Některé věci vychází z husitských tradic, Vámi zmíněný motiv písně "Ktož jsů boží bojovníci" se hraje při nošení bojové zástavy, kterou má každý armádní útvar a zachází s ní podle specifických pravidel. Myslím, že u nás se na tradice moc nedbá, což je škoda. Angličtí králové měli v dějinách také spoustu různých podivných vlastností, podobně jako Žižka. Přesto má monarchie dlouhou tradici, která je v Anglii většinově respektována. Jinak hraný film je jen film, má umělecké zpracování, proto od něj nelze čekat historickou pravdu, tu by měl obsahovat film dokumentární. A těch je na toto téma pomálu, což je velká škoda. Doba husitská byla z řady důvodů velmi zajímavá Hezký den

Máte jistě pravdu v tom, že tradice mohou stmelovat národ, proto také nemám za zlé obrozencům, že poněkud nekriticky i prolhaně "lovili" v našich dějinách. Upřímně ale nerozumím tomu, jak pozitivně by mohla husitská tradice působit na nás dnes. Mám pocit, že se to projevovalo či stále projevuje spíše negativně v podobě vytváření vlastní falešné důležitosti či výjimečnosti. bojová tradice husitství mi pak přijde jako úplná absurdita.

Naprosto souhlasím, že historická rekonstrukce je parketa dokumentárního filmu, to však neznamená, že hraný film musí nutně mystifikovat či sloužit nějaké ideologii. v tomto směru může být nový film o Žižkovi jen neškodnou akční zábavou.

Já měl na mysli zajímavost doby husitské pro dokumentární film, nikoliv pro další přebírání událostí za účelem nového budování tradic. Ty už bych nechal být a neměnil je, t.j. například zmíněný motiv písně. Jinak Jáklův film neškodnou zábavou určitě bude, těžko čekat něco jiného, ostatně on se s tím také nijak netají.

Husitská doba byla zajímavá. V Itálii začínala renesance a u nás jsme se řezali hlava. nehlava kvůli tomu, zda přijímat pod jednou anebo pod obojí. Žižka osoba se zločinnou minulostí spolu se svým vojskem a se stejnými fanatiky řádil v Čechách. Města hořela, kláštery hořely a každý, kdo omítl přijímat pod obojí přišel o hlavu, anebo byl upálen. Husitské ženy nešanovaly ani těhotné. Sami umírnění husité měli řádění Žižky dost a za života Žižky dvakrát se s ním vojensky střetli, ale neuspěli. Husitství zemi, která byla středem Evropy dovedli na periférii Evropy a už se z této pozice nikdy nevzpamatovala. Přitom, co husitství prosazovalo nechtěl Hus na kterého se odvolávali. On byl křesťan do morku kostí a fanaticky trval na tom, aby se do písmene a čárky dodržovalo to, co je v evangeliích.

Zcela se ztotožňuji s názorem, že výsledkem husitské rebélie bylo, že z relativně bohaté a politicky významné středoevropské země se stala země zchudlá a díky tomu, že jsme v podstatě zavrhli Zikmunda Lucemburského, české země nezvratně nastoupily na cestu do politické bezvýznamnosti.

K tomu: Zigmund Lucemburský byl ve své době nejvýznamější a nejrespektovanější evropský vladař a politik a jako i český král mohl udělat pro země koruny České mnoho dobrého, jako udělal jeho otec Karel IV. Díky silné opozici ze strany české šlechty a tím, že husitská rebélie české království paralyzovala, mu to nebylo umožněno.

Každá země má svůj specifický vývoj, takže fakt, že v tutéž dobu už Itálie žila de facto v renesančním ovzduší, nehraje velkou roli. U nás po mohutném zvnitřnění a zvroucnění křesťanské víry v době Karla IV. přišlo kruté vystřízlivění, které i kvůli jiným okolnostem (schizma, vnitřní politika, oproti Evropě opožděný nástup morových epidemií atd.) přivedlo zemi ke krizi.

Ano, Žižky měli mnozí umírnění husité plné zuby, ale bez jeho vojenského vkladu by zase husitství asi nepřežilo...

A na druhou stranu by se mohlo říct, že výsledkem husitství byla na tu dobu nebývalá tolerance, kdy naopak v jiných zemích se lidé kvůli odlišnosti vyznání mordovali na potkání. I zmíněný Petr Čornej souhlasí s myšlenkou, že koexistence různých křesťanských vyznání je největší český pozdně středověký/raně novověký vklad do evropských dějin...