V Ústavě se v článku 74 praví: Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.

To rozhodně nerozporuji, s čím nesouhlasím je vaše demagogie. Vidíte v tomto článku ústavy snad konkrétně dané období, kdy se tak má stát? Jestli za den, hodinu nebo do 30minut po doručení návrhu od premiéra prezidentovi? Nebo snad v článku Ústavy vidíte slovo "neodkladně"? Ne, Ústava neudává konkrétní termín provedení. Pokud ano, pak by součástí Ústavy by měl být provádějící předpis nebo alespoň právně závazný výklad. Nic takového ovšem není a tak si ve svém článku provádíte výklad Ústavy "po svém", stejně jako si jej provádí i prezident. Tvrdit v této souvislosti to, že prezident nedodržením neexistujícího termínu provedení odvolání porušuje Ústavu je možná jen váš vlhký sen (obraťte se na senátora Lásku, můžete mít tento vlhký sen sdílený) ale hlavně neskutečná lež vydávaná za pravdu. Pravda to si je ale jen a pouze vaše. Skutečný stav věci může kompetentně posoudit jen Ústavní soud, od toho jej máme. Nějak jsem si ale nevšiml v seznamu soudců, že vy jste členem tohoto soudu a proto jste oprávněn vynášet tyto rozsudky. Manipulátorů zprava i zleva máme v této zemi dost, a vy jste jedním z nich.

Je tedy na místě kompetenční žaloba. Satrapa na Hradě ovšem řekl, že by to byla drzost. I proto je možné Zemana z této pozice kritizovat. Pročpak mu tak vadí, že by Ústavní soud závazně vyložil, co přesně ten text znamená? On snad není demokrat?

pan prezident zde není od tho aby řešil žabomyší spory a nepodstatné marginálie - vládnutí je náročná činnost, kterou ač ve vysokém věku zvládá excelentně

A proto zabředá do žabomyších sporů, protože vládnutí mu nikdy nešlo. Jako premiér byl celkem neschopný ješita, kterým manipulovali jiní. I teď si radši vyřizuje osobní účty, než aby skutečně vládnul. Je to zkrátka malý člověk. Předstírá, že je státník, ale není jím a nikdy nebyl.

A co Klaus kontra Dobeš? Co jste psal tehdy?

Dobeš 23. března podal demisi a 30. března už ministrem nebyl.

Je to děs-běs.

Ale je to bohužel logický důsledek faktu, že se "klucí z Prognosťáku" (podobně však i estébáci s vymazanými záznamy a překabátění komunisté usazení ve stranách s přívlastkem "demokratická") tak hbitě a překrásně dostali k pádlu pouhých pár měsíců po listopadu 1989. Neuškodí pohled zpět na politický vývoj od počátku roku 1990, na postupně se provalující aféry, oposmlouvu, duumvirát ODS - ČSSD (potažmo Klaus - Zeman), vraždu Mrázka, na nedotknutelné zákulisní šíbry, televizní krizi, průšvih s Mazánkem a Kolibříkem, lidové přejmenování Mariánského náměstí na Mafiánské, tunel Blanka, figury typu Paroubek a Rath, Klausovu amnestii, prapodivné Zelené, obskurní stranu Věci Veřejné, trapný konec Nečasova volebního hesla "S korupcí zatočíme" a krátce nato už Babišovy námluvy. Ejhle! Znovu se slibem "zatočení s korupcí"! Mezitím třeba Damoklův meč dluhu ČSSD za palmáre právníkovi ve věci získání Lidového domu - dluh o který se zasloužil ještě Miloš Zeman v době, kdy byl předsedou ČSSD. Nevyjmenoval jsem zdaleka všechno, těch divných peripetií byla celá řada. Naprosto logicky jsme museli dospět ke stávající krizi. Byly snad možné jen jisté nepodstatně se lišící varianty ohledně času, kdy tahle dnešní krize přijde. A možná ani ona nebude poslední.

Zajímavé jsou přitom paralelní příběhy: např. na Slovensku mečiarizmus, pak relativně úspěšné období slovenské integrace do EU a přijetí eura, ale hned nato aféra Gorila, která upevnila Ficovu moc, pak vražda Jána Kuciaka a vynucené odstoupení premiéra, atd. Anebo v Maďarsku, kde se po mohutných protestech proti premiérovi Gyurcsánymu najednou vyhoupl Orbán. Anebo na Ukrajině, kde jedna ani druhá Oranžová revoluce nestačila a země se dál trápí s ustanovením spolehlivé demokracie a právního řádu...

Možná kdybychom se na vše podívali z nadhledu a zkusili srovnat symptomy, co je mezi nimi spojujícím prvkem. Slovenské peripetie se momentálně mezi tím vším zdají o něco více nadějné. Tím směrem by to chtělo jít.

Souhlasím s Vámi. Měl by být vydán zákon že "Miloš Zeman se zasloužil o destrukci Ústavy".

Konecne, pane Turnere, nahlizite do zakladni listiny nazyvajici se Ustava. Jsem potesen i kdyz to bylo slabe paberkovani. Je zajimave vase prenesni zodpovednosti na prezidenta za vsechnu tu melu, ktera se na politickem nebi objevila. Ja zase omlouvam zde tohoto cinitele jako urednika, vyuzivajiciho tuto listinu do posledniho pismene. Ukazuje nam, oveckam, jakou jsme tu listinu odhlasovali. (1992) Ukazuje nam ty nedostatky zakladniho zakona, ktere nam dovoluji vytvaret Kocourkov z nasi republiky. Ukazuje nam ty mezery, ktere nam nici hladky prubeh politickeho zivota.

Pripominam nasi nejvetsi "diru" v nasi Ustave, ktera pomaha vytvoreni diktatorske skupiny hned po volbach. Pomoci "koalicni" smouvy, uvaluje tato skupina diktat na celou republiku. Ma moznost. Ta zminena listina umoznuje slouceni moci zakonodarne a vykone, dava teto skupine do rukou moznosti rozdelovani penez a take bez kontroly dosazuje cinitele do pozic statu. Pri kooperaci premiera a prezidenta (coz se dnes deje), je diktatura ustanovena a nikdo nema moc ji narusit. Co se koalicni skupine zachce, to uzakoni.

To je vysledek nasi zakladni listiny nazyvajici se Ustava

Díky ČSSD je ČR v ústavní krizi. Kdyby do té vlády nelezli, nevím, co by bylo, ale toto by nebylo

Autore, kde jste byl když MZ jmenoval Rusnokovu vládu? Vaším pohledem to přeci bylo megaporušení. Tehdy jste však asi mlčel. Pokud ano, doporučuji zdrženlivost i nyní. I Havel měl prodlevy ve jmenování ministrů.

Prvni primo voleny prezident mi v mnohem pripomina vratneho Hlustvisihaka a jeho:

ja kdyz budu chtit,tak vas tam ani nepustim.

Skoda, ze ten uz nezije. jehohumor byl o nekolik lig lepsi ez ten ubohy aligator.

Copak lidový hlustvisihák. Ovšem třeba ,,Těžká Barbora" tam to vše bylo, ale i stále je. I pozdrav našim/vašim Papenhaimským

Prezident Václav Havel odmítl přijmout demisi celkem čtyř ministrů, přičemž u jednoho z ministrů (Jan Ruml – 1997) trval odklad přijetí demise sedm měsíců. Také Václav Klaus odmítl přijmout demisi několika ministrů. A politikou to zahýbalo opravdu slušně.

Před dvaceti lety jmenoval prezident Václav Havel guvernéra a další členy vedení České národní banky, přičemž svůj krok konzultoval pouze s odborníky ze soukromých firem a bank (!). Zcela ignoroval názor vlády, tedy premiéra, ministra financí i dosavadního guvernéra ČNB. Byli z toho vyděšení i v zahraničí, protože nikde v Evropě není obvyklé, aby šéfové centrálních bank byli jmenováni bez souhlasu vlády. Šlo o daleko závažnější situaci, než je současný prezidentův odklad přijetí demise ministra kultury. Dnes rozhodně nehrozí, že spolu bude bojovat vláda a ČNB.

Takže Zemanův krok není v novodobé politické historii naší země ničím výjimečný, a vzhledem k tomu, co se vyšetřuje u odvolaných šéfů kulturních institucí, i docela logický.

Jestli jen on ten Zeman tak nakonec vlastně jen nedodržuje ty slavné "ústavní zvyklosti".