Elektřina jako náhrada spalovacích motorů? Zatím jen snění ekofantastů.

O elektřině se dnes všude mluví jako o pohonu budoucnosti, spalovací motory jsou prý mrtvé a životní prostředí prostě potřebuje, abychom jezdili na nějaký ekologický pohon. 

Bohužel při bližším pohledu se ukazuje, že nic není tak zelené, jak vypadá.

Zkusme se tedy na elektromobily podívat také trochu pragmaticky.

Elektromobily jsou EKO.

Elektromobily jsou ekologické již z principu, vždyť jezdí na elektřinu, tudíž nevytváří žádné spaliny plné zabijáckého CO2 nebo pevných částic. Co na tom, že na produkci CO2 se všechna auta světa podílejí asi 0,2 % a například oceány až 41%. Co na tom, že díky filtrům pevných částic, dnes montovaných i do benzínových vozů, se elektromobily dostávají až na 99% toho, co vyprodukují běžná auta. Kromě motoru, totiž tyto částice vznikají především mechanicky, například otěrem pneumatik nebo brzd.

Onen stokrát omílaný argument, že elektromobil nemá žádný výfuk a nezatěžuje tak ovzduší, pak jaksi nepočítá s tím, že se elektřina vyrábí hlavně v tepelných elektrárnách, takže sice nečmoudíte po městě, ale svůj výfuk máte v Prunéřově.

Dojezd.

Výše psané řádky nejsou pro zarytého Ekofandu, žádný argument, to dosažitelný dojezd už je větší páka. Většina elektromobilů prodávaných i na našem trhu se „chlubí“ dojezdem do 300, respektive 250 km. Řada nezávislých testů, však již prokázala, že v reálu je to spíše ještě o 100 km méně.

Vždy si vzpomenu na instruktáž manažera firemní flotily společnosti, která si z marketingových důvodů tři elektromobily pořídila.

„Jsou to jistě zajímavé vozy. Co se týká dojezdu, tak udávaný je 250, reálný asi 150 kilometrů, no a my vám doporučujeme,  brát si je jen na služební cesty do města O..A  (vzdáleného 23 km).“ Po čemž následoval smích.

Například TESLA, celkem neprávem považovaná za lídra trhu, jejíž prodělečné a předražené modely, pravidelně obsazují poslední příčky v hodnocení spolehlivosti, sice už s velkým humbukem ohlásila dosažení dojezdu, rovnajícímu se klasickým vozům. Bohužel zapomíná stejně hlasitě říkat, že jej dosáhla na pečlivě vybrané trati s minimem převýšení, s konstantní rychlostí 40 km/h a s vypnutými zbytečnostmi jako jsou světla, rádio, topení a klimatizace.

Reálné dojezdy se tak nezřídka pohybují kolem sta kilometrů, takže na cestu Praha – Brno na jedno nabití, můžete zapomenout. Navíc, řešit zda si v letních vedrech, či zimních mrazech zapnout klimatizaci nebo topení, abych vůbec dojel, je přinejmenším pofiderní.

Praktičnost elektromobilů, tak zdaleka nedosahuje klasických vozů se stoletým vývojem. Zvlášť když musíte po vybití baterií vůz dobíjet v řádu desítek minut, ne-li hodin.

A propos dobíjení.

Elektromobil můžete dobít dvěma způsoby. Buď přímo ze sítě v řádu několika hodin, nebo použitím rychlonabíječky, která dobu zkrátí na „pár“ desítek minut. Každopádně přijedete domů, připojíte kabel do zásuvky a není co řešit.

Celá idea však dostává trhliny ve chvíli, kdy si uvědomíte, že ne každý bydlí v domě s garáží. Představa jak voláte do třetího patra paneláku „ Marie, hoď mi tu prodlužku!“, je spíše trpce úsměvná. Přesně to vás ale čeká, pokud si dnes ve městě pořídíte elektromobil. A problém to bude i v budoucnu, při masovém rozšíření, totiž bude třeba, aby „svou zásuvku“ mělo každé jednotlivé parkovací místo. A pokud by došlo na splnění snů ekologů a klasické vozy by byly plně nahrazeny elektromobily, bude ve hvězdách nejen to, zda přenosová síť ustojí tak obrovské odběry, ale i to zda budeme schopni vyrobit dost elektřiny, abychom elektromobily mohli nabíjet. Masové rozšíření elektromobilů, totiž přinese další problémy, o kterých se dnes ani nepípne.

Až nás budou miliony.

Cílem ekologů a „zelených“ politiků je plné nahrazení vozů se spalovacími motory elektromobily. I proto v řadě zemí nabízejí vlády různé dotace na nákup eko vozů, úlevy na daních a poplatcích, či parkovné zdarma. Dokud je elektromobilů málo, tak je to bohulibá činnost, ve větším měřítku však nastává problém. Státní kasa chudne.

Jen málokterý motorista si uvědomuje, že více než polovinu ceny paliva tvoří daně odvedené státu. Budu-li brát, a omlouvám se za hrubý výpočet, jako průměrnou cenu litru paliva třicet korun, pak na dani dáte státu plus minus autobus patnáct kaček. Při spotřebě šesti litrů, tedy státu zaplatíte devadesát korun na sto kilometrů. Pokud ročně najedete asi 20 tisíc kilometrů, tak státu jen na dani zaplatíte za rok okolo 18 tisíc korun a to už je pěkná sumička.

A teď si představte, že už jsou jen elektromobily a nikdo nepotřebuje ani kapku paliva. Myslíte si, že stát jen tak přijde o miliardy, které z motoristů má? Kdepak. Stát z vás těch 18 tisíc dostane. Ať už zavedením nových daní nebo třeba poplatku za kilometr. Povinně pak budeme jezdit na roční odečty kilometrů, aby nám za pár dní přišel účet na oněch 18 tisíc, které státu chybí.

Pro někoho to sice nejsou žádné peníze, ale znám mnoho lidí, které by takový účet přivedl do mdlob. A kam se pak poděje proklamovaný levný provoz elektromobilu, asi netřeba říkat.

Ekonomika.

Jedním z dalších častých argumentů uváděných ve prospěch elektromobilů, jsou velice nízké náklady na provoz. Je to logické, klasické palivo, zatížené vysokými daněmi, je oproti elektřině násobně dražší a provoz elektromobilu je tak v současné době jasně ekonomičtější.

Bohužel do ekonomiky provozu, se také musí započítat počáteční cena vozu a tady již elektromobily dostávají  výrazně na frak.  Za cenu luxusních vozů, totiž ekomobily nabízejí kategorii nižší střední třídy, ne-li přímo kategorii malých vozů.

Například jeden z nejprodávanějších eko vozů Nissan Leaf se prodává s cenou kolem 700 tisíc korun, na svých stránkách přitom nabízí, porovnání kolik s tímto vozem ušetříte na provozních nákladech. Pokud zadáte spotřebu běžného paliva 5,6 litrů na sto kilometrů a denní nájezd 100 km, vypočítá vám roční úsporu přes třicet tisíc korun. A to už je argument, že? Jenže takový prostorově srovnatelný Hyundai I20, pořídíte do 300 tisíc korun.  Jednoduché počty, tak ukazují, že bude trvat více než deset let, než začnete s eko vozem skutečně šetřit a je otázka, zda během této doby nebude nutné pořídit sadu nových baterií, což je statisícová investice, která posune náklady do zcela jiných sfér.

Elektrovozy se tak prodávají především v zemích, které na nákup těchto vozů nabízejí štědré dotace. Pokud však zmizí dotace, mizí rychle i zájem o předražená elektroautíčka, což jasně ukázal příklad Dánska a Hongkongu, kde po omezení dotací, klesly prodeje elektromobilů, z tisícových čísel, prakticky k nule.

Spalovací motory nejsou jen v autech.

Spalovací motory najdeme dnes opravdu všude. Samozřejmě, že můžeme po zahradě běhat se sekačkou, za kterou potáhneme kabel, případně se od něj osvobodíme za pomocí předražených baterií. Myslí si však někdo, že dřevorubec půjde do lesa s pilou, do které sebou v krosně potáhne náhradní baterky? A co nákladní vozy? Opravdu dotáhneme troleje do každé vísky? Sešněrujeme s nimi snad každé pole, aby měli zemědělci na co jezdit? Nebo se vrátí ke koním? A co stavební stroje uprostřed ničeho, ty budeme napájet generátorem (na naftu!)?

Představa jak armáda před útokem roztahuje solární panely, aby v poli dobila, ne nepřátelské postavení, ale svou techniku, už pak opravdu vyvolává jen úsměv.

Elektřina může perfektně fungovat v hybridech. Čisté elektromobily mohou ulevit centrům velkoměst, ale v současné době prostě nejsme schopni elektřinou smysluplně nahradit fosilní paliva jako zdroj energie.

Ňákej chytrej Jaryne!

Ano, po přečtení předchozích řádků si to říci můžete. Vždyť o výhodách elektřiny a její skvělé budoucnosti mluví každý, tak co nám to tu ty „Ropáku“ vykládáš!

Inu záleží, koho posloucháte. Výše uvedené skutečnosti nejsou žádné výmysly, ale fakta, která se dají bez problémů dohledat a ověřit.

Mám takovou odvážnou myšlenku, že někdo prostě řekl, že elektřina je ta cesta, další se toho chytil, aby získal politické body a jiný proto, aby měl bezva kšeft.

V elektrickou budoucnost však skutečně nevěří každý. Zatímco někteří šéfové automobilek mluví opatrně spíše o palivových článcích, tak „ lehce kontroverzní“ šéf koncernu Fiat-Chrysler, Sergio Marchionne rovnou prohlásil, že elektromobily budou vyrábět jen přes jeho mrtvolu.

To takový koncern VW, chce do elektromobilů investovat v příštích letech miliardy eur. Hodlá totiž na jejich výzkum uvolnit celých 15% financí určených pro vývoj.

No jo, co ale bude vyvíjet za těch zbylých 85%?

Něco mi říká, že spalovací motory, tu s námi ještě hezkých pár let budou..