slováci své samostatnosti užívají a napadlo mě, jestli bychom v Česku našli nějakou píseň, která by nás dokázala tak vzájemně spojit, jako Slováky. Žádná taková mě nenapadla...

Slováci mají určitě silnější národní cítění, to však také může snadno přerůst v něco už ne tak pěkného. Ten patriotismus je vždy dvousečný. Kdysi jsem na to něco psal a zestručnil jsem to do blogu, když budete mít zájem:

http://turnerjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=451272

To se spise vrati R-U, nez tento umely a zkrachovany projekt revolucionaru z roku 1918.

To je dost kuriózní, nemyslíte? Připadá vám smysluplný stát Rakušanů, Němců, Čechů, Maďarů, Poláků, Ukrajinců a Jugoslávců a zkrachovalý projekt Čechů a Slováků, který se po 2.světové válce oprostil od problematických národnostních menšin?

Co soudruh spojil, soudruh nerozlučuj. Od stolu, ani lože.Nebo i sou...e,, či hen ták navokap, bodaj áž navopák

Bratia Slováci sa majů dobre bez Čehůnov.

Rozdělení jsem (smějte se mně) oplakala.

V mojí rodné dědině vede středem Moravy hranice, ale kromě nápisů "Hraniční pásmo" se nic nezměnilo.

Svaz Čínských Kapitalistických Republik

ať zůstane daleko na věčné časy a nikdy jinak!.

Docela záměrně jsem k tomuto výročí zvolil komentář v podstatě "bez analýzy i názoru", protože to celé vnímám poněkud rozporuplně. Emocionálně mě rozdělení mrzelo, naopak si uvědomuji, že se předešlo mnohým budoucím konfliktům a bylo i pozitivní, že jsme se dokázali rozdělit vcelku kultivovaně. Zajímavé je i to, že stát rozdělily politické reprezentace bez referenda, kterým by dnes mnozí chtěli řešit i odborné záležitosti.

Jak by asi bylo dopadlo referendum, kdyby se bylo konalo na Slovensku v roce 1918, kde by se odpovidalo na otazku, zda se spojit s Ceskem nebo zustat v Uhersku?

Odpoved je jednoduucha, chteli by zustat v Uhersku, stejne tak by dopadlo referndum na Morave, pokud by se nekdo tenkrat vubec ptal zemske vlady o jeji budoucnosti.

Dějiny jdou stále dál. Nostalgie na nich nic nezmění.

Mám rád SLOVENSKO,její obyvatele.Byl jsem zaskočen na přelomu 92-93 vývojem jenže to tak muselo být,když si nechal lid obecný vnutit to,že půjdeme každý svou cestou,pak se nedalo jinak.Dnes ti,co to upekli na lavičce pod stromem známé brněnské vily už jen občas něco nevýznamného (zejména ten náš) plknou - stejně je už nikdo neposlouch,nečte. Jedno a to podstatné,naši představitelé toho "jednání-nejednání " měli tak akorát po prdel. A tak je zaskočili. Chcete tak máte !!

jen aby tou dobou neměla většina dnešní EU spíš charakter chalífátu než volného ekonomického sdružení

Zcela pomíjíte, že už v červenci roku 1992 byla schválená Deklarace svrchovanosti slovenského národa a v září 1992 Ústava Slovenské republiky, ve které se říká, že Slovenská republika je samostatným státem.

Vyhlásili, že jsou samostatní, ale k odchodu z federace se neměli.

Měli právo jak na samostatnost, tak i na setrvání ve federaci, ale buď na jedno, nebo na druhé. Obojí současně nelze.

Jak chcete žít s někým, kdo se neumí vyjádřit?

Nechce, proto nechal ve svém příběhu vyloučit nás i Slováky z EU, ráje prosperity, ze kterého do toho roku 2026 zmizely no-go zóny, v žádné zemi není výjimečný stav, nezuří tam žádné konflikty a všichni prožívají maximální svobodu chování i projevu

jábych chtěl zpátky Rakousko Uhersko

Pozdě