Jaký je rozdíl mezi Krymem a Kosovem?
Na úvod je asi vhodné uvést, že na dvojí metr EU v přístupu k událostem v Kosovu a k anexi Krymu upozornil Miloš Zeman v rozhovoru pro agenturu TASS (Telegrafní agentura Sovětského svazu)* před svou návštěvou Sovětského svazu (už se má říká Rusko, ale ten původní název je asi případnější, což je patrné i z názvu té agentury). Nemíním v tomto článku rozebírat, proč něco takového říká český prezident, chci zde pouze porovnat ony události na základě faktů, a ne jako projev rektálního horolezectví přes Kremelskou zeď.
Když se podívám na obě události nejdříve velmi obecně, nenapadá mě, v čem by tak asi mohly být pro někoho podobné. V případě války v Kosovu se jednalo o konflikt uvnitř samostatného suverénního státu – Svazové republiky Jugoslávie, kde proti sobě po oboustranných incidentech stanuly v provincii Kosovo armáda Svazové republiky Jugoslávie a Kosovská osvobozenecká armáda a zasáhlo tam nadnárodní organizace bez jakýchkoli územních nároků. V druhém případě vojska jednoho suverénního státu obsadila území jiného suverénního státu, tedy proběhla tzv. anexe. V tomto místě bych tak mohl článek ukončit s konstatováním, že srovnávat tyto události je hovadina.
Podívejme se na to ale podrobněji, nějaký podobný prvek třeba najdeme. Kosovo získalo v roce 1990 status federativní republiky v rámci SFRJ a o rok později vyhlásilo nezávislost, kterou však federální vláda neuznala, protože byla v rozporu s Ústavou. (V tomto ohledu to je velmi podobné s aktuální situací v Katalánsku, pochopitelně bez těch etnických konfliktů). Následně Kosovská osvobozenecká armáda započala s teroristickými útoky a s provokacemi proti kosovským Srbům i kosovským Albáncům, kteří v té době byli ještě větší měrou na straně federálních sil. Postupně se v Kosovu rozhořel konflikt, který byť vyvolaný separatisty, měl nakonec za následek bezprecedentní násilí páchané jugoslávskou armádou na civilním obyvatelstvu. V té době (1998) se USA a NATO od celé záležitosti distancovaly, NATO zasáhlo až v březnu 1999, kdy už občanská válka se zvěrstvy na obou stranách nešla diplomatickou cestou zastavit. Vojenská operace byla namířena proti Srbsku, které v červnu téhož roku stáhlo svá vojska z Kosova a toto území přešlo pod mezinárodní správu. Hodnocení těchto událostí je komplikované. Mezinárodní společenství zasáhlo zcela jistě pozdě, letecké útoky nebyly díky vetu v OSN ze strany Ruska a Číny zcela legitimní a byly vedeny jen proti jedné straně. Na druhou stranu bylo zamezeno rozšíření konfliktu a pravděpodobně i dalším velkým ztrátám na životech civilního obyvatelstva. **
Obsazení Krymu Ruskem nepředcházely žádné významné národnostní ani etnické nepokoje, ani referendum, které by vyjádřilo vůli ruského obyvatelstva na poloostrově. Byla to spíše reakce na změnu kursu Ukrajiny směrem k EU po pádu Janukovyčova režimu. Na Krymu sice proběhly demonstrace prorusky orientované většiny, ale nedošlo k žádným ozbrojeným konfliktům. V únoru 2014 klíčové objekty na Krymu náhle obsadili neoznačení příslušníci ruských speciálních sil a následně došlo v rychlém sledu k přeobsazení krymského parlamentu a ustanovení nové vlády. Ta popřela legitimitu ukrajinské vlády a naopak potvrdila připojení k Rusku. Posléze obsadila Krym regulérní armáda a ve vyhlášeném referendu většina obyvatel souhlasila s připojením k Rusku. Anexe Krymu proběhla vcelku pokojně, ale byla zcela v rozporu s mezinárodním právem. Byl to také pouze mocenský počin, protože obyvatelé Krymu nebyli v žádném bezprostředním ohrožení ze strany Ukrajiny. Jinými slovy se mohl Krym připojit k Rusku na základě vůle jeho obyvatel a po finančním vyrovnání, a to postupným procesem.
Ptám se tedy znovu: kde hledat ony podobnosti a onen dvojí metr? Podobnost v podobě selhání se nabízí v tom, že v počátcích konfliktu v Kosovu mezinárodní společenství reagovalo opožděně a v případě Ukrajiny EU naopak příliš aktivně podporovala ukrajinský převrat, což vyvolalo nelibost u prorusky orientovaného obyvatelstva a Ruska samotného, které cítilo ohrožení ve své zájmové oblasti. Angažovanost nadnárodních organizací i samostatných států v řešení konfliktů uvnitř jiného státu je vždy problematická, nicméně svět by neměl nečinně přihlížet bezpráví a násilí páchaném na civilním obyvatelstvu. Na druhou stranu mocenské zásahy států do suverenity jiných států by neměly zůstat nepotrestány a v žádném případě by neměly být relativizovány, a už vůbec ne účelově spojovány s neexistujícími historickými paralelami.
Poznámky:
*Současný plný název zní: ?????????????? ??????????? ????????? ?????? – ??????????? ????????? ?????????? ?????, česky: Informační tisková agentura Ruska – Telegrafní agentura Sovětského svazu
** Na přelomu roku 1998 a 1999 jsem pobýval v Jugoslávii u svých srbských přátel, těžko mi tak lze podsouvat nějaké protisrbské nebo proseparatistické postoje. Ač jsem se o události v Jugoslávii hodně zajímal a během občanské války i v průběhu náletů NATO jsem mluvil s řadou osobně zainteresovaných lidí, nedovedu dodnes k událostem zaujmout jednoznačné stanovisko, zůstala ve mně asi už do smrti jen hrůza z toho, co dokáže s lidmi udělat „dobře“ podchycená nacionální, rasová a náboženská nenávist.
Jiří Turner
Horoskopičiny
Kdo chápe podstatu spalovacího motoru většinou nevěří na skřítky otáčející klikovou hřídelí, ale tentýž jedinec klidně jde k astrologovi, aby věděl, jak to dopadne s jeho manželstvím. Žijeme ve světě plném paradoxů.
Jiří Turner
Festival pokrytectví
Před čtrnácti dny se stala ona tragédie na FFUK. Tentýž den jsme pořádali hudební večírek. Myslíte si, že se jeho pravidelní účastníci nedostavili, že restaurace zavřela a my jsme místo zábavy seděli doma a truchlili? Ale kdeže!
Jiří Turner
Naše země stagnuje a chudne. To je dost dobrý důvod, abych nevolil Babiše
Ve svém novoročním poselství předseda ANO mluvil o stagnaci a chudnutí naší země. Opomněl ovšem uvést, že je to hlavně důsledek politiky, které je on typickým představitelem. Chceme-li tento trend zvrátit, nevolme populisty!
Jiří Turner
Příčinou krize je mravní bída
Všechny krize, co jich na světě bylo, nikdy nezpůsobil jediný člověk, a pokud ano, tak ho daná společnost musela nejdříve „stvořit“ a pak „živit“. Příčiny krizí jsou tak celospolečenským fenoménem, a nikoli vinou jediného subjektu
Jiří Turner
Permanentní revoluce deviantů
Řekl bych, že permanentní revoluce stále žije, jenom se trochu změnili revolucionáři. Proletáře vystřídali devianti. Je to zcela globální jev, takže stačí staré heslo jen lehce pozměnit: Devianti všech zemí, spojte se!
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč