Děkujeme za pochopení.
J70o96s57e30f 65P96o49t65r
Dovolím si zde zopakovat co věda říká o začátcích Homo sapiens a to z článku" Pavel Duda, Jan Zrzavý : Přepisování historie lidského rodu"
- věda nezná bezprostředního předchůdce člověka. V článku se říká : " Člověk se objevil před 150 tisíci roky v Africe z poměrně mladé a pravděpodobně velmi malé zakladatelské populace"
- v tomto článku se dále potvrzuje, že prarodiči všech současných lidí je mitochondriální Eva, a Ychromozomální Adam .
- současná lidská populace je navzdory své velikosti a kosmopolitnímu rozšíření geneticky mimořádně jednotná - celé lidstvo je geneticky méně variabilní než jedna šimpanzí populace.
Z toho nutně, logicky vedou závěry :
--- všichni lidé jsou rovnocenní, rozdíly jsou pouze kulturního rázu
--- mezi lidmi nemůže existovat evoluce, aspoň ne evoluce Darwinova střihu. Tudíž musíme být stejní až k naším hypotetickým předkům. Pokud ovšem neexistuje něco, co je v diametrálním rozporu s nahodilými mutacemi jako třeba zapínání modulů - najednou se všude objevila kultura a to i u původních obyvatel Austrálie, kteří byli nejméně 50 tisíc let izolováni mořem.
J18i10ř46í 41T85u41r11n43e80r
To, co píšete neříká věda, ale pouze jeden vědecký pohled. Stejně tak , co píšu já není žádný paušální a správný názor , ale jen specifická, a o mnohé faktory oproštěná úvaha, která nemá ambici vysvětlovat komplexně evoluci, ale zabývá se pouze některými faktory ve vztahu k Fermiho paradoxu.
V14á97c19l61a54v 16M58a90c27h
na neviditelném psu právě vyšel tématický článek, ze kterého si dovoluji citovat část týkající se předpokladů Drakeovi rovnice:
"Musíme počítat s různým tempem vývoje života – upozornil před deseti lety Duncan Forgan z Edinburské univerzity. Jestliže se rodí složitě, nicméně potom jeho vývoj pokračuje víceméně hladce, pak by mělo být v naší Galaxii 361 civilizací. Kdyby probíhal vznik komplikovaně, zato vývoj k inteligentní bytosti by byl jednoduchý, bylo by jich 31 513."
I intuitivně mě to tak připadá, ačkoliv pojem vznik života bych spíše zaměnil za vznik eukaryot (podrobněji jsem psal do komentáře v minulém článku).
A ještě poznámka- Drakeova rovnice je extrémně nepřesná, protože je založena na hrubě odhadnutých hodnotách mnoha faktorů. Ta čísla 361 versus 31 513 jsou hausnumera dávající smysl jen v případě že odhad všech ostatních faktorů je správný (což je téměř vyloučeno) a je potřeba je brát pouze jako relativní k sobě navzájem
J78i20ř51í 50T94u74r11n90e81r
Řekl bych, že celé řešení Fermiho paradoxu je "zábavné" právě tím, co jste uvedl.
Změnou jedné nebo několika málo proměnných můžeme dojít k diametrálně odlišným výsledkům, tedy civilizací mohou být miliony, stejně jako žádná. Pro mě osobně jsou zajímavá ta dílčí pozemská kritéria, z čehož ta dvě podstatná - vznik života a člověka jsem zde rozvedl. Principiálně ani rozluštěn těchto dvou "záhad" by ještě paradox nevyřešilo, jen přidalo nějaké argumenty. Určitým průlomem by mohlo být pouze nalezení života někde jinde, a to třeba jen v bakteriální podobě.
Děkuji za komentář.
J16a46n 57Ř71e34h36á44č42e33k
Já si kolikrát říkám, jaká to byla zbrusele klika, že nám sem vletěl ten asteroid a odstavil dinosaury od válu. Jinak by savci asi existovali stále jen ve formě drobných hlodavců, čekajících na svou šanci.
Kolik je asi ve vesmíru hvězd, kde pořád vládnou veleještěři, zatímco někde za pařezem číhá veverka a významně si ťuká na hodinky: "Tak kde je sakra ten asteroid, abych se mohla dovyvinout v doktora Štrosmajera..."
A ono furt nic. To se ty civilizace pak těžko hledaj...
J47i49ř58í 90T62u21r72n86e95r
No jo, asteroid, a kdyby jenom ten, klidně mohl život zůstat jen ve vodě a čekatelem na Štrosmajera by byla nějaké latimérie
D75a58n47a 58T47e53n42z65l58e50r
Velice zajímavé.
Jak asi fungovala ta náhlá druhová exploze? Co to mohlo způsobit a jak se to zase zastavilo...
J66i84ř50í 29T37u43r55n42e72r
Děkuji
Jak už to tak bývá: spousta teorií a málo nějakých relevantních důkazů.
Do jisté máry se dají různé biochemické pochody simulovat, ale jak nasimulovat evoluční procesy. Když poněkud odbočím, poměrně seriózní jsou jakási srovnání se stávajícími živočišnými druhy a třeba s jejich vymřelými předky. Většina změn má nějaké klimatické nebo ekologické důvody, navíc bývá velmi nápadná podobnost (třeba jen principiální) nepříbuzných organismů v podobném prostředí. Hominidé se asi stali kreativní skupinou, u které se nakonec kreativita prostřednictvím různých impulsů rozvinula ad absurdum.
D26a21l82i52b40o79r 39B60a60r87t83o11š
dost dobře napsané jen moc pesimistické...ale možná máte pravdu....i když mnoho vědců se spíše přiklání j té druhé variantě.........problémem jen zůstává rychlost cestování a rychlost rozpínání vesmíru........mohlo by se stát, že nám bude trvat moc dlouho než si dokážeme sestrojit raketu, která bude schopná nás někam skutečně dopravit, a že v té době bude vesmír již tak široký, že nedoletíme ani na nejbližší hvězdu...tedy na planetu té nejbližší hvězdy....komu by se chtělo cestovat 10 000 let někam....a 10 000 let zpátky, že?
i když občas narazím na polovědecké informace, že se pracuje na různých typech pohonu, který by to nějak možná mohl zvládnout
http://math.ucr.edu/home/baez/physics/Relativity/SpeedOfLight/FTL.html
J94i16ř56í 98T97u33r79n93e77r
Je to jistě úhel pohledu. Pochopitelně ti, kteří pochybují o kontaktu s jinou civilizací mají trochu "navrch", protože k žádnému nedošlo. To se však může změnit. Už jenom nález bakterií na Marsu by otevřel velký prostor zcela opačným úvahám. Děkuji za komentář.
J83a82r48o74s96l29a30v 56C17h77u98d13á78č63e75k
Velmi zajimave tema. Pekne napsany clanek.
M23i80l44a56n 19R92a87d47e37k
Tyto otazky si kladu davno. Pokud je nekde zivot tak nebude podobny nasemu. To by musela byt planeta stejnych rozmeu jako Zeme, stejne casti atmosfery stejne svetadily, stejne slunce a stejna vzdalenost od nej, a stejne katastrofy jako meteority co mozna znicily dinosaury, stejne horko i na severni tocene, stejna doba ledova, a stejne otepleni po ni.
A i zde na morskem dne jsme nasli potvorybco ziji ve varici vode z podmorskeho volkanu, teoreticky muze byt zivot v chloru, atd,
Ale neprestavame snit o tom ze zivot je i jinde. Bohuzel, mozna bohudik, moc daleko. A jestli je, je pro nas nepredstavitelny. Mozna ty svetelne koule ktere nekdy vidi astronauti je forma zivota ve vesmiru. A nikdo z nas nevi nic, je to k vzteku
D81a19l40i13b79o16r 11B20a25r51t79o13š
najděte si články nebo videa na youtube o extraterrestrial biology
J80i65ř65í 22J72i22r26o82u14d51e16k
Opět nesmírně zajímavé.
Jinak asi těžko vzít v úvahu všechny aspekty. Např. mutace v důsledku vnějších vlivů, vč. ,,kosmických". Též pud sebezáchovy a tudíž i přirozené selekce. Vezmu-li to triviálně, i rakovina může být důsledkem pudu sebezáchovy. Buńka, která dožívá, se ,,vzepře", zmutuje a začně parazitovat na hostiteli. Tím si prodlouží svou životnost. U homidů obecně jistě mělo vliv i prostředí, v kterém žili, dostatek potravy i klima a jeho změny.
Ještě odbočím. Více. Údajně měly být objeveny formy (,,NÍZKÉ") i života v prostředí, které doměle vylučovalo jakékoli jeho formy (např. hloubka oceánu, tedy i tlaky, teploty od nízkých až po vysoké, prostředí bez kyslíku, atp.). Ač nevím. Třeba i to ony Fermiho paradoxy potvrzuje
P.S.: Jistě jde dnes mnohé formy života vymodelovat pomocí počítač. techniky. Jen aby to někdo poté, nedej bože, nezhmotnil třeba pomocí 3D tiskáren, či tak. Ač i to se JISTĚ děje v mnohých laboratořích jiným způsobem ze zcela jiných účelů, i ,,účelů"
J48i22ř60í 68T16u25r40n35e76r
Děkuji
Autor knihy, která mě inspirovala uvádí 100 aspektů poměrně sofistikovaně seřazených pro i proti. Já jsem jen trochu rozebral ty základní biologické. Jsou mezi nimi takové, které uvádíte a také mnoho jiných mnohdy zdánlivě odtažitých. Třeba naše desková tektonika, složení atmosféry, tlak, gravitace, slapové vlivy Měsíce, specifické Slunce (stářím i velikostí) a naše poloha vůči němu a a pod. Mne zaujaly ty klíčové fáze zrodu či přechodu. Život, jak už jednou vznikne, je jistě velmi přizpůsobivý a tím i rozmanitý. Stejně tak člověk, jakmile již překročil jakousi pomyslnou hranici lidství, je neuvěřitelně inovativní. Nicméně okolnosti vzniku života, mnohobuněčného života a člověka jsou stále poněkud tajemné a ztotožňuji se s autorem knihy, že pravděpodobně i velmi těžko opakovatelné.