Máte pravdu v tom, že veřejnoprávní televize (zřejmě po výměně generálního ředitele), začíná informovat stejně katastroficky, jako komerční televize.

Média jsou odedávna založená na tom, že přinášejí zprávy o mimořádných jevech a událostech, a pokud jsou zlé události stále mimořádné, znamená to, že dobré události v životě převažují. Mně vadí víc věštění v médiích (co se na základě zlé události prý stane a kam to povede) a paušalizace a generalizace izolovaných událostí. Jenže to už nejsou vlastně zprávy, nýbrž komentáře, tedy názory. Dříve platilo, že v médiích má být zpravodajská (faktograficky pojatá a nekomentovaná) část jasně oddělená od části názorové, což se ale dnes stále více stírá, takže v současnosti vesele věští, vyvozuje prognózy plující na vodě, generalizuje a paušalizuje každý, kdo má díru do... hlavy. Ostatně stačí číst tento blog.

To máte nepochybně pravdu, volné prolínání ryzího zpravodajství a názorových komentářů je zlo, protože je to zásadní prostředek zkreslování skutečnosti, či přímo matení konzumenta. Konečně na tom je založena většina dezinformací. Ono to ale s tím, o co mi v článku šlo, úzce souvisí. Třeba tak banální skutečnost, jako je teplé jaro, někdo odprezentuje jako souběh pohrom, které jiný okomentuje jako důvod pro pravděpodobné zdvojnásobení ceny mouky. Na bulvárních zprávách o katastrofách a mordech není samo o sobě asi nic škodlivého, ale v kontextu hodinových masáží plných negativ, nejhorších možných interpretací a katastrofických předpovědí, mi to už problematické přijde.

Děkuji, pane Kvapile, za komentář.

O těch lidech stižených chudobou co berou svět z té lepší stránky:

porovnáme kubánské chudáky a jejich muziku co rozsvítí kdejakou dušičku versus floridský death metal (ať už jsou to popěvky jako Masakr při porodu, Tvář rozdrcená kladivem, nebo Žluklá amputace) a máme to hned na talíři

Zanedlouho navštíví Českou republiku Papež. Chce prý na vlastní oči vidět, jak vypadá Boží dopuštění!

Rádio Jerevan

Mě fascinují už léta (zejména na Nově) dve věci. Prakticky v každé reportáži používání slova prý. I u naprosto jasných záležitostí. Redaktoři to mají prostě v krvi a používají, i když to vlastně nedává smysl. Nic nepůsobí na typického "Nováka" lěpe, aby si si míohl říkat, že všichni lžou.

A druhá záležitost - už několik let je, při uvedení prakticky každé reportáže o kriminalitě nebé něčem (prý) škodlivém, moderátory dramatickým hlasem sděleno, že dochází k nárůstu, čísla rostou a pod.

Podobně se plýtvá i slovem údajně i když je věc dostatečně potvrzena. Možná alibismus. Co kdyby přece jen se něco nějak časem jinak vyjevilo...

Fungující svět bereme jako normu a z chyby je hned zpráva.

K čemu je informace typu "dneska nezemřelo XY milionů lidí" ?

Ale jinak souhlas, bez komprimované dvacetiminutovky katastrof se obejdu, proto si čtu zprávy raději na netu a dávkuji dle potřeby.

Karma. U nás doma podobné stanice jako Prima a Nova vůbec nefrčí. Ze zásady je nepouštíme.

Ovšem démon sledovanosti je neúprosný. Na podobný trend naskakuje i ČT. Zprávy jsou permanentním hysterickým záchvatem (jedna katastrofická vize za druhou, apokalypsa začala už včera a je neodvratná). A pro navýšení účinku je to podbarveno zneklidňující nehudbou, která připomíná dunění válečných bubnů.

Je to ve všech slova smyslech laciné a pohodlné: divák - hltač takových zpráv - je zajištěn, uhranut a vlečen na vařené nudli. Naopak, dobré řemeslo, udělat profesionálně vystavěnou zprávu s korektními informacemi, to je dřina. Navíc často s tím výsledkem, že "lov diváka" je jen bídný...

Ujíždíte na Noře?

Perfektní

Výstižné, v podstatě není co dodat. Kriminální TV Prima jsem starouškům zakázal z důvodu depresí a obav vyjít na ulici, protože přeci i u nás na vesnicích žije nespočet vrahů, co se tváří jako úctyhodní sousedé.

Je to zuřivá mediální honba za sledovaností, erudovaní a vzdělaní experti tvoří upoutávky, nadpisy, samotný styl reportáže včetně podkresových zvuků a hudby, vytváří virtuální realitu, která se skutečností má jen málo společného.

Zloba, závist a nenávist nejsou silnější emoce než dobro, porozumění a láska, jen se dají mnohem snadněji spustit vnějšími podněty. Něco, nebo někoho si zamilovat prostě trvá dlouho, kdežto naštvat můžete člověka hned, lusknutím prstu. Vyvolané emoce značně zvyšují sledovanost a zpravodajství nemá čas budovat pozitivní náladu, téměř okamžitý účinek má jen zlo a čím brutálnější, tím větší.

Jistou dobu jsem sledoval počet zázraků ve zprávách na TV Nova, maximálně vypustila tato stanice čtyři zázraky v jedněch večerních zprávách. Hláška, "jako zázrakem se nikomu nic nestalo", je již legendární. V poslední době zázraků ubylo, asi se jim doneslo, že si dělám čárky.

Máme se dobře, řekněte lidem, kteří to nevidí, ať otevřou oči a rozhlédnou se po světě, naše Česká země je v blahobytu v nejvyšších patrech, rozhodně si nemáme na co stěžovat.

Signifikantní pro Novu také byla hláška "nemá obdoby".

Používali to takřka denně.

"Policisté v Uhříněvsi řešili případ, který nemá obdoby."

Karma, je to tak.

Chápu, že média jsou dnes hodnocena podle sledovanosti, takže apokalyptické zprávy bojují v konkurenci s těmi hysterickými a katastrofickými oproti socíku, kdy byly jen přehlídkou světlých zítřků typu "maso bude vbrzku".

A bohužel taky vím, že minimálně 50% "čecháčků" si v negativech, utrpení, nihilismu, závisti a nenávisti přímo lebedí.

Ale sledovat to je fakt utrpení.