Obecný rozkvět po válce? Spíše bída a sociální bouře. Dedektivka? Kde je napětí, překvapení. Pro mě nuda, klasik Ozák by na to řekl - čaj.

Pane autore, nejsem odborník na umění jako Vy. Tedy nechápejte můj názor jako invektivu. Můj dávný přítel, na můj naivní dotaz, co je a co není umění, mně to kdysi vysvětlil naprosto jasně: "Ty vole, umění je všechno, co jsem vytvořil JÁ a moji SOUČASNÍ kámoši, zdůrazňuji současní, všechno ostatní je kýč." Tímto názorem se řídím a tedy se dívám na to co se mně líbí, bez ohledu jestli autor byl fízl nebo ne. Mimochodem, divím se, že ti super zásadoví demokraté nezakázali Prodanou , protože autor libreta byl asi fízl. Nyní konečně k tomu pořadu. Díval jsem se. Podle mého názoru nic moc, ale lepší než stodílový nekonečný seriál Made in USA.

Umění, a to včetně filmového nebo televizního, lze jistě hodnotit podle nějakých uměleckých kritérií, ale nakonec se na něco díváte (nebo něco jakkoli jinak konzumujete) na základě toho, jestli se vám to líbí, nebo nelíbí.

Mně se tento první díl líbil a normálně jsem popsal, proč se mi také líbil ( i co se mi moc nelíbilo). Kdyby se mi nelíbil, bylo by to opačně, psal bych, proč se mi to nelíbilo.

Mně to přišlo bez nějakých hlubších rozborů prostě slabý.

Patrně nejste náročný divák.

Pomíjím příšerné a nevíc nevěrohodné postavy. Proč je policejní prezident zpodobněn jako senilní stařík? Hlavní hrdina, vysoký policejní důstjník, který se na povýšení doporučil svými schopnostmi a výsledky, je ufňukaný neurotik, který nemá autoritu ani u služebné, ani u rodiny (manželka budiž, ale nevlastní dcera?), ani u vyslýchaných. Policejní technik, legrační utřinos, který se k nadřízenému chová jako roztomilé dychtivé štěně k bezradnému majiteli, místo aby srážel podpadky...

Noční statek (L.P. zhruba 1920!) rozsvícený jako lunapark, elektrifikovaný, pochopitelně, nicméně v místnostech k rozsvícenému lustru svítí ještě svíčka a petrolejka... Na dvoře statku uprostřed noci sjezd Veteran car clubu, bratr zavražděné se pár hodin po nahlášení její smrti řítí nočním vlakem z Pešti (jak by se asi o její smrti dozvěděl?)...

Naprosto neodpovídající mapa Prahy v kanceláři policejníhgo prezidenta už je zanedbatelný detail.

Ne, že byste neměla v lecčems pravdu, paní Kroupová. Ale policejního prezidenta jako senilního staříka bych raději moc nerozebírala.

Jsem velký nostalgik a přítel retro, očekávala jsem prima nedělní večery, ale jsem zklamaná. Zdlouhavé, bez jiskry, nuda, klišé.

Navíc dekorace i herci v kostýmech nejsou uvěřitelní, se svojí postavou se nezžili a působí i scéna uměle...

Pro mě velké zklamání. Nevím zda další díly budou lepší, ale naděje si moc nedělám. Moje zklamání jde hlavně na vrub režiséra...

Jiří, vcelku s Tebou souhlasím. Ukázka, resp.upoutávka na seriál (bože, kolikrát to musí člověk přetrpět dlouho před vysíláním:-) docela napovídala, že by to snad stálo za shlédnutí. Zklamaná nejsem, spíš vděčná, že to zase není opakování již "prodřených" filmů.

Já nejsem zrovna seriálový typ, ale "retro" detektivky a kriminálky má docela rád a tak mě těší, že tenhle seriál je z mého pohledu jakýmsi důstojným pokračování " Hříšných lidí", které, jak říkáš, už podvacáté vidět nemusím.

Rád jsem početl, bo ČT již dlouho nesleduji a tak (pozitivní) info o dění potěší

Kdo nesleduje ČT, jakoby nežil:-))))

Tak na mne působil tento díl tmavě a nerozuměla jsem dialogům. Herci mluví nesrozumitelně .

S trochou nekorektní nadsázky bych se zeptal: nebude to ve vysílači nebo v přijímači?

"Rozkvět a všeobecný vysoký standard"? Samozřejmě místy to rozkvétalo - asi hlavně v Praze, kde se stavělo, ale už za Rakouska - 1900...a dále. Ale na téma vysoký standard bych poznamenal - moji příbuzní v malé středočeské vesnici získali elektřinu až v 60.letech. Chodilo se v hospodářství v dřevákách ještě v těch 60.letech - to si asi dneska děcka neumí představit, nic o tom nevědí. Ve vesnice žilo asi 20 lidí a byl tam jeden moped a možná jedno auto. :-))

...na Ukrajině a v Rumunsku tak mnozí žijí dodnes. Vysoký standard a rozkvět se dá vyjádřit třeba tím, že Československo bylo ve dvacátých letech hodnoceno jako 9. nejvyspělejší země světa, v některých ohledech přepočtených na obyvatele dokonce jako šestá. To je jistě dáno i výběrem kritérií, ale byli jsme vnímáni jako ekonomická velmoc a stát s jasnou politickou orientací a stabilizovanou vnitřní politikou.