Dusilová ( a její příznivci ) je ráda a Nohavicovi je to úplně jedno.

A zbývají nám fanoušci pana Nohavici , kterým to evidentně zhusta jedno není.

Nemám nějak sil se tu přít. Dokonce chápu stanoviska. Veršuje se tu Dobešem? Tak to mne omluvte. Znám. Ne že ne. Přijemné...a teď přijde revoluce a musí se jet a dokázat, že jsem fakt třida a obstojím. Proč neobstojí dobešové, hutkové...proč obstojí cimrmani a daňkové a nohavicové? Hmm? Proč? A ne že jakkoliv chci potápět. Zkratka fakta úspěchu a stagnace.

Zadalší...my lidi milujeme veřejný honosný sebezpyt. Priznání. Je to velkolepé. Nutné a moderní. Odzije se to sledovaně široce...jednou. A pak jsou ti, co své viny..o nichž vědí...vetknou do své tvorby. A ta vina žije stále. Ne jednou. Je pořad drásavá. Kdo jde poctivě do textů JN, fakt hodně najde. Otázka, jestli je tedy Nohavica tak silně neodvážný...má.li jeho osobní zpověď život stále...v jeho tvorbě. Neomlouvá ho to zcela, leč tenhle pohled mám...

Vita Nuova...Hrabal říká...i já se podílel na devastaci kostela...

Je též otázkou...Kdo věci zneužívá...je to Nohavica? nebo Putin... mocní vždy zneužívají. Mají vědci vratit ocenění z rukou prez.Zemana?

Zatretí...Nohavicovi je dost. Možna je svobodnější vnitřně než mnozí. Ví...stejně mě vzdycky budou cupovat. Zachovám se podle sebe...

Možná má méne rad velká gesta a slávu, než se jeví..

To neřešte, paní Kielbergerová, to je na vás příliš složité.

A Pavel Dobeš obstál. Jak před StBáky, kterým nepodepsal ani jízdenku na tramvaj, tak i v 90. letech, kdy začal naplno vydávat své písničky.

Neřeším, kdo vyhrál Anděla. Křesťana mám ráda, Dusilová mě baví, Nohavicu miluju. Zpíval mi za nocí na oddělení rizikovek, když jsem nemohla spát. Zpíval mi k porodu. Všechna jeho alba nějak souzněla s mým momentálním rozpoložením.

Ještě jednou: Nohavicu miluju! Ty, kteří na něj plivou, považuji za.... a konec, než mě admini zase zabanujou.

Tak je to pravda, že láska je slepá.

Nemám problém, přečíst Puškina. Nemám problém, pustit si Čajkovského. Ale Nohavica je kolaborant. Navždy. Tečka.

Ty čárky po problémech jsou gramaticky špatně.

Nohavica je můj básník. Pěkný večer.

Jo a vám karma.

Andělé mě nezajímají a Dusilovou sleduji jen velmi okrajově. Pokud jde o Nohavicu, zdá se mi v poslední dobou už poněkud za zenitem. Nebo je to opravdu tak, že se komercializoval. A také bere pocty, což je pro písničkáře tragické. Úplně přesně to vystihl svého času Petr Lutka: "Šeltě Honza na zkušenou, / před krále se dostal jednou, / a že jeho písně dobře zní, /nabíd mu král znak erbovní. / Já se nechci stát baronem, / řek ́ Honza králi s pardonem, / se zlatým erbem docela / píseň má by zpanštěla, / po celém by znělo kraji, / jó i Honza někdy zradí. " A právě to se teď děje Nohavicovi. Pamatuji totiž doby, kdy ještě Nohavica nedonášel StB, nedostával pocty, ale lidé na jeho koncertech volali upřímně: "Jarek je bůh."

Sám za sebe teď znovu (asi potřetí), a tentokrát s odstupem a emocí objevuji Mejlu Hlavsu.

Vnímá to velmi podobě. Nohavica má invenci jako Dylan, ale nikdy nebude Dylan. To proto, že začal psát na zakázku, což obecně není nic špatného, jenom se začal přizpůsobovat, místo toho, aby nás, jako to udělaly ty opravdové persony, "donutil" přizpůsobit se jemu.

Lenka Dusilová je jako vítěz Andělů určitě v pořádku, byť jsem její poslední album Řeka ještě neslyšel. Baromantiku mám naposlouchanou dost a řadím ji na podobnou úroveň jako Nohavicovo slavné album Divné století. Ona prostě umí, navíc si s každým albem dá načas a nesype to jak Baťa dřeváky, takže mě její vítězství těší.

Anděl je cena založená na subjektivním hodnocení. Což není žádný problém, když to subjektivně rozhodnou lidé, kteří jsou znalí a soudní. Zvolí tak kvalitu, která se shoduje s vkusem jen části lidí. To je normální. Mně nevadí nespravedlivé soutěže, ale pouze lidé, kteří chtějí, aby nespravedlivé soutěže byly spravedlivé, pochopitelně podle jejich vlastních kritérií.

Včera jsem potřeboval instalatéra, ale když jsem si ho trochu prolustroval, zjistil jsem si jeho politické názory, tak jsem nechal tu vodu raději téct a pustil jsem si písničky. U těch přeci nezáleží na tom, jaké má jejich autor názory..

To je dobré podobenství.

Stačí si vzpomenout, jak malém udělal Franta Kocourek z Rudyho Kovandy Zlatého slavíka :-) Ceny typu Anděl vůbec nesleduji. Nezajímá mě to. Jestli mě nějaká píseň osloví, je moje a je jedno, jestli Nohavica, Dusilová. Kdejaká kniha, film, se mi také líbí, ale když pak na to náhodou čtu kritiku, mám pocit, že já i kritik mluvíme jiným jazykem.

To děláte určitě dobře, ale ono nejde (tedy alespoň mně) o to, kdo vyhrál nějakou cenu, ale o to, jak se nějaká oblast, která primárně s politikou či ideologiemi nesouvisí, stejně takto hodnotí. Už jsem to zde psal, mně nevadí nespravedlivé soutěže, ale pouze lidé, kteří chtějí, aby nespravedlivé soutěže byly spravedlivé, pochopitelně podle jejich vlastních kritérií, včetně těch idologických.

Hohavica je trubka, kašpárkováním v kulisách u Putina jen podpořil spekulace o své práskačské minulosti. On volnomyšlenkář rebelující proti totalitě udělal něco, co jeho dosavadní život posadilo u příznivců do reality.

Klidně si zazpívám jeho staré fláky, jsou výborné a neztrácí nic ani po letech. Z jeho novějších už jen tak něco, asi stárnu, ale to on taky. Ale tu pachuť z toho prostě nedostanu. Zvláště když po koncertě a honičce nás VB vysadilo někde v lese a práskače doma, nebo na zastávce, náhodou.

Dusilová je opravdu dobrá mám její písně rád. Nechci hanět ani odorovat porotu, ale rozhodně se nesekli, podle mě.

Když je tedy Hohavica trubka, kašpárek, jak byste asi charakterizoval sebe